Říkadla a básničky

Orání

Říkejte si cokoli,

školák patří do školy,

do chléva zas kráva patří,

bude potom dojit  za tři.

 

Chcete-li mít zásluhu

o víc chleba, o víc mléka,

zapřáhněte do pluhu

traktor, který na to čeká.

Veverka

Lez, veverko, lez,

zná tě celý les:

zná tě modřín, zná tě jedle,

i ta borovice vedle,

zná tě smrk a zná tě dub,

i ti chlapci, co jdou z hub.

Obruč

Nikdo tě, obruči,

z kopce běhat neučí,

o kamení pěkně zvoníš,

Jendu div že nepředhoníš,

rychle běžíš,

pořád běžíš,

a když dojde kopec - ležíš!

Křídla

Haj, husičky, haj,

šla bych světa kraj!

Proč vy, husy, křídla máte,

když jen blátem cupitáte?

Já mít křídla jako vy,

letěla bych k strýčkovi!

Haj, husičky, haj,

kolem voní máj!

Čím dřív

Čím dřív uklizeno všude,

čím dřív hračky v pořádku,

tím víc mámě času zbude

na veselou pohádku.

Zdravé zoubky

Ten, kdo je má, ať se chlubí
ty je můžeš taky mít !
Co dokážou zdravé zoubky ?
Celou pusu rozsvítit.

Šup kartáčku do chaloupky

Šup kartáčku do chaloupky,
vyčistíme všechny zoubky.
Proč by byla pusa smutná,
sladká pasta zoubkům chutná.

Ukaž zoubky

Ukaž zoubky broučínku,
budem čistit trošinku.
Pošmidlám je zprava zleva,
zoubečkům to vůbec neva.
Z pasty dělám bublání,
to červíčky vyhání.
Na kartáčku štětiny,
napění nám bubliny.
Propíchnu je šmidly šmidly,
aby z pusy nevylítly.
Vypláchni si pusinku,
NEPOPLIVEJ MAMINKU!!!!

Sněhulák

Ententýky dva uhlíky, velká mrkev jako nos. Sníh nás láká, havran kráká, nemá boty, chodí bos.

Zvonec-konec

Letěli komáři na kopeček, zvonil tam pohádky mraveneček. A když je vyzvonil, prodal zvonec, komáři plakali, že je konec.

Žabí koncert

Za šera a za rosy hrají žáby v rákosí, jedná hraje, druhá zpívá, po notě jim třetí kývá: ,,Žáby, žabky žábaté, ať se nikdo nezmate ! Na blankytě ve výši měsíček nás uslyší; na ty naše zlaté strunky dá si hrát za korunky, jářku, žabky žábaté, ať mu pěkně zahráte !" Vyšel měsíc nad lesy, posvítil jim v partesy; hvězdy malé i ty větší, poslouchaly zpovzdálečí žabí zpěv i muziku na pokraji rybníku. Zvoní půlnoc do ticha, měsíc k horám pospíchá, muzikantům na rybníce schovává se víc a více, ale žáby z rokytí : ,,Pantatíčku, platiti !" Pantatíček kulatý neměl s sebou dukáty. Nedal za hru ani babky, ale těšil milé žabky: ,,zítra až se navrátím, dvakrát tolik zaplatím."

Včelky

Létěly včelky do dáli, motýka cestou potkaly. ,,Včeličky zlaté, dobrý den! Měl jsem já k ránu pěkný sen. Sedněte, prosím, do chládku, povím vám o něm pohádku!" ,, Motýku, práce nečeká, před námi cesta daleká. Na louce květy potají v kalíšku med prý chovají, chceme dnes na všech zvěděti, dají-,li nám ho pro děti. Až se den skloní za horu, nastane chvíle k hovoru; přileť si potom, přileť jen, vypovíš nám svůj krásný sen. Měsíček bílý také rád, pohádku bude poslouchat."

Včelky

Létěly včelky do dáli, motýka cestou potkaly. ,,Včeličky zlaté, dobrý den! Měl jsem já k ránu pěkný sen. Sedněte, prosím, do chládku, povím vám o něm pohádku!" ,, Motýku, práce nečeká, před námi cesta daleká. Na louce květy potají v kalíšku med prý chovají, chceme dnes na všech zvěděti, dají-,li nám ho pro děti. Až se den skloní za horu, nastane chvíle k hovoru; přileť si potom, přileť jen, vypovíš nám svůj krásný sen. Měsíček bílý také rád, pohádku bude poslouchat."

Včelky

Létěly včelky do dáli, motýka cestou potkaly. ,,Včeličky zlaté, dobrý den! Měl jsem já k ránu pěkný sen. Sedněte, prosím, do chládku, povím vám o něm pohádku!" ,, Motýku, práce nečeká, před námi cesta daleká. Na louce květy potají v kalíšku med prý chovají, chceme dnes na všech zvěděti, dají-,li nám ho pro děti. Až se den skloní za horu, nastane chvíle k hovoru; přileť si potom, přileť jen, vypovíš nám svůj krásný sen. Měsíček bílý také rád, pohádku bude poslouchat."

Malí gratulanti

Jdou veverky, jdou jedna za druhou, první běží s pozdravením, druhá s výsluhou. U lesíka blíž potkala je myš: ,,Pojď, maličká, také s námi, budeme tam spíš." U lesíka dál starý ježek stál, veverkám dál dobré jitro , na myšku se smál. ,,Kampak, tetky, kam? zdvořile se ptám; nejdete-li do daleka, přidám já se k vám." ,,Za lesíkem kdes je prý v poli mez, zajíček tam od svítání svátek slaví dnes." ,,I ten bude rád," řekl ježek brat, ,,přijde-li mu také přáti starý kamarád." A hned v řadě stál a hned bral se dál, jenom že se nepřevlékl, cestou litoval. A když byli již, kde měl zajíc chýš, jak tu stáli, řadou přáli, první začla myš: ,,Já maličká, ach, z říkání mám strach; přeju, aby myslivečkům zvlhl všechen prach." Veveruška dál přála, jak by hrál, aby lišák ve skalině dřímal jen s spal. Druhá řekla v ráz:,, A já přeju zas, aby pejsek postonával, když je k honbě čas." Ježek naposled ke přání se zved': ,,Dej ti Pánbůh bystré běhy ještě tisíc let." A jak odříkal, spokojen se smál, po stolečku na zákusky tajně zašilhal. Zajíc odpověd' chvilenku si plet, pohladil si šedou bradu, moudřejší byl hned: ,,Jářku - tento - nic - copak jsem chtěl říc' - ,že mě máte všichni rádi stojí za tisíc." Je-li vžy a všem láska zákonem, dobře je být na tom světě třeba zajíčkem

Rybička

Žába leze do kaluže, na rybníčku repetá: ,, Pojď, rybičko, na sluníčko, podívej se do světa!" ,,Já jsem rybka jako šipka, nechci býti jako ty, je-li tobě kaluž milá, já si hledím čistoty. Sukýnku mám vybílenou , blýská se mi jako sníh, koupila ji má matička za milion stříbrných."