Kamila Pecharová: Říkadla a básničky
Nejnovější položky vložené uživatelem: (9)
Prosím, prosím
Prosím, prosím kalhoty nosím A když je nenosím, tak je pověsím :)Zdatní pomocníci
Cihly, hlínu, beton taky vozí dneska náklaďáky. Auta nám i sousedům pomáhají stavět dům. Bagrům ba i buldozerům těm se těžká práce daří! Komu by se dneska chtělo vozit všechno na trakaři? Stěhování? Žádný problém! Že ti auto nechce jet? Máme přece náklaďáky. Odvezou snad celý svět!Pojede bábovka do Prahy?
Bábovičko, poveď se nám! Jestli se nám nepovedeš, tak do Prahy nepojedeš! Jestli se nám povedeš, tak do Prahy pojedeš!Zvony zvoní
Zvony zvoní: cinkylinky Kde je Jakub? U maminky! A co dělá? Hraje si, potom výská na lesy.Sluníčko
Sluníčko se probudilo (obloukem dáme ruce nad hlavu)
umylo se v raní rose (přejedeme rukama po obličeji dolů až k pupíku)
na oblohu vyšplhalo (ťapeme ručičkama po bříšku nahoru)
ááá protáhlo se!
Medovníčkova říkadla
Byla tma a zima k tomu,
netrefila včelka domů.
Jenom sama bez pomoci
musela spát venku v noci.
Ráno už se zimou třese,
do tepla ji skřítek nese.
Až bude hřát sluníčko,
tak tě pustím, včