nadulka: Diskuze

Jako maminka mám vše ráda uklizené, roztříděné, ale této aktivitě zatím holduji sama. Starší dcera (4 roky) už je dostatečně schopná mě v mé touze po pořádku následovat, ale davové šílenství (máme ještě 1,5 roční dvojčata) udělá své. Přijde mi, že jejich nejoblíbenější hrou, když není maminka v dohledu, je vyházet co nejvíce hraček, vysypat co nejvíce boxů se stavebnicemi, hlavně ať je v čem se rochnit! Úklidy u nás fungují jen při hromadném zapojení a nebo dostatečné motivaci formou výhry, odměny (zjm. u starší). Na jednu stranu je to boj s větrnými mlýny, na druhou stranu doufám, že se situace jednou zvrátí :-) Ale abych starší nekřivdila, čím dál víc se u ní projevují dobročinné sklony a svou pomoc při úklidu mi nabídne :-)

Pro první dceru jsem si nechala věnovat jako dárek krásné album pro první rok miminka. Byla hodně uplakaná, tak nakonec zápisky skončily pouze v bločku s tím, že je někdy přepíšu a doplním fotografiemi. Ještě jsem se k tomu nedostala a to už je malé 3,5 :-) Teď máme dvojčátka, koupeného nemám zatím vůbec nic a nové pokroky dětí zapisuji jen minipísmem pod stránku kalendáře. Fotit už nestíhám a ani si nevzpomenu :-) Tak třeba až dvojčatům bude taky těch 3,5? Už se ale na to moc těším :-)

My malé koupili kolo, až když pořádně na šlapky dosáhla, což bylo čerstvě ve 3 letech, vyšlo to akorát teď na jaro. Stačily dvě jízdy a na kole už drandí jako o život. Co jí dělá problém je ale brzdění. Doteď jezdila na odrážedle motorce, koloodrážedlo jsme nepořizovali. Postranní kolečka máme kvůli pochopení, jak to na kole chodí, ale na kole byla všehovšudy pětkrát, tak mě to tolik netrápí. Kaskadér je už tak dost :-)

Já myslím, že i záleží na povaze miminka. Chtěla jsem to zkusit u první dcery, byla hodně hyperaktivní, plačtivá, signály se mi zachytit nepodařilo. Všimla jsem si, že vykoná potřebu při kojení, ale držet misku pod ní během kojení mi nepřišlo moc praktické, tak jsem metodu zavrhla...Až někdy později po půl roce 8 měsících věku, možná i o něco později, bylo teprve poznat, že těsně před čůráním zamrzne pohledem. Teď máme dvojčátka a to bych asi opravdu nic jiného nedělala, než jen sledovala :-) Každopádně odvážným maminkám fandím :-)

Naše dcera si cucala palec prakticky od narození, dudlík odmítala. Když už dobře chápala kolem dvou let, přesvědčili jsme ji, že je paleček potom ošklivý, pochopila a začala si cucat palec druhý :-) Zkusili jsme tedy stejný postup i u druhého palce, vyšlo to, začla si cucat ukazováček ;-) Teď je jí dva a třičtvrtě roku a už si je moc vědoma toho, že s tím rodiče nic nenadělají, takže si ukazováček cucá dál. Chystám se koupit speciální lak proti okusování nehtů/cucání palce, tak doufám, že se konečně dočkáme vítězství...