Lenica: Poradny

Dobře, děkuji moc. Já jsem synovi říkala, že to musí dělat při každém sprchování a koupání. Protože už se začal stydět, tak to chtěl dělat sám a očividně se na to vykašlal :-( Ale vždy jsem se ho ptala a hlavně jsem si všímala, že mu to normálně "funguje", tak jsem se po tom nějak nepídila......asi to byla moje chyba :-(

Dobrý den, moc vám děkuji. Netušila jsem, že by to někdy měl být problém, když to šlo stahovat od začátku. Dobře, o víkendu syna dám koupat a vysvětlím mu to...a myslíte, že třeba pomoct nějakým olejíčkem by to šlo?

Dobrý den, paní doktorko.Moc vám děkuji za odpověď a přesně asi takovou jsem čekala.Domlouvala mi i moje maminka.Tak jsme si s přítelem sedli a promluvili jsme si.Když přijdeme se synem ze školky a z práce, uvařím si kafe, zatopím,nachystám svačinku a věnuji se synovi,dokud nepřijde přítel z práce,abysme se vystřídali a já třeba mohla uvařit na další den a uklidit.Funguje to už 2 týdny, kdy syn usíná ve 20:30 a my máme s přítelem chvilku na sebe čas....Já jsem se dala více psychicky dokupy a věřím, že to bude dále fungovat. Zjistila jsem, že opravdu moje nálada se přenáší na syna, takže počítám do 10 a potom na něho mluvím jako na miminko :D A on je potom hodný...

Dobrý den, už nevím, kam se obrátit. Syn bude mít v březnu 6let a přerůstá nám přes hlavu. Neposlouchá, dělá si co chce,je hrozně drzý. Zkoušeli jsme to po dobrém, po zlém. Udělali jsme tabulku, kde dostává za super chování červený puntík, za zlé černý puntík, taky nepomáhá. Za super chování něco dobrého, taky nepomohlo....třeba dnes příklad z rána: ráno vstávám do práce v 5hod, v 6hod bysme měli už odcházet z domu, ale je 5:45 a syn ještě leží. Nedokážeme ho vytáhnout z postele. Je to každý den, co se tento scénář opakuje. Jezdím autobusem 40km do práce, mám strach, že by mi ujel, jsem nervozní, vím, že se to odráží na jeho chování, ale nedokážu být klidná, nemám takovou povahu, bohužel :( Takže potom během 10ti minut se musí vše stihnout. Snídaně neexistuje, nechce se napít ani čaje.Chce si hrát, nechce se oblékat.Potom se teda obleče, ale začne hledat plyšáka.Všechno dělá naschvál. Ví moc dobře, že spěcháme.Potom teda jdeme a po cestě dělá blbosti, nebo mi nadává, ať nechodím s ním, že jsem hrozná, že ho nemám ráda,atd.nechytne se mě za ruku,jak to vidím u ostatních dětech, když jdou s mámou do školky.Když přijdeme ze školky, tak nechce jíst, kdy mu řekneme.Má hlad v tu dobu, kdy musí jít spát.Když mu nedovolíme TV, tak začne brečet, samozřejmě, že my nepolevíme, ale o to víc to potom je doma náročnější, když víme, že by měl být v klidu a ne jít do postele ubrečený.Protože ráno brzo vstáváme, chodíme spát všichni společně.Přítel je taky z práce vyčerpaný, doslova padáme na pusu.Nemám sílu ani číst každý den pohádku, to už usínám u čtení.Je to hodně náročné.Moc by nám pomohlo, kdyby si syn uvědomil, že to takto nejde, že by měl poslouchat.Jenže máme doporučený odklad školy, protože není ještě zralý. Určitě mi napíšete, že to je tzv.naše chyba, že musíme být důslední, ale to fakt nejde, i když se snažíme.Vím, že když je pátek a nemusíme jít brzo spát, je to super, nehádáme se, jde spát, kdy chce.Ale přes týden je to doslova horor :(

Dobrý den, moc vám děkuji za krásnou odpověď....vím, jak dokážou být děti ve škole škaredé, jakmile se to někdo dozví, hned běží a chtějí ublížit. Sama jsem si prošla na základní škole šikanou ohledně nadváhy, rovnátek a brýlí (všechny 3 problémy najednou).Bojím se toho, že jednou to někdo řekne synovi a on udělá třeba nějakou hloupost, že bude chtít otce hledat,atd......je toho ve filmech dost, kdy děti utíkají a vzdorují, toho se docela děsím.....