Druhy mléka a alergie na laktózu

Mléko stále patří mezi hodnotné potraviny

Mléko a mléčné výrobky jsou významným zdrojem kvalitních bílkovin, vápníku, vitaminů skupiny B a dalších důležitých živin. Přestože se v posledních letech staly terčem řady mýtů, odborné výživové společnosti se shodují, že pro většinu zdravých lidí mohou být součástí pestrého jídelníčku. Pro děti představují mléčné výrobky důležitý zdroj živin potřebných pro růst a vývoj kostí. Není však nutné, aby dítě vypilo každý den půl litru mléka. Do doporučeného příjmu se započítávají také jogurty, sýry, tvaroh nebo kefíry.

Pokud dětem samotné mléko nechutná, není důvod k obavám. Potřebné živiny mohou získat i z dalších mléčných výrobků nebo z vhodně sestaveného jídelníčku.

Zahleňuje mléko organismus?

Jedním z nejrozšířenějších mýtů je tvrzení, že mléko způsobuje zvýšenou tvorbu hlenu. Současné vědecké studie tento efekt u zdravých lidí nepotvrdily. Někteří lidé mohou po konzumaci mléka pociťovat změnu konzistence slin nebo subjektivní pocit „hlenu v krku“, nejde však o skutečné zvýšení produkce hlenu.

Pokud se po vypití mléka objevují trávicí nebo jiné obtíže, může být příčinou alergie na bílkovinu kravského mléka nebo laktózová intolerance. Jde však o dvě odlišné diagnózy.

Alergie na mléko není totéž co laktózová intolerance

Tato dvě onemocnění bývají často zaměňována.

Alergie na bílkovinu kravského mléka

Jde o reakci imunitního systému na některou z mléčných bílkovin. Nejčastěji se objevuje u kojenců a malých dětí. Může způsobovat kožní vyrážky, zažívací obtíže i dýchací problémy. Diagnózu by měl vždy potvrdit lékař.

Laktózová intolerance

Laktóza je mléčný cukr. U některých lidí tělo nevytváří dostatek enzymu laktázy, který je potřebný k jejímu trávení. Po konzumaci běžného mléka se pak mohou objevit bolesti břicha, nadýmání nebo průjem.

V takovém případě pomáhají bezlaktózové výrobky nebo individuálně upravený jídelníček.

Bezlaktózové mléko

Bezlaktózové mléko se vyrábí z běžného kravského mléka, do kterého je přidán enzym laktáza. Ten rozštěpí laktózu na jednodušší cukry, které jsou lépe stravitelné. Výživová hodnota bezlaktózového mléka je prakticky stejná jako u klasického mléka. Obsahuje stejné množství bílkovin, vápníku i vitaminů. Chuť bývá o něco sladší právě díky rozštěpené laktóze.

Není mléko jako mléko

Při výběru v obchodě najdeme několik typů mléka. Liší se zejména způsobem zpracování a obsahem tuku.

Trvanlivé mléko

Trvanlivé mléko prochází takzvaným UHT ošetřením (Ultra High Temperature), při kterém se na několik sekund zahřeje na teplotu kolem 135 až 150 °C. Díky tomu se zničí většina mikroorganismů a mléko vydrží neotevřené i několik měsíců bez chlazení.

Vysoká teplota sice zachová většinu základních živin, jako jsou bílkoviny, tuky, vápník nebo fosfor, ale část citlivějších vitaminů se během zpracování ztrácí. Nejvíce jsou ovlivněny některé vitaminy skupiny B a vitamin C, kterého je však v mléce přirozeně jen malé množství. Tepelná úprava se projevuje také na chuti. UHT mléko má oproti čerstvému mléku výraznější, lehce nasládlou až „vařenou“ chuť, kterou někteří lidé vnímají pozitivně, jiní dávají přednost mléku čerstvému.

Pokud konzumujete mléko především jako zdroj bílkovin a vápníku, není trvanlivé mléko špatnou volbou. Z hlediska chuti a zachování některých vitaminů je však čerstvě pasterované mléko obecně považováno za kvalitnější variantu

Čerstvé mléko

Mléko prodávané v obchodech jako čerstvé bývá pasterované. To znamená, že je krátce zahřáto na nižší teplotu než UHT mléko. Zachovává si odlišnou chuť a kratší trvanlivost.

Syrové mléko přímo od farmáře nebo z mléčného automatu není tepelně ošetřené. Odborníci doporučují před konzumací jeho převaření, zejména u dětí, těhotných žen a seniorů.

Jakou tučnost zvolit?

