Žába v louži u rybníka učí plavat botu,
kapelník jim k tomu břinká na prkýnka z plotu.
Brekeké, brekeké, bota všechno poplete,
nežli tempa pochopí, tak se v louži utopí.

Žába v bezu

Leze žába do bezu, já tam za ní polezu,
kudy ona, tudy já, budeme tam oba dva,
až jí chytím bude má, na pekáči smažená.

Žába skřehoce

Žába skřehoce v černém potoce,
syn se jí žení v turecké zemi,
bere si Hanku z černého zámku,
Hanka střapatá, košilka zlatá.
A ty malé rybičky, to jsou její družičky,
a ten velký kapr, to je její bratr,
kráva bez chvosta, to je starosta,
kůň bez jazyka, to je muzika.

Žába skáče po blátě

Žába skáče po blátě,
koupíme jí na gatě.
Na jaký, na jaký?
Na zelený strakatý.
Žába skáče k rybníčku,
koupíme jí sukničku.
Z rákosí, z rákosí,
až si gatě obnosí.

Žába leze po žebříku

Žába leze po žebříku (napodobujeme lezení nahoru)
Natahuje elektriku (rozhazujeme ruce do stran)
Nejde to, nejde to (kroutíme rukama)
Necháme to na léto.(tleskání)

Žába a myška

Sedí žába v rákosí,
tahá myšku za vousy.
Myška píská,
žába výská.
Kuňky, kuňky, kuňk,
do vodičky žbluňk.

Žába

Sedí žába na prameni,
hledá něco ke krmení.
Moucha ta jí postačí,
z té se dobře nasvačí.

Vrbová pomlázka

Vrbová pomlázka,
mluví jednou v roce,
má zlatá dívenko,
dáš-li Ty mně srdce?
To je moje srdéčko,
dávám Ti ho z lásky,
nevracej ho zpátky.

Vraný koně

Já mám koně, vraný koně, to jsou koně mí..
Když já jim dám obroku, oni skáčí do skoku!
Já mám koně, vraný koně, to jsou koně mí.

Já mám koně, vraný koně, to jsou koně mí.
Když já jim dám ovsa, oni skáčou hopsa!
Já mám koně, vraný koně, to jsou koně mí.

Já mám koně, vraný koně, to jsou koně mí.
Když já jim dám jetele, oni řičí vesele.
Já mám koně, vraný koně, to jsou koně mí.

Vrány

Přiletěla vrána, sedla na jedli.
Přiletěla druhá, sedla vedle ní.
A ta třetí na špičku,
zazpívala písničku.

Vrána a havran

Zaťukala černá vrána,
zaťukala na havrana.
Milý strýčku havrane,
kdy už jaro nastane?
Ťukej, ťukej, milá vráno,
jaro přijde možná ráno.

Vrána

Vrána letí, (překřižte ruce dlaněmi vzhůru a zaklesněte je do sebe za palce, ostatními prsty pohybujeme)
nemá dětí.
My jich máme
jako smetí.
My je máme,
neprodáme, (odmítavě zakroutíme hlavou)
protože je rádi máme. (pohoupáme, dáme pusinku, obejmeme)

Vrabeček

Sníh už pokryl všechny střechy,
na vrabečka padá,
přitulil se ke komínu,
nahříval si záda.

Dobře bylo vrabečkovi
v teple za komínem.
Co mu dáme, až se vyspí?
slaný rohlík s kmínem.

Vrabec, típ

Típ, típ, típ,
vrabec vrabce štíp.
Poprali se na keříčku,
vytrhli si po peříčku.
Típ, típ, típ,
vrabec vrabce štíp.

Vrabec

Usnul vrabec za komínem,
tichounce tam dřímá,
přilož, Jirko, ještě souček,
ať mu není zima.

Vlaštovičko, leť

Vlaštovičko, leť,
už je na tě čas.
Listí žloutne, poletuje,
po strništích vítr duje,
bude brzo mráz.

Vláček plný hraček

Jede vláček plný hraček
do kopců i do zatáček.
Pohádkový rychlovlak
houká, syčí jako drak.

Jezdí vláček tam i zpět.
Vrátí se nám v pořádku?
Veze totiž na výlet
zoologickou zahrádku

Vláček jako dráček

Rychlík houká, hučí, hvízdá,
to je přece jiná jízda,
můj dřevěný vláček
leze jako ráček

Vláček

Jede vláček kolejáček,
jede houká do zatáček,
od nádraží k nádraží,
cestující rozváží.Hu hu hu…

Populární

Bleší cirkus

Celá vesnice se těší –
zavítá k nám cirkus bleší!

V pátek přišel na náves
tulák a s ním starý pes.
„Tak jsem u vás!“ tulák volá.
„Já, pes Rek a bleší škola!
Kdo má deset korun v hrsti,
smí hladit psa proti srsti!“

Přihlásil se truhlář Pech,
pohladil psa po zádech
a psí blechy na to tata
změnily ho v akrobata.

Skákal jak stín čertích rohů,
dal si za krk pravou nohu…
„Vidíte to!“ tulák křičí,
„jak s ním blechy krásně cvičí!“

Tak vypadá cirkus bleší.
Kdo ho nezná, ať se těší!

Kovej, kovej, kováříčku

Kovej, kovej, kováříčku,
okovej mi mou nožičku.
Okovej mi obě,
zaplatím já tobě.
Na svatého Víta
dám ti pytel žita.
Na svatého Vavřince
dám ti pytel pšenice.
Na svatého Martina
dám ti pytel ječmena.
A na svatou Barboru
dám ti pytel bramborů.

Odkud ten náš holub letí

Odkud ten náš holub letí.
"Letím z lesa, milé děti, vrku, vrku, vrku."
"Cos tam viděl holoubku?"
"Perníkovou chaloupku, u černého smrku, vrku, vrku, vrku."
"Viděls také Mařenku?"
"Jakpak by ne, holenku!
Viděl jsem jí s Jeníčkem, jak krmili se perníčkem.
A když z okna na zahradu, vystrčila baba bradu..."
"Nebáli se holoubku?"
"Kdepak, zamkli chaloupku na cukrový klíč
a už byli pryč."

Povídám, povídám pohádku

Povídám, povídám pohádku,
že pes přeskočil hromádku.

Povídám, povídám druhou,
že teče voda struhou.

Povídám, povídám třetí,
že na peci spaly děti.

A když se vyspaly,
po kusu chleba dostaly.

Podle abecedy

A B C Č D E F G H I J K L M N O P Q R Ř S Š T U V W X Y Z Ž

…