Míša Čížková: Poradny

To je právě to, žijeme všichni v jednom domě, já jsem se přistěhovala po tom co jsem poznala manžela a všechno bylo v pořádku, vycházely jsme spolu skvěle. Do chvíle než se narodil syn. Jsou velká rodina a odjakživa byli všichni zvyklí žít na jedné hromadě (my žijeme 3 generace v jednom domě a další příbuzné máme jen přes dvorek). Oni mají zaběhnuté, že je všechno všech a tudíž výchova dětí je taková "hromadná". To mně se ale nelíbí, já byla odmala vychovávaná úplně jinak a s tímhle prostě nějak nesouhlasím. Jsem ochotná se spoustě věcí přizpůsobit, ale jsou názory a postoje, za kterými si prostě stojím a chci stát i přes to, že se mnou třeba nesouhlasí. Přeci to, že jsem naučená a chci dělat věci jinak ještě neznamená, že je dělám špatně. I náš pediatr se mnou ve většině těhlech "sporů" souhlasí, ale není to nic platné, ona to prostě dělala tak a tak a tudíž nejlíp. Pomalu se učím jak v těhlech situacích jednat a myslím, že se to lepší, ale přesně jak říkáte, vím, že to bude ještě "běh na dlouhou trať" :-D. Doufám, že se mi syna v rámci možností od sladkostí podaří držet co nejdéle, myslím si, že si jich užije až dost později. Nemám vcelku nic proti příležitostnému mlsnutí, ale nechci, aby se stávalo pravidlem, alespoň ne teď, když je stále ještě v období, kdy z toho ještě absolutně nemá žádný rozum a sám to ještě nevyžaduje. Za rok už to bude asi těžší, když si v krámě ukáže na pacholíčka brát mu ho nebudu, ale teď bych chtěla mít jeho stravovací návyky ještě plně pod kontrolou a trochu nad nimi ještě přemýšlet. V podstatě jste mi jen potvrdila to, co jsem si tak nějak myslela. Mockrát děkuji za odpověď a Váš čas ;-)

Děkuji za odpověď, samozřejmě vím, že to není úplně správné, nicméně synek se už sám snaží na nožičky stavět při zvedání a posazování a přiznám se bez mučení, čas od času potřebuji pár minut kdy ho nemůžu držet v ruce a tak ho posadím do chodítka a on u mě ťape a hraje si. Už od narození vyžaduje mojí maximální společnost a nechat ho hrát si v postýlce pokud na mě nevidí je téměř nemožné bez pláče a vzteku. Nicméně jste mi potvrdila můj názor o tom, že botičky ještě rozhodně nejsou nutné a spíše by mu překážely a moc nepomáhaly, já mockrát děkuji za Vaši ochotu a rychlou reakci.