Ptal jsem se trávy:
„Jak je ti, trávo?“
A ona řekla mi,
že zeleně.
Pak zeptal jsem se ještě,
z čeho tráva roste,
a ona řekla mi,
že ze země –
a že ji živí deště.

To všechno slyšel jsem
a zdálo se mi prosté,
že tráva ráda
dlouho polehává,
i když už vítr
dávno odešel;
že šumí svoje radosti i žal,
tesklivá tráva –

Přání ke Dni matek

Jednu růži mamince
za slovíčko lásky
že mne hladí celý den
jako větřík klásky

Jednu růži tátovi
za to že se stará
aby celý život můj
byl jak růže z jara

Šnek

Honem za mnou! Šneček něčí pod malinou tady brečí,
po tvářičkách slzy mydlí - zapomněl, kde mám bydlí:

Čí jsi šnečku ? „Maminčinej."
Jak ti říká? „Kluku línej."
Jak vypadá? „Jako táta, je taková šnekovatá."
Kampak jsi šel? „Tam a zpátky."
Odkud lezeš? „Ze zahrádky."
Jak se do ní dojde? „Pěšky."
Cos tam viděl? „Čtyři ježky."
Co ti řekli? „Nebreč, šnečku."
Co ty? „Já vlez do domečku."

A zas pláče. A zas brečí! Je moc malý, škoda řečí.
Po tvářičkách slzy mydlí - nevíte, kde chudák bydlí?

Jablíčko

Jablíčko se skutálelo,
vůbec ho to nebolelo.
Podívejte, jak se koulí,
nemá ani jednu bouli,
kutálí se, kutálí
to jsme se mu nasmáli.

Myška

Tančila myška, tančila,
až se jí hlavička točila.
Sedla si, zdřímla si, ale jen málo,
poslyště, co se jí zdálo:
Jak kočka hřbet protahuje
a sluníčko krásně svítí,
jak vrabeček poskakuje,
a všude je plno kvítí
a všude je plno krásy,
větřík s vlásky pohrává si.
A v tom něco uhodilo
a tu myšku probudilo.

Ježek

Ježek čeká v lese vlka,
že si přijde pro jablka.
Čeká, čeká, jí a jí,
už jen dvě mu zbývají.
Vtom si vzpomněl na oběd.
Z těch dvou ještě jedno sněd:
Když vlk přišel dal mu půlku,
druhou schoval pro Karkulku.

Panenka

Spadla kapka na panenku,
umáčela jí sukénku :
Tralala tralala
panenka se schovala.

Janku

Jedna, dva, tři, čtyři, pět,

cos to Janku, cos to sněd?

Brambory pečený byly málo maštěný.

Lampion

Lampionku sviť,
už je na tě čas.
Hvězdy vyšly,
my jsme přišli,
večer bude náš !

Barvy

Červená je třešeň, stříška,

rudá polní mák,

žlutá citron, pampeliška,

černá bručoun mrak.

Oranžová pomeranč, nač si zahrajeme, nač?

Čáry máry po papíře, zahrajem si na malíře.

Zelená je listí, louka, modrá nebíčko,

fialová křídla brouka, hnědá kafíčko.

Bílá mléko, papír, mouka, o tom si dávno mňouká

kotě s kočičkou, kotě s kočičkou.

Čáp

Na rybníčku u lesa tancovaly žáby,

do vodičky žbluňkaly, moc se tomu smály.

Pod hladinou u rybníčka dováděly rybky, měly kurzy plavání, skákaly i šipky.

Když tu náhle od lesa uslyšely klap klap, strachy se hned schvaly, "pozor je tu čáp".

Zpívejme si, zpívejme

Zpívejme si, zpívejme
a mějme se rádi,
s písničkou je veseleji,
věřte kamarádi.
Kdo si zpívá krásu vidí,
nikomu nic nezávidí,
proto všichni písničkou
zaplavme zem celičkou.

Veveřice

Stojí velká borovice
na ní sedí veveřice
veveřička spolkla šišku
teď jí šiška tlačí v bříšku
Houpy houpy, hou
koníčci jedou,
tralala, tralala
koníčci jedou.

Hučí vítr z hor
už jede traktor
tralala, tralala
už jede traktor.

Máme doma

Máme doma berana
můžu dupat do rána

Máme doma ovci
můžu dupat jak chci

Tiše, tiše
ježek spí
kdo ho vzbudí,
toho sní

Vráno

Vráno, vráno, přileť k nám

já ti něco nachystám

trochu hrachu, trochu krup

vráno, vráno - dupy dup !

Vrána

Přiletěla vrána, sedla do trní

přiletěla druhá, sedla vedle ní

přiletěla třetí, sedla na špičku

přiletěla čtvrtá zpívat písničku

Červená

Sedmitečné sluníčko
obletělo jablíčko.
Tahle barva na mou duši
kašpárkovi nejvíc sluší.
Mrkev volá s údivem,
vždyť červená sluší všem.

Prší, prší

Prší, prší jen se leje,
kdo je doma ten se směje.
Kdo se schovat nestačí,
toho kapky umáčí.
Ten je mokrý ze všech stran,
vypadá jak hastrman.

Vláček

Vláček jede,
vláček houká,
do kopce se
zvolna souká.

Přednosta nám
salutuje,
Vláček brzdí,
zastavuje.

Sluníčko

Volám tě sluníčko volám,
k dalekým vrškům a horám,
volám tě přes černé lesy,
volám tě sluníčko
kde jsi ?

Populární

Čerte, čerte

Čerte, čerte, chlupatý,
nechej pytel za vraty.
Slibuju Ti, slibuju,
že už zlobit nebudu.

Bleší cirkus

Celá vesnice se těší –
zavítá k nám cirkus bleší!

V pátek přišel na náves
tulák a s ním starý pes.
„Tak jsem u vás!“ tulák volá.
„Já, pes Rek a bleší škola!
Kdo má deset korun v hrsti,
smí hladit psa proti srsti!“

Přihlásil se truhlář Pech,
pohladil psa po zádech
a psí blechy na to tata
změnily ho v akrobata.

Skákal jak stín čertích rohů,
dal si za krk pravou nohu…
„Vidíte to!“ tulák křičí,
„jak s ním blechy krásně cvičí!“

Tak vypadá cirkus bleší.
Kdo ho nezná, ať se těší!

Kovej, kovej, kováříčku

Kovej, kovej, kováříčku,
okovej mi mou nožičku.
Okovej mi obě,
zaplatím já tobě.
Na svatého Víta
dám ti pytel žita.
Na svatého Vavřince
dám ti pytel pšenice.
Na svatého Martina
dám ti pytel ječmena.
A na svatou Barboru
dám ti pytel bramborů.

Odkud ten náš holub letí

Odkud ten náš holub letí.
"Letím z lesa, milé děti, vrku, vrku, vrku."
"Cos tam viděl holoubku?"
"Perníkovou chaloupku, u černého smrku, vrku, vrku, vrku."
"Viděls také Mařenku?"
"Jakpak by ne, holenku!
Viděl jsem jí s Jeníčkem, jak krmili se perníčkem.
A když z okna na zahradu, vystrčila baba bradu..."
"Nebáli se holoubku?"
"Kdepak, zamkli chaloupku na cukrový klíč
a už byli pryč."

Podle abecedy

A B C Č D E F G H I J K L M N O P Q R Ř S Š T U V W X Y Z Ž

…