Říkadla a básničky

Říká blecha bleše

Říká blecha bleše,
že nerada se češe.
Prý je stále v pohybu,
když chce, skočí i na rybu,
tak, s platností konečnou,
je účes věcí zbytečnou.
 

Stonožka

Jedna noha, druhá, třetí,
a pak další… pro pána!
Co myslíte, milé děti.
Jak může být nazvána?

Dlouhé tělo, spousta nožek,
běží rychle jako blesk,
stonožkou ji nazýváme,
když má tolik nožiček.

O chytrém šnečkovi

Slimák s růžky, to je šneček, táhne všude svůj domeček
a pod tou svou ulitou, pohádku má ukrytou.
Dnes vám slimák příběh poví o šnečkovi Kusendovi,
který chtěl být, jako vlak, rychle jezdit zrovna tak.

Toužil valit, jako vláček, nechtěl pomalu se vláčet!
Pozoroval, jak ten vlak, jezdí rychle, jako drak.
Nechtěl ani na chviličku, táhnout se tak pomaličku,
byl to koumák,proto vskutku, vymakal si šnečí budku.

Připevnil k ní kolečka a už jezdil z kopečka!
Cestující přepravoval, do své ulity je schoval.
Zpočátku byla jen zkouška, svezl berušku a broučka,
potom mravence a mušky, pyšně vystrkoval růžky.

Cestoval s ním i čmeláček, šnek ujížděl, jak vláček,
nastoupila včelička, byla šťastná celičká.
Čmelák řekl: „Milý šnečku, to by chtělo mít i vlečku!“
tak Kusenda, chytrý šneček, prodloužil si svůj domeček.

Našel prázdnou budku šnečka, posloužila mu, jak vlečka,
za tu svou ji připevnil, sedátka v ní upevnil.
Za sebou tu vlečku táhl, snažil se, aby to zvládl!
Kusenda má síly za tři, obrovský mu obdiv patří.

Do kopce se vždycky zpotil, chtěl, aby ho každý fotil
a když z kopce sjížděl nazpět, usmíval se šťastně na svět.
Kusenda se hrdě tváří, chtějí s ním jet tři komáři,
mandelinky,cvrčci,broučci, červík, vosa i pavoučci.

Všichni do vlečky si lozí, Kusenda je hrdě vozí,
jezdí s nimi celý den, splnil se mu jeho sen!
Dnes je šneček známý všemi, oblíben je v celé zemi,
chtěl být rychlý, jako vlak dneska jezdí právě tak!

Šnek

Kam se plazí malý šneček?
Ukrývá se pod domeček.
Je to silák! Tenhle šnek!
Nosí si svůj příbytek.

Kde ho nosí? Kdo to ví?
Kdo nám honem napoví?

Včelka

Do domečku u lesíčka,
létá včelka maličká.
Pilně nosí sladkou šťávu,
nedělá to pro zábavu.

Do všech kytek nakukuje,
vesele si poletuje.
Musí však mít velkou sílu,
když unese tolik pylu.

Proč to dělá? Co z něj bude?
Zkuste děti, přemýšlet.
Z toho pylu, co tam nosí,
bude přeci, sladký med!

Motýl

Co to létá na paloučku?
Barevný je jeho šat.
Zaujme nás něžnou krásou,
křídly umí třepotat.

Zastaví se nad květinou,
zblízka si ji prohlédne,
potom hledá kytku jinou,
létá, kam až dohlédne.

Co má křídla třepotavá?
Co se vznáší nad květy?
Kdo poznal, že je to motýl?
Můžeš to být právě ty!

Říkanka o housence

Housenka se zakuklila,

do vláken se zabalila.

Překvapení pro děti,

z kukly motýl vyletí.

Let včely

Malá včelka loukou bzučí,
čmeláček ji létat učí.
Na podběl si sedají,
chutný med si sbírají

Brouk

Leze, leze brouk,
vítr do něj fouk,
převalil ho na záda,
třepe, třepe nohama.

Žížaly a kos

Žížalo, žížalo, obávej se nemálo.
Vidím kosa létat kolem.
Raději se schovej honem.
Zalez rychle pod kámen,
jinak je s tebou ámen!

Spadla moucha do komína

Spadla moucha do komína,
to vám byla rána!
V kamnech právě zatápěla
kovářova Nána.

To jsem ráda, řekla Nána,
žes mi neutekla,
to jsem ráda, řekla moucha,
žes mě neupekla.

Abakus je abeceda

Abakus je abeceda,
čtu ji od A, žádná věda.
Napsati jde přece snadno,
řekneš bez A třeba Kladno?

Brambor, buben, babka, Boubín

Brambor, buben, babka, Boubín,
začínají na BÉ, soudím.
Písmenko BÉ mají v předu,
bez něj je říct nedovedu.

Čápi velká hnízda mají

Čápi velká hnízda mají,
na komínech přebývají.
Lidé rádi hledí zdola
na ta velká čapí kola.