Vybíravost v jídle: co dělat, když dítě málo jí a odmítá

Proč děti bývají vybíravé

Většina dětí si někdy projde obdobím, kdy odmítají skoro všechno kromě pár oblíbených jídel. Není to naschvál ani vaše selhání, ale běžná vývojová fáze, která obvykle časem odezní. Malé děti jsou opatrné k novým chutím i vzhledu jídla, což je vlastně přirozená ochrana. Roli hraje i to, že si přes jídlo zkoušejí, kde mají hranice a co u vás prosadí. Když kolem jídla není napětí, vybíravost se většinou zmírní sama.

Co u stolu funguje

Nejvíc pomáhá klidná a pravidelná atmosféra bez boje. Osvědčuje se držet se pár zásad:

• jíst pokud možno společně a jít dítěti příkladem,

• nabízet rozumné porce a nechat dítě rozhodnout, kolik sní,

• držet pravidelné časy jídla a mezi nimi zbytečně nemlsat,

• zapojit dítě do přípravy, co si samo připraví, spíš ochutná.

Stejný klidný přístup doporučuje i text 6 způsobů, jak motivovat děti k vyváženému stravování. Nejde o to, aby dítě snědlo všechno, ale aby jídlo nebylo bojiště.

Co naopak nedělat

Paradoxně nejvíc uškodí to, co děláme z nejlepší vůle. Nenuťte dítě dojíst talíř za každou cenu, nutí se tím k jídlu bez ohledu na to, že je sytě. Nedělejte z jídla odměnu ani trest a neuplácejte dezertem, jinak z nezdravého jídla uděláte tu vytouženou trofej. Nevařte na přání zvlášť pět různých jídel, ať se dítě nenaučí, že si vždycky prosadí svoje. A hlavně u stolu nekomentujte pořád, kolik toho snědlo, tlak chuť k jídlu spíš bere.

Jak nabízet nové potraviny

Novou potravinu musí dítě někdy vidět a ochutnat klidně desetkrát, než ji přijme, takže se nevzdávejte po prvním odmítnutí. Nabízejte novinky opakovaně a v malém množství vedle něčeho, co má dítě rádo. Pomáhá, když si nové jídlo může osahat, přičichnout a jíst ho po svém, i rukama. Skvěle zabírá i to, když stejné jídlo s chutí jíte vy, děti totiž hodně kopírují. Buďte trpěliví, přijetí nové chuti chce čas a klid, ne přemlouvání.

Nebojujte u každého jídla

Jednoduché pravidlo hodně rodičům uleví. Vaším úkolem je nabídnout pestré a rozumné jídlo, úkolem dítěte je rozhodnout, jestli a kolik ho sní. Když tuhle hranici respektujete, ubyde bojů a jídlo přestane být nástroj, kterým na sebe dítě strhává pozornost. Neznamená to vařit zvlášť nebo dítě k ničemu nevést, jen mu necháte odpovědnost za jeho porci. Sytosti u malých dětí věřte, umějí ji vnímat líp než my dospělí. A když jednou skoro nic nesní, nedělejte drama, přes den i přes týden se to většinou vyrovná. Klid u stolu je pro chuť k jídlu důležitější než jedno konkrétní sousto.

Kdy zpozornět

Běžná vybíravost není důvod k panice a dítě, které roste, je čilé a má energii, většinou dostává, co potřebuje. Zbystřit byste ale měli, když dítě dlouhodobě hubne nebo neprospívá, jí jen pár druhů jídel a okruh se stále zužuje, nebo když jsou u jídla známky bolesti či dušení. V takovém případě to proberte s pediatrem, který dítě zná a posoudí, jestli je vše skutečně v pořádku. Podrobněji o zdravém jídelníčku píše text jak bychom měli jíst my a naše děti.