Honzík přeběh přes branku,
hodil kouli na Hanku.
Do nohy ji trefila,
Hanička se zlobila.

Počkej, kluku, až tě chytím,
ve sněhu tě vyválím,
Honzík už je na úprku,
Hanička ho prohání.

Nový rok

Sněží, mrzne, led už puká, Nový rok již na nás ťuká,
nesměle za dveřmi stojí, vstoupit dál se nejspíš bojí.

My jej ale uvítáme! Světlicemi přivítáme!
Vždyť už zbývá jenom krok, pustit k nám zas Nový rok.

Už Nový rok, už je tady, veselí se každý všady,
hraje hymna, každý jásá, padá snížek, je to krása!

A jak se to vždycky praví? Přejme lidem štěstí, zdraví,
by jej měli po svém boku, během celičkého roku!

Zajíc na bruslích

Po zamrzlém rybníčku
bruslil zajíc chviličku,
neměl si s kým hrát,
tak šel domů spát.
Pod teplounkou peřinkou
bruslil s celou rodinkou.

Kočky na ledu

Na sněhové vločky,
těší se i kočky.
Ostré drápky vystrčí,
na ledu se zatočí.
Vesele si dovádějí,
piruetky předvádějí.

Zima jako z mrazničky

Zima jako z mrazničky,
natáhnem si svetříčky,
když zavane vichřice,
máme teplé čepice,
a když spustí metelice,
natáhnem si rukavice.

S vločkami

Donku, Donku, podívej,
jak je náš svět kouzelnej.
Bílé vločky padají
jako hvězdy po kraji,
až přikryjí celou zemi
pod sněhové peřiny.

Aby mohla v teple spát
a pak v létě lidem dát
velikánské úrody.

Se sněhulákem

Naše Anka sněhuláka
za kamaráda má.
A protože má ho ráda,
tak si s ním povídá.

To je zima, sněhuláčku,
hajdaláčku, viď?
Svou mrkvičkou oranžovou
jako slunce sviť.

Říkanka – Bruslař

Na rybníčku jezdí Petr,

vzal si na to teplý svetr.

Brusle píšou do ledu:

„Koukej, jak to dovedu!“

Děti na stráni

Po Vánocích sníh a mráz,
lednový čas baví nás.
Sněhuláček na stráni,
kolem děti uhání.
Od Ježíška nové sáně,
lyže, brusle, hurá na ně!

Zimní říkanka – Pojedeme na saních

Venku mrzne, padá sníh,

pojedeme na saních.

A když přijde obleva,

bude také zábava.

Ptáčci v zimě

Prosinec je přece prima
pro holky i pro kluky,
ale ptáčkům těm je zima,
schovají se do budky.

Do křoví či do meze,
když si ptáček zaleze,
schoulí se do klubíčka,
zahřejí ho peříčka.

Kluziště

Zima už je v plné síle,
děvče čeká na mámu,
venku je jí dlouhá chvíle,
proč nemůže do krámu?

Kde se vzala, tu se vzala
na chodníku zmrzlá louže,
ona místo aby stála,
po ledě se klidně klouže.

Klouže tam a klouže zpátky,
klouže se jen dál a dál,
na chodníku dělá zmatky,
starý pán jí radu dal.

„Když holčičko ráda bruslíš,
věř mi nebo nevěř mi,
s kamarády zajít musíš
na kluziště s bruslemi.

Tady ten pás betonový
chodníkem se nazývá,
neboť se jen po něm chodí,
kluziště své kouzlo má.

Po ledovém zrcadélku
můžeš bruslit sem a tam,
projedeš si šířku, délku,
je to kouzlo, já to znám.

Je to fajn, když kolem uší
sviští vítr ledový,
ale kdo to nevyzkouší,
nic se o tom nedoví.“

Holčička už chce být hodná,
pěkně čekat na mámu,
je však dosti neposedná,
běží za ní do krámu.

„Maminko, já říct ti musím,
nechci už jít na hřiště,
jen bych chtěla, prosím, vidět
opravdové kluziště.“

Mrazíci

Na zamrzlé ulici
hrají si dva mrazíci.
Jeden hopsá v závějích,
pořád jenom mráz a sníh
a ten druhý štípe děti
pěkně ve tvářích.

Teď k nim letí ještě třetí
a má velký spěch.
Cestou z mrazíkovských jeslí
zmrzlou bílou křídou kreslí
květy na oknech.

Zima

Jinovatku rozsypat,
všechno sněhem zasypat.
Sněhuláky postavit,
bílou všechno nabarvit.

Mrazík

Mrazík cení zoubky,
Chtěl by do chaloupky.
Co dovede, to my víme,
Dovnitř si ho nepustíme.
Ať maluje pěkně zvenku
Bílé květy na okénku.

Sněhuláci

Sněhuláci, ti se mají,
nekašlou a nekýchají,
i když kmotru Meluzínu
pozvou ráno na hostinu.

Zima, zimička

Zima, zima, zimička hází bílá peříčka.
Děti si je chytají, koule si z nich dělají.

Vločky, vločky

Vločky, vločky, bílé peří, blázen každý, kdo vám věří!
Bílé vločky, hvězdné nebe, sotva spadnou, už nás zebe.
Vločky, vločky, ach, to láká, postavit z vás sněhuláka!
Vločky, vločky, jak jste hbité, škoda, že se rozpouštíte!

Vrabeček

Sníh už pokryl všechny střechy,
na vrabečka padá,
přitulil se ke komínu,
nahříval si záda.

Dobře bylo vrabečkovi
v teple za komínem.
Co mu dáme, až se vyspí?
slaný rohlík s kmínem.

Populární

Paci paci pacičky

Paci paci pacičky, táta koupil botičky

a maminka pásek za myší ocásek.

A babička čepičku, za tu černou slepičku

a dědeček kabátek, za těch deset prasátek,

a kmotříček kožíšek za lískový oříšek.

Koulela se ze dvora

Koulela se ze dvora, tááákhle velká brambora.

Neviděla, neslyšela, spadla na ní závora.

"Kam koukáš, ty závoro?

Na tebe, ty bramboro!

Kdyby tudy projel vlak,

byl by z tebe bramborák."

Já jsem malý zajíček

Hody, hody doprovody,
já jsem malý zajíček,
utíkal jsem podle vody,
nesl košík vajíček.

Potkala mě koroptvička,
chtěla jedno červené,
že mi dá lán jetelíčka
a já říkal: Ne, ne, ne.

Na remízku mezi poli,
mám já strýčka králíčka,
tomu nosím každým rokem,
malovaná vajíčka.

Zabijačka v Kotěhůlkách

Už se chystá zabijačka,

jde se na to vědecky.

Řezník už si brousí nože,

kluci běží pro necky.

---

Čuník tuší, co ho čeká,

protestuje ve chlívku:

"Ze mne chcete dělat škvarky,

ovárek a polívku?

---

Psy a kočky máte rádi -

proč se mstíte praseti?

Nechte toho zabíjení,

berte ohled na děti!"

---

Rozzlobil se, drcnul hlavou,

povolila závora:

Než se řezník vzpamatoval,

čuník zmizel ze dvora.

---

Už je dávno za horama,

a tím končí povídka.

Utekly jim jitrnice,

ovárek i jelítka.

Podle abecedy

A B C Č D E F G H I J K L M N O P Q R Ř S Š T U V W X Y Z Ž

…