Kamila Pecharová: Říkadla a básničky

Nejnovější položky vložené uživatelem: (9)

Sluníčko

Sluníčko se probudilo (obloukem dáme ruce nad hlavu)

umylo se v raní rose (přejedeme rukama po obličeji dolů až k pupíku)

na oblohu vyšplhalo (ťapeme ručičkama po bříšku nahoru)

ááá protáhlo se!

Medovníčkova říkadla

Byla tma a zima k tomu,

netrefila včelka domů.

Jenom sama bez pomoci

musela spát venku v noci.

Ráno už se zimou třese,

do tepla ji skřítek nese.

Až bude hřát sluníčko,

tak tě pustím, včeličko.

 

Okolo studánky v hlubokém lese

tančily víly na kouzelném plese.

Měsíček v úplňku svítil jim k tomu,

zrovna když světlušky letěly domů.

Hvězdičky na nebi skákaly spolu,

nedaly pozor a padaly dolů.

Kampak, vy divošky? Měsíc je chytil,

tiše je pokáral, potom dál svítil.

 

Tetka sojka křičí v lese,

že ten náklad neunese.

Prý dostala od dubu

plný ranec žaludů.

 

Nekřič sojko, buď už zticha,

ať nehoníš pozdě bycha.

Uslyší tě černý kanec,

sežere ti celý ranec.

 

Vyletěly včeličky,

navštívily kytičky.

Spočítat je nedovedu -

nasbíraly spoustu medu.

Přinesly i mnoho pylu,

ten jim dává velkou sílu -

chuť a sílu do práce,

život není legrace!

 

Co to do mé střechy buší?

Natahuje skřítek uši.

Bum a bum a ťuky, ťuky

co je to za divné zvuky?

Kouká z okna Medovníček,

potom běží pro košíček.

Obává se ostudy,

že nepoznal žaludy.

 

Navštívila veveřička

ráno skřítka Medovníčka.

Chtěla na něm oříšky,

vyměnit je za šišky.

Ty jsi asi spadla z výšky,

na co by mi byly šišky?

Tady máš pět oříšků,

dávám ti je k Ježíšku.

 

Kolem velké louže

šnek pomalu klouže.

To se mu však nehodí,

chtěl by říct, že závodí.

Hlemýžděm se narodit -

to nemůžeš závodit.

Před sebou máš kopeček

a na zádech domeček.

 

Vašek, to je zlobílek.

Víte, co ho napadlo?

chtěl potrápit včeličku,

jenže dostal žihadlo.

Nebyla to včelička,

popletl si vosu.

Ta ho píchla čtyřikrát

doprostředka nosu.

 

Na shledanou, Medovníčku,

sbohem skřítku Barvínku.

Přijďte ještě na chviličku,

jen na malou chvilinku.

Podáme si všichni ruku,

obejmem se kolem krku.

Měli jsme vás hodně rádi.

Vraťte se nám, kamarádi!

ZOO

Rozpustilí opičáci

dovádějí na stromě.

cvičí salta veletoče,

je jim při tom ohromně.

 

Slon je velký, slon je silný,

slon je vždycky v pohodě.

A když je mu v létě vedro,

zaplave si ve vodě.

 

Když lev zařve strašným hlasem,

na Afriku padne děs,

zvířata se rozutečou,

ptáci vzlétnou do nebes.

 

Žirafy se od všech zvířat

velmi snadno odliší,

mají totiž dlouhé krky

a jsou ze všech nejvyšší.

 

Papoušci jsou povídálci,

když se dají do řečí.

spolu mluví ptačí řečí,

s námi řečí člověčí.

 

Proč se gepard neusměje,

proč má smutnou náladu?

Neulovil ani myšku 

a teď bude o hladu.

 

Všechny zebry narozené

v rovníkové Africe

rády nosí šaty s proužkem,

sluší jim to velice.

 

Orli krouží pod oblaky,

hledí na svět zvysoka.

K obědu si chytí myšku,

nebo rybku z potoka.

 

Na severu, blízko pólu,

je ráj ledních medvědů.

Plavou v moři, loví ryby,

klouzají se po ledu.

Barvy

Když se tráva zazelená

žabka skočí do tůně.

Protože se otužuje,

nekýchá a nestůně.

 

Jahody se červenají -

už jsou sladké jako med.

Kamarádi, pojďte ke mně!

Zvu vás všecky na oběd!

 

Obleču se do kalhotek,

mají barvu modravou.

Líbí se mi, že jsou modré

jako nebe nad hlavou.

 

Žlutá, modrá, oranžová -

papoušci jsou strakatí.

Kdo má kuráž jako Lora,

ten se v lese neztratí.

 

Kolem žlutých pampelišek

žluté kuře uhání:

Dej mi, Krtku, kousek hrušky!

Přeju dobré chutnání.

 

Přišla doba čarování

jaro dělá pokusy -

na palouku vyrazily

fialové krokusy.

 

Každé ráno za svítání

v našem parku zpívá kos.

Černé peří kosům sluší

stejně jako žlutý nos.

 

Aby bylo prádlo bílé,

já ho pěkně vyperu.

Viděli jste v našem lese

pilnějšího čiperu?

 

Zeptejte se, koho chcete,

všichni vám to povědí -

kaštan mívá hnědou barvu

jako kožich medvědí.

© 2013 - 2024 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight Solutions

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů