UŽ SI VRABCI KOUPOU BŘÍŠKO,
UŽ SE KÁČA TOČÍ,
KDE JSI BYLA PAMPELIŠKO,
OD ČEHO MÁŠ OČI?
OD SLUNCE, OD ZLATA,
JAK JSEM SE
TAM ZAHLEDĚLA,
HNED JSEM BYLA ZLATÁ CELÁ,
JAKO HOUSATA.

MYŠKA

MĚL JSEM MYŠKU TANEČNICI,
TANCOVALA PO SVĚTNICI,
BYLA ČERNÁ I BÍLÁ,
KAŽDÉMU SE LÍBILA.

MYŠKA BYLA ODMALIČKA,
OČKA MĚLA JAK DVĚ SKLÍČKA,
A POD KRKEM MAŠLIČKU,
ČERVENOU JAK RŮŽIČKU.

KDYŽ K NÁM PŘIŠLA DO DVOREČKA,
TOČILA SE DO KOLEČKA,
DUPLA TAM, DUPLA SEM,
MRSKLA FOUSKEM POD NOSEM.

SLUNÍČKO

SLUNÍČKO, SLUNÍČKO,
POPOJDI MALIČKO,
SEDÍŠ TU U CESTY,
STANE SE NEŠTĚSTÍ,
NĚCO TĚ ZAJEDE ....

PŘIŠLO JARO

PŘIŠLO JARO Z DALEKA,
ZIMA UŽ NÁS NELEKÁ,
TEPLÝ KABÁT SVLÉKNEME,
UŽ JE TEPLO, ŘEKNEME,
Z HLAVY DOLŮ BERANICE,
DOLŮ TEPLÉ RUKAVICE.

NA JAŘE

NA JAŘE, NA JAŘE,
ČÁP JEDE V KOČÁŘE,
HEJ HOPY, HEJ HOPY,
HEJ HOPY HOP.

ČÁP

ČÁP VEZE SLUNÍČKO,
TOČÍ SE KOLEČKO,
HEJ HOPY, HEJ HOPY,
HEJ HOPY HOP.

TÁTA

TÁTA VČERA NA VENKU,
NAŠEL PRVNÍ SNĚŽENKU,
VEDLE PETRKLÍČ,
ZIMA UŽ JE PRYČ.

SNĚHULÁČEK

SNĚHULÁČEK PANÁČEK,
MÁ NA HLAVĚ PLECHÁČEK,
MÍSTO OČÍ UHLÍKY,
NA KABÁTĚ KNOFLÍKY.

PRINCEZNIČKA

PRINCEZNIČKA NA BÁLE, POZTRÁCELA KORÁLE.
JEJÍ TÁTA MOCNÝ KRÁL, HONZÍKA SI ZAVOLAL.
HONZÍKU, MÁŠ NAMÁLE, PŘINES NÁM TY KORÁLE.
HONZÍK BĚŽÍ ZA HORU, VYKOPAL TAM BRAMBORU, VYSYPAL JE PŘED KRÁLE, NESU VÁM TY KORÁLE.
VĚTŠÍ UŽ TAM NEMĚLI, TY SNĚDLI UŽ V NEDĚLI.

ŽLUTÁ

ŽLUTÁ - TO JE SLUNÍČKO,
ZELENÁ JE TRÁVA,
ČERVENÁ JE JABLÍČKO
UŽ TO UMÍM - SLÁVA.
MODRÁ TO JE OBLOHA,
HNĚDÁ TO JE HLÍNA,
KDYŽ SI RUCE UMAŽEŠ,
TAK JE NA NICH ŠPÍNA.
KDYŽ SI RUCE UMYJEŠ,
TAK JSOU ZASE ČISTÉ,
TEĎ UŽ SPOUSTU BAREV ZNÁŠ,
TO JE ZCELA JISTÉ.

VRABEČEK.

ZAŤUKAL NÁM NA OKÉNKO
PO SNÍDANI VRABEČEK.
ACH MÉ DĚTI, HLAD MÁM VELKÝ,
DEJTE Z HOUSKY DROBEČEK.

VRABEC

DĚTEM BYLO VRABCE LÍTO,
DOBRÁ MĚLY SRDÉČKA,
ZE SVÉ HOUSKY NADROBILY,
NAKRMILY VRABEČKA.

VRABEČEK

VZAL VRABEČEK NA TANEČEK SÝKORKU,
MĚLI SPOLU JEDNOU SÓLO NA BORKU,
VRABEC SAMÉ SKOKY,
SÝKORKA ZAS KROKY,
NEŠLO JIM TO DOHROMADY NA BORKU.

VRÁNA

PŘILETĚLA VRÁNA , SEDLA DO TRNÍ,
PŘILETĚLA DRUHÁ, SEDLA VEDLE NÍ
A TA TŘETÍ NA ŠPIČKU, ZAZPÍVALA PÍSNIČKU.

VRÁNA

VRÁNA LETÍ, NEMÁ DĚTI,
MY JE MÁME, NEPRODÁME,
PĚKNĚ SI JE VYCHOVÁME.

VRABČÁK

HUBOVAL VRABČÁK NA ZIMU,
ŠKODA ŽE NEMÁM PEŘINU,
STUDÍ MĚ NOHY, ZEBE MĚ NOS,
PROTOŽE SKÁČU I V ZIMĚ BOS.

LISTÍ

PADÁ LISTÍ ZLATÉ, RUDÉ,
JE HO PLNÁ ZAHRADA,
A CO POTOM PADAT BUDE
AŽ TO LISTÍ ODPADÁ.
POTOM BUDE PADAT SNÍH.

JEŽEK

LEZE JEŽEK, LEZE V LESE,
JABLÍČKA SI DOMŮ NESE.
DĚTI V LESE BĚHAJÍ,
VŠUDE JEŽKA HLEDAJÍ.
ZAHRABAL SE DO LISTÍ,
STOČIL SE A TIŠE SPÍ.

LISTOPAD

LISTOPAD, LISTOPAD,
LÍSTEČEK NÁM NA DLAŇ PAD,
ZLATÝ LÍSTEK Z JAVORA,
ZIMA UŽ JDE DO DVORA.

Populární

Princeznička na bále

Princeznička na bále,
poztrácela korále.
Její táta, mocný král,
Honzíka si zavolal.

Honzíku, máš na mále!
Přines nám ty korále!
Honzík běžel za hory
nakopal tam brambory.

Vysypal je před krále,
tu máte ty korále!
Větší už tam neměli,
ty už snědli v neděli.

Paleček a jeho kamarádi

PALEČEK A JEHO KAMARÁDI

„Mámo, usmaž kobližky!“
„Až mi dojdeš pro šišky,
nemám už čím topit, synku,
dělej něco pro maminku!“
V lese bum, bum, bum,
šiška jako dům,
za ní druhá, po ní třetí
z vysokého smrku letí.
Paleček je dávno v lese,
sám však šišku neunese.
Jde okolo školáček
jménem Ukazováček.
Okoukne ji, pak se sehne, ale šiškou ani nehne.
Zavoláme prostředníčka:
„Prostředníčku, pomoz nám!“
Chlapečkovi zrudla líčka:
„Nadarmo se namáhám!“
Zavoláme Prsteníčka:
„Prsteníčku, tak co ty?“
Chlapečkovi zrudla líčka:
„Šiška dělá drahoty.“
Zavoláme na Malíčka:
„Pojď, Malíčku, pomoz nám!“
Malíček je chytrá hlava,
kamarádům rady dává:
„Ty jdi sem a ty jdi tam,
čekejte, až zavolám!“
Tak teď! Hej rup! Už ji nesem...“
Vracejí se domů lesem,
máma jim dá za šišku
cukrovanou kobližku.

Zabijačka v Kotěhůlkách

Už se chystá zabijačka,

jde se na to vědecky.

Řezník už si brousí nože,

kluci běží pro necky.

---

Čuník tuší, co ho čeká,

protestuje ve chlívku:

"Ze mne chcete dělat škvarky,

ovárek a polívku?

---

Psy a kočky máte rádi -

proč se mstíte praseti?

Nechte toho zabíjení,

berte ohled na děti!"

---

Rozzlobil se, drcnul hlavou,

povolila závora:

Než se řezník vzpamatoval,

čuník zmizel ze dvora.

---

Už je dávno za horama,

a tím končí povídka.

Utekly jim jitrnice,

ovárek i jelítka.

Brambora

Koulela se ze dvora,
takhle velká brambora.
Neviděla, neslyšela,
že na ni padá závora.
Kam koukáš ty závoro,
na tebe ty bramboro.
Kdyby tudy projel vlak,
byl by z tebe bramborák.

Podle abecedy

A B C Č D E F G H I J K L M N O P Q R Ř S Š T U V W X Y Z Ž

…