Tereza Glazunovová: Diskuze

Syn mi v 19měsících nejvíc pomáhá pikud usne a já mám na vaření klid, alepokud je vzhúru dovolím mu kutrovat nebo jestě s pomocí šlehat těsta na dezerty a ted naposled válel těsto na pizzu na plech a sypal sýrem.

jedno kuriozní v postýlce pro panenku, krabice vypolstrovaná se zahlavkem a dětskou deckou

K nám chodí 2krát týdně fotograf, nás zastihl 2.den po porodu, byli jsme v novinách i na webu.

Většinou jezdíme jen kratší trasy, ale i u těch byl v období kolem 6měsíce boj, řešilo se zpěvem, hračkami i křupkami. Letos(v 1roce) jsme jeli prvně na dovču, cesta trvala 3,5 hodiny, snažili jsme se vyjet kvůli horku v 6ráno a tak aby malý část cesty prospal. Museli jsme zastavovat každých 30-45minut na protažení a krmení. U sebe tašku hraček, pití, křupky, domácí sušenky, látkovou plenu a vodu na její namočení a zásobu dětškých písniček a pohádkovou knížku. Cestu jsme zvládli bez větších problémů, dokonce se skoro hodinovým spánkem, máme polohovatelnou sedačku.

V pátek k nám docestovala vyhraná společenská hra, balonky, nálepky a nálepka Dítě v autě. Z výhry i ostatních věcí mame radost, přišly včas před narozeninami.

Ještě v těhotenství jsem hledala, jak se dostat do formy a hlavně potkat v novém městě nové lidičky s podobným smýšlením.Našla jsem a hned měsíc po porodu jsem se připojila ke skupince CVIČENÍ S KOČÁRKY V PARKU, od 7 měsíce chodíme na CVIČENÍ S DÍTĚTEM NA SRDCI a na PLAVÁNÍ DĚTÍ a také CVIČENÍ DĚTÍ. Mezi tím pořádáme různé výlety. Když malý vidí, že jsme aktivní tak bude chtít být taky. Kroužkú máme hodně, ale v některých se hýbu převážně já a v jiných syn, tak to máme vyvážené.

ve věrmostním programu je toho opravdu spousta, poctivě sbírám a těším se, až nasbírám na nějakou rodinnou hru, ocenila bych poukaz na knížky nebo na nějaký eshop s věcmi k nošení dětí, ale jinak je výběr rozsáhlý a dostatečný

ve věrmostním programu je toho opravdu spousta, poctivě sbírám a těším se, až nasbírám na nějakou rodinnou hru, ocenila bych poukaz na knížky nebo na nějaký eshop s věcmi k nošení dětí, ale jinak je výběr rozsáhlý a dostatečný.

Mou první knížkou byl Polámal se mraveneček a synovi jsem jí koupila taky. Později jsem rádá četla Honzíkova cesta a O letadélku Káněti, samozdřejmě také klasické pohádky od Erbena a Němcové a také Mach a Šebestová od Borna, byla jsem šetrná, takže syn má již nyní plně vybavenou knihovnu knihami, které provázely v dětství i dospívání mě. Teď nám chybí do sbírky Encyklopedie, takže by se nam hodila knížka č.2.

Již v těhotenství jsem si sehnala oblečení pro minimimi, které jsme díky parnému létu téměř nevyužili. Oblečení kupuji spíš po bazárcích, nebývají zničené a na doma a na hraní to vystačí a říkám si, že ze všeho rychle vyroste a utrácet za oblečení budu později. Pár kvalitních a nových kousků jsem koupila, ale nyní si nechavám šít, hlavně nosící rostoucí oblečení.