Říkadla a básničky

zimní radovánky

Sluníčko venku svítí,
sníh se v něm krásně třpytí.
Sáňky, lyže čekají,
vezmeme je potají.
Zítra jdeme do školy,
máme psáti úkoly.
My ale na to nedáme,
ven přesto spěcháme.
Až se dosti najezdíme,
sněhuláka postavíme.
Postavíme raděj dva,
venku bude brzo tma.
Potom domů spěcháme,
do úloh se hned dáme.
Učení si nachystáme
a do postele pospícháme.

chameleon

Chameleon, jak jen může,
střídá barvu svojí kůže.
Je to fešák, každý rok
s módním hitem drží krok

Kočka přede

A, be, ce, de, en,
předla kočka len,
kocourovi na gatě,
ať nechodí po blátě!

lakomá kočka

Potkal pejsek kočičku,
mlsala si na mlíčku.
Copak to máš, kočičko?
Dej mi taky maličko!

Nedám, pejsku, nemáš hlad,
ani nemáš mlíčko rád!
Dej si třeba masa kus,
nebo tvrdý chleba zkus.

Nebuď, kočko, lakomá,
rozdělit se každý má,
když máš hodně, druhý málo,
co by se tak asi stalo...

Až to bude obráceně,
budeš prosit malé štěně.
To se s tebou rozdělí
v sobotu i v pondělí.

Kapka

Kde je kapka?
Z mraků padá!
Země už je nedočkavá.
A vtom cosi
zacinká -
to se kapce
podlomila
při přistání
kolínka.

Jablko a broskev

Jahoda je červená,
okurka zelená,
co broskev má
a jablko nemá?
Pecku jako hrom,
je velký rozdíl v tom.

Zima

Zimi-zimi-zimička,
hází bílá peříčka.
Děti si je chytají,
velké koule dělají.

Vzkaz dětem

Chci Vám sdělit, děti, zkrátka,
jaro už otevřelo vrátka.
Kyblíček a lopatku
vezměte s sebou na zahrádku.

Pomozte tu trávu hrabat,
dříví na zahrádce skládat.
Aby záhonky už byly čisté,
semínka sázet musíme zajisté.

Pomáhat se musí však,
příroda to má tak,
že zvířátka rády mají,
když je děti uvítají.

Neseďte, děti, doma jen,
vezměte batoh a vyrazte
za zvířátky do přírody ven!

Malý šneček

Leze malý šneček,
kde nechal domeček?
Je to, děti, chyták.
Nebyl to šnek,
jak jsem prve řek,
ale obyčejný slimák.

Tučňáci

Máme rádi tučňáky,
mají velké zobáky,
chodí skoro jak my.
Kdo to řek, ten popleta,
tučňák přece nelétá,
má snad jen bujné sny.

Slůňata

Ani mezi slůňátky
není nouze o hádky.
Poperou se jak se patří,
pak jsou zase dobří bratři.
Sloní máma při vaření
poslala je pro koření.
„Běžte, děti, pro pepř k tetě!
Ať se cestou neperete!”
Šla slůňata domů s pepřem,
zpívala si: „My se nepřem!”
A pak o pepř začla pře.
Inu slon se nezapře!
Když skončila rozepře,
vrátili se bez pepře.

Zoo

V jedné velké zahradě,
žije mnoho zvířátek.
Běhají tam v ohradě,
tam a potom nazpátek.

Jsou tam hroši, také sloni,
medvědi a tygři velcí,
vlci se tam také honí,
v hnízdě jsou i opeřenci.

K ohradě už někdo běží,
radostí snad nedýchá.
Je to želva, co běhá stěží,
přesto hodně pospíchá.

Žirafa už také spěchá,
zvědavá je, víc než dost.
Pojídání listů nechá,
nechce přijít o radost.

O usměvavé veverce

Žila byla veverka malá,
která se ráda strašně moc smála,
a proto celý život zdravá byla,
že úsměv na rtech vždy vykouzlila.

Ježek

Malý ježku, přijdi k nám,
jablíčko ti ráda dám.
Odnes si tu vůni sadu,
do pelíšku na zahradu.

Tam se do něj s chutí dej,
sladkou šťávu vychutnej.
Napíchni ho na bodlinky,
dostal jsem ho od maminky.

Přijď zas, ježku, někdy k nám,
jablíčko ti ráda dám.
Zlaté jako pro krále,
na sluníčku dozrálé.

veverka a oříšek

Skákala rozverně veverka po lese,
holky, kluci veverčí, podívejte se!
Jaký jsem to našla překrásný oříšek,
ten nás všech zbaví hned kručení bříšek.
Ostatní veverky vese hopsaly,
jak se dnes luxusně napapkaly
a skrz větve prosvitlo sluníčko,
aby pohladilo veverku na líčko.

Včelka Mája

Byla jedna včelka,
hbitá jako střelka.
Tričko samý proužek měla,
černožlutá byla celá.
Křídla jako pavučinu,
sbírat med dá velkou dřinu.
Léta sem tam, z květu na květ,
z velké výšky obdivuje náš svět.
Kdo tu včelku, děti, zná,
odpověď mi ihned dá...
VČELKA MÁJA