Mgr. Ing. Michaela Šafářová: Poradny

Dobrý den, povinnost uchovávat vysvědčení a cokoli jím prokazovat, z žádného zákona nevyplývá. Stejně tak není stanoveno, jakým způsobem jej případně zlikvidovat. Nicméně upozorňuji, že v případě vyhození do kontejneru se vystavujete případnému riziku zneužití Vašich osobních údajů. Mgr. Ing. Michaela Šafářová, advokátka

Dobrý den, v případě, že je nemovitost v SJM, provede se nejprve vypořádání zaniklého SJM, kdy manželce připadne polovina a polovina připadne do dědictví, kdy manželka dědí stejným podílem jako děti. Pokud není nemovitost v SJM, pak se pouze neprovede vypořádání SJM, ale celá nemovitost se dědí, a to dětmi a manželkou. určitě je možné, aby otec, pokud je svéprávný, převedl nemovitost na Vaši matku a dědění by se tedy řešilo až po její smrti. Mgr. Ing. Michaela Šafářová, advokátka

Dobrý den, vše záleží, na základě jakého dědického titulu se bude v rámci dědického řízení rozhodovat. Je teoreticky možné, aby otec sepsal závěť, popř. jiné pořízení pro případ smrti, ve kterém by rozhodl o svém majetku s přihlédnutím na nepominutelné dědice, kterými jsou vždy děti zůstavitele a které mají v případě, že jsou zletilé, nárok minimálně na ¼ zákonného dědického podílu, kdy tato může být určena i peněžitou částkou. V případě smrti otce by bylo nutné primárně vypořádat společné jmění manželů, pokud je stále ženatý. Zde by se jednalo o vypořádání rodinného domu, který je dle znění Vašeho dotazu ve společném jmění manželů a do vlastnictví otce, resp. do pozůstalosti, by připadla ½ rodinného domu. Tato ½ by dále byla předmětem dědictví, stejně jako byt, který je ve výlučném vlastnictví otce. Podle zákonné dědické posloupnosti lze ze znění dotazu předpokládat, že by se dědilo v rámci první dědické třídy dle ust. § 1635 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdy dědí děti zůstavitele a jeho manžel, každý stejným dílem. Muselo by se tedy počítat nejen se sourozenci, ale také s podílem Vaší matky, manželky zůstavitele. Zde by tedy pravděpodobně notář rozhodoval tak, že by každému náležela ¼ z ½ na rodinném domu a ¼ na bytu. Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, však v ust. § 185 jako rozhodnutí o dědictví předpokládá také schválení dohody dědiců, kdy je možné se dohodnout jakkoli, a to co se týče vlastnictví nemovitých věcí i případného vyplacení sourozenců. Pokud by tedy mezi Vámi panovala shoda, je možné se dohodnout jakýmkoli způsobem, který jste v dotazu naznačovala. Teoreticky je také možné si vlastnické vztahy dohodnout ještě před smrtí otce, kdy občanský zákoník v ust. § 1582 a násl. upravuje institut dědické smlouvy, kdy za splnění zákonem stanovených podmínek je možné, aby zůstavitel a další osoby upravily smlouvou své vzájemné vztahy po smrti zůstavitele, kdy tuto smlouvu poté nelze bez souhlasu všech zúčastněných změnit. Mgr. Ing. Michaela Šafářová, advokátka

Dobrý den, mám za to, že i ve Vámi popisované situaci lze zvážit možnost podání trestního oznámení za trestný čin zanedbání povinné výživy, kdy tohoto se dle ust. § 196 trestního zákoníku, dopustí ten: „(1) Kdo neplní, byť i z nedbalosti, svou zákonnou povinnost vyživovat nebo zaopatřovat jiného po dobu delší než čtyři měsíce, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok. (2) Kdo se úmyslně vyhýbá plnění své zákonné povinnosti vyživovat nebo zaopatřovat jiného po dobu delší než čtyři měsíce, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. (3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, vydá-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 oprávněnou osobu nebezpečí nouze.“ Mám za to, že v tomto případě nelze úhradu 200,- Kč jednou za čtvrt roku považovat za dostatečné plnění vyživovací povinnosti. Otec dítěte se dle mého názoru i tímto jednáním dopouští trestného činu zanedbání povinné výživy, kdy pokud by se prokázala úmyslná a opakovaná změna bydliště a nelegální zaměstnávání, tak lze dle mého uvažovat o kvalifikovaném trestném činu dle odst. 2 citovaného ustanovení, kdy je zde vyšší trestní sazba. Bohužel případné trestní stíhání nedonutí otce dítěte k reálné úhradě výživného, ale je možné, že zapůsobí jako zákonná pohrůžka možnými následky. Do vydání rozsudku ve věci má vždy povinný možnost s ohledem na ust. § 197 trestního zákoníku uhradit dlužné výživné a vyhnout se tak trestnímu postihu. V případě, že Váš ex partner má řidičské oprávnění, je také možné v rámci exekuce navrhnout výkon exekuce pozastavením řidičského oprávnění dle ust. § 71a zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, kdy v takovém případě povinný nesmí řídit motorová vozidla, a to až do doby, kdy doplatí dlužné výživné. Co se týče styku nezletilého s rodičem, tak tomuto nelze bez dalšího zabránit, kdy i za této situace máte povinnost nezletilého otci ke styku předat. Změnu styku otce se synem by bylo možné žádat pouze v rámci soudního řízení, kdy však mám za to, že soud tuto zcela nezruší, neboť by tímto porušoval zaručená práva rodiče i dítěte, kdy také dítě má právo na styk s oběma rodiči. Lze však vyžadovat dodržování stanoveného rozsahu styku dle soudního rozhodnutí, kdy pokud je styk stanoven na např. každou středu od 15:00 do 17:00, tak nejste dle mého názoru povinna syna otci předat např. ve čtvrtek. V případě zájmu Vám rádi v dané věci poskytneme právní služby. Mgr. Ing. Michaela Šafářová, advokátka

Dobrý den, pokud nemáte zaručený elektronický podpis je potřeba soudu doručit ručně podepsanou listinu, a to buď prostřednictvím pošty nebo osobně na podatelně daného soudu. Přihlášku je možné poslat prostřednictvím emailu bez elektronického podpisu, ale v takovém případě je potřeba jí do 3 dnů doplnit, a to tak, že doručíte ručně podepsané vyhotovení. Mgr. Ing. Michaela Šafářová, advokátka

Dobrý den, pokud jste společně podali návrh na povolení oddlužení, tak jste po celou dobu, kdy dané oddlužení probíhá, považováni dle ust. § 394a zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, za jednoho dlužníka a máte postavení nerozlučných společníků. Tzn. že i nadále bude oddlužení probíhat společně z veškerého majetku obou, nyní již bývalých manželů. Jediné, co bude mít vliv na průběh oddlužení, je případná vyživovací povinnost každého z manželů, kdy toto může mít vliv na částku, kterou v rámci oddlužení budete schopni hradit. Případně můžete celou věc konzultovat podrobněji s Vašim insolvenčním správcem. Mgr. Ing. Michaela Šafářová, advokátka

Dobrý den, nespornou výhodou věcného břemene (služebnosti doživotního užívání) je skutečnost, že pokud je zapsána v katastru nemovitostí, zavazuje i veškeré nabyvatele příslušné nemovitosti. Dohodu ohledně užívání, která nebude zapsána do katastru nemovitostí, samozřejmě lze také platně uzavřít. Existuje zde však jisté riziko pro osobu oprávněnou, neboť takováto dohoda by měla právní účinky pouze mezi stranami, které ji uzavřely. Tzn. v případě, že byste se z jakéhokoli důvodu rozhodla nemovitost prodat, nebo byste zemřela, tak tato dohoda nebude zavazovat nabyvatele nemovitosti či dědice. Pro Vaší tchýni je zde tedy jisté riziko, že nemusí mít nutně zajištěno doživotní užívání nemovitosti. Samozřejmě pokud to v současné době jinak nejde, je vždy lepší alespoň tato dohoda než žádná, ovšem do budoucna bych rozhodně doporučila zřídit příslušnou služebnost se zapsáním do katastru nemovitostí. Mgr. Ing. Michaela Šafářová, advokátka