Říkadla a básničky

Pes a kotě

Pejsek umí vrčet, kotě přede, 
jeden to po druhém nedovede. 
Kocourek by vrčel, pes předl radši, 
proto se na sebe mračí.

Perníková chaloupka

"Odkud ten náš holub letí?" 
"Letím z lesa, milé děti, 
vrků, vrků, vrků."

"Cos tam viděl, holoubku?" 
"Perníkovou chaloupku 
u černého smrku."

"Viděls také Mařenku?" 
"Jakpak by ne, holenku! 
Viděl jsem ji, s Jeníkem 
krmili se perníkem."

"A když z okna na zahradu 
vystrčila babka bradu, 
nebáli se, holoubku?"

"Kdepak! Zamkli chaloupku 
na cukrový klíč - 
a už byli pryč!"

Pampeliška

Když jsem potkal pampelišku, 
měla slzy na krajíčku. 
Řekni lidem, prosím tě, 
ať se na mě podívají, 
ale ať mě netrhají, 
ať je ten hezký svět, 
ještě hezčí o můj květ.

Pan doktor

Šel pan doktor na návštěvu, 
zaťukal – ťuk, ťuk, ťuk, 
zazvonil - crrrrrrr, 
utřel si boty a už tam byl.

Oslíček si kývá hlavou

Oslíček si kývá hlavou (kýváme dopředu tzv. ano) 
Pokukuje po mně stranou (otáčíme hlavou vlevo a vpravo) 
Jen se nesměj oslíčku, (hlava rovně) 
Ukroutíš si hlavičku. (kroužíme hlavou dokola).

Opice

V Americe při muzice, 
tancovaly tři opice, 
jedna tak, druhá tak 
a ta třetí všelijak.

O drakovi a princezně

V jednom kraji vzdáleném 
kam nedohodíš kamenem 
tam žije sedmihlavý drak 
jmenuje se - Zrovnatak. 
Z jednoho zámku si princeznu vzal 
a v zámku zůstal smutný pan král, 
přemýšlí že vyšle do světa posly 
aby mu princeznu Andělku našli.

Zatím drak Zrovnatak v jeskyni Andělku učí 
co k jídlu uvařit když v bříšku kručí, 
nádobí umýt a uklidit, 
prádlo vyprat a vyžehlit 
a všechno do skříněk v jeskyni uložit. 
Princezna Andělka nepláče, už ji to baví, 
v zámku se nudila.Teď dračím hlavičkám radí. 
Tři hlavičky dračí ty naučila číst 
zbylé čtyři počítat 
a všechny už umí slušně jíst 
při jídle nikdy nemlaskat.

Pan král ten stále neví kde hledat princeznu 
a vyhlásil.Kdo ji najde, ten dostane ji za ženu. 
Přihlásil se zahradník, Ondra Trávníček 
na cestu si vzal buchet raneček, 
už je dávno snědl, šel ale pořád dál 
až došel k lesu.Tam by se každý bál. 
Z lesa se ale šíří vůně 
a Ondra Trávníček hlady z toho stůně, 
pomalu došel k veliké jeskyni 
a tak se ocitl až v dračí kuchyni. 
Ve velikém hrnci tam se houbová polévka vaří 
a v peci péct chleba i koláče se daří.

Ondra draka pozdravil, Andělku na tváře políbil, 
vrať se domů, naše princezničko 
tady ti nesu od pana krále psaníčko, 
i drak Zrovnatak může s námi do zámečku jít 
bydlení vedle zámku krásné bude mít. 
Vydali se k domovu, drak letí jako mrak 
přistáli přímo v zámecké zahradě.Ano.Je to tak. 
Pan král k nim honem běží 
až si svůj královský trůn málem zboří, 
jsem moc rád že jste tady 
drak může jít bydlet do zámecké, do zahrady.

A tam můžeš draku dělat práci zahradníka 
Ondru čeká Andělka a role panovníka, 
já už nechci vládnout, budu odpočívat 
a s drakem si povídat a šachy hrávat. 
♥Zahradník se oženil s princeznou Andělkou♥ 
a všichni mají radost velikou. 
A pokud se drak nepomátl a všechny nesněd 
tak jsou na tom zámku šťastni až do teď.

Náš Matěj

Náš Matěj, náš Matěj, 
ten je hodně nohatej, 
on má hodně dlouhý nohy, 
chodí lidem na brambory, 
Náš Matěj, náš Matěj, 
ten je hodně nohatej.

Naříkal vrabec

Naříkal vrabec na zimu, 
proč nemá doma peřinu, 
proč nemá kožich ani boty, 
nohy ho zebou od té sloty.

Náš táta šel na houby

Náš táta šel na houby, 
jestli on tam zabloudí? 
Nezabloudí, těšte se, 
ona vám houby přinese.

Na pozoun

Prosinec končí, ve kterém 
s rokem se musíš rozloučit, 
až za dvanáctým úderem 
ponechá půlnoc pozoun znít.

Naslouchej cestou do ledna, 
zaznívá dlouze jeho hlas. 
Pojednou vločka nezbedná 
ve sněhu roztančila nás.

Na indiány

Na zahradě pod jabloní, postavil jsem stan (stavíme rukama stan) 
V dálce slyším dusot koní (Dupeme) 
A je ze mě indián (Indiánský pokřik…ruka na pusu...) 
Na prérii vítr věje (Foukáme jako vítr) 
Indián se tomu směje (Strašlivý smích) 
Vítr zboří jeho stan (Tleskneme) 
Kdepak je ten indián (Děťátko uteče a maminka ho honí.)

Myška tanečnice

Měl jsem myšku tanečnici, 
tancovala po světnici, 
byla černá i bílá, 
každému se líbila. 
Když jsem přišel ze dvorečka, 
točila se dokolečka, 
dupla tam a dupla sem, 
mrskla fouskem pod nosem.

Myška není hloupá

Žádná myška není hloupá 
- co je k jídlu, všechno schroupá. 
Oříšky a koblížky, 
to je něco pro myšky!

Myška a makovice

Ve sněhové metelici 
našla myška makovici. 
Pískla radostí. 
Ještě, že ta makovice 
zrníček má na tisíce. 
Teď mě pohostí.

Kousla zdůli, 
kousla zhůry, 
makovici zoubky půlí, 
v tom slyš odspodu: 
„Hoří! Hoří!“ 
Muška lezla z makovice 
za ní můrka krasavice; 
Brouček jako plyš, 
za ním sedm mravenečků.

Všichni prosí myš: 
„nebourej nám naši vilku, 
chcem se prospat ještě chvilku, 
vždyť je venku mráz. 
Tak se nám tu krásně spinká, 
až rozkvete fialinka, 
rozejdem se zas.

Myška se jim klaní k zemi, 
„ach, přátelé, promiňte mi, 
já jsem měla hlad. 
Nejsem žádná loupežnice, 
jen račte dál do ložnice, 
jen račte dál spát.“

Myšičko myš

Myšičko myš, pojď ke mně blíž, 
nepůjdu kocourku nebo mě sníš.