Ostatní

Teče voda,teče

Teče voda, vodička, z hráze do rybníčka, teče voda, vodička, z hráze dolů. 

 

Petrklíč

Se sluníčkem přicházím, jaro vám všem ohlásím. Mám od něho zlatý klíč, jmenuji se Petrklíč.

 

Májový deštíček

Májový deštíček, dej nám ho pánbíček, aby se vydařil na poli chlebíček.  

Chlouba políčka

Zaseté obilí na poli nelení, hrdě se rozsáhlý lán sytě zelení, obilí hustí se jako ta tráva, kde z jeho stébly větřík si hrává. 

 

Praha

Jsi krásná Praho v máji, když šeříky rozkvétají. Vůně květů omámí tě, čas na chvíli zastaví tě, plný kouzel, mýtů, pověstí, které už nic nezvěstí.

 

Zemi dusí

 Zemi dusí ještě sníh, skrývá se i v oblacích. Bledulka ven vykukuje, klobouček si upravuje. 
 

Sázíme sazenice

Maminko, co to tu máme? Krásné, malé sazeničky. Kam je ale všechny dáme? Do záhonku pro kytičky.

 

Každý kluk

Každý kluk si klidně může skákat v dubnu přes kaluže. Nazuje si holinky, a i když je malinký, nevadí mu voda, bláto, ta legrace stojí za to! 

 

Dvoreček

Na dvorečku, tam je věcí! To je velká krása přeci! Káčátko se brouzdá travou, koníček, zas vrtí hlavou.

 

Dešťové korálky

Dešťové korálky přírodu zdobí, proč nás to jaro dneska tak zlobí? Poslalo ráno dokonce sněžení tak honem za kamna anebo k topení.
 

Fialka

Fialka se pyšní květem, jejíž vůně vládne světem, intensivně krásou voní, ranní rosa padá do ní.

 

Modré nebe

Modré nebe jako len, pojďte děti, pojďte ven. Slunko svítí po krajině, po té naší domovině.

 

Květ sněženky

Na dveře již jaro ťuká, sníh odtává, led už puká, mokrý sníh pod sebou skrývá jara květ, jenž prvním bývá.

 

O sluníčku

Sluníčko šlo brzy spát, nikdo si s ním nechtěl hrát. A tak si vzalo knížku a vlezlo si do pelíšku.

 

Jestlipak víte

Jestlipak víte, jak jaro budí zem, no přece zlatým slunečním paprskem, zaťuká, pohladí studenou mokrou mez, zavolá ,Vstávejte, jaro je právě dnes! 

 

Les

Les

Když jím procházím,
tím lesem šumivým,
slyším datla do stromu ťukat,
srnku kopýtky dupat.

Les je velmi tichý,
v něm žije jelen plachý
a šum větru,
klidný hukot lesu.

Každým krokem 
křupne větvička s listem
a čím hlouběji do lesa vcházím,
tím lépe kouzelný les slyším.

Veverka vylezla na strom,
náhle se ozval hrom,
ale i v bouřce magický je les,
však v dálce už vidím mez.

Blesky a hromy sílí,
slyším kouzelný hlásek vílí,
to kapky deště příjemně do stromů bijí,
jen liščino doupě míjí.

Ať bouřka, sníh nebo kroupy,
větřík se pohupuje houpy, houpy,
vždyť kdykoliv sem můžu jet,
protože tichý a šumivý les,
mně vždy ukáže cestu zpět.