Obsah tuku v mléce neovlivňuje pouze jeho energetickou hodnotu, ale také chuť, sytivost a vstřebávání některých vitaminů. Vitaminy A, D, E a K jsou totiž rozpustné v tucích, a proto jsou lépe využitelné právě v mléce s vyšším obsahem tuku.

Polotučné mléko představuje rozumný kompromis mezi chutí a energetickou hodnotou a je nejčastější volbou českých domácností. Plnotučné mléko bývá sytější a chuťově výraznější. Nízkotučné nebo odstředěné mléko obsahuje méně tuku, ale také méně vitaminů rozpustných v tucích, pokud nejsou zpětně doplněny výrobcem.

Současné výživové doporučení už nepovažuje tuk v mléce za takový problém, jak se dříve předpokládalo. Pro zdravé děti i dospělé proto není nutné automaticky sahat po nejméně tučných variantách. Důležitější je celková skladba jídelníčku než rozdíl několika gramů tuku v jedné sklenici mléka.

BIO mléko

Bio mléko pochází z ekologického zemědělství, kde jsou stanoveny přísnější podmínky pro chov zvířat a krmení. Krávy mají zpravidla více prostoru a přístup na pastvu.

Nutriční rozdíly mezi běžným a BIO mlékem nejsou zásadní, některé studie však ukazují vyšší obsah omega-3 mastných kyselin. Mnoho spotřebitelů si BIO mléko vybírá především z důvodů ochrany životního prostředí a životní podmínky a celkovou pohodu hospodářských zvířat.

Kozí mléko

Kozí mléko je mezi maminkami stále oblíbenější. Má specifickou chuť a jinou strukturu tuku než kravské mléko, což může některým lidem usnadnit trávení. Obsahuje podobné množství laktózy jako kravské mléko, takže při laktózové intoleranci nemusí být vhodnou alternativou. Často se uvádí, že kozy netrpí rakovinou a kozí mléko před ní chrání. Toto tvrzení však není vědecky prokázané a nelze ho považovat za zdravotní doporučení.

Ovčí mléko

Ovčí mléko obsahuje více bílkovin, vápníku a energie než mléko kravské. Je proto velmi výživné a využívá se především při výrobě sýrů a jogurtů. Stejně jako kozí mléko však obsahuje laktózu, takže není vhodné pro osoby s výraznou laktózovou intolerancí.

Rostlinné alternativy mléka

V posledních letech roste obliba rostlinných nápojů. V obchodech najdeme ovesné, sójové, mandlové, kokosové, rýžové nebo hrachové varianty. Je důležité vědět, že z legislativního hlediska se většina těchto výrobků neoznačuje jako „mléko“, ale jako rostlinný nápoj. Výživové složení se výrazně liší. Ne všechny obsahují dostatek bílkovin nebo vápníku. Pokud je chcete používat jako náhradu mléka, vybírejte výrobky obohacené o vápník, vitamin D a vitamin B12.

Za nejbližší náhradu kravského mléka z hlediska obsahu bílkovin bývá považován sójový nápoj.

Kolik mléka a mléčných výrobků děti potřebují?

Odborníci doporučují dětem pravidelnou konzumaci mléčných výrobků, ale není nutné trvat na konkrétním množství vypitého mléka. Důležitější je celkový příjem vápníku a kvalitních bílkovin během dne.

Pokud dítě mléko odmítá, mohou ho nahradit například:

• jogurty,
• kefíry,
• acidofilní mléka,
• tvaroh,
• sýry,
• nebo vhodně obohacené rostlinné alternativy.

Jaké mléko je tedy nejlepší?

Univerzální odpověď neexistuje. Pro většinu zdravých dětí i dospělých zůstává kvalitní kravské mléko a mléčné výrobky vhodnou součástí jídelníčku. Lidé s laktózovou intolerancí mohou sáhnout po bezlaktózových variantách, zatímco osoby s alergií na bílkovinu kravského mléka by měly postup konzultovat s lékařem nebo nutričním terapeutem.

Nejdůležitější není to, zda zvolíte mléko čerstvé, trvanlivé, kozí nebo rostlinné, ale aby váš jídelníček byl pestrý a poskytoval dostatek živin pro zdraví celé rodiny.

Maminky, kterému mléku dáváte přednost vy? A jaké dáváte dětem? Kupujete obyčejné mléko v krabici, nebo máte radši čerstvé či BIO? Pily jste někdy mléko ovčí, kozí nebo rostlinné? Podělte se s námi o vaše zkušenosti a doporučte nám i sobě vzájemně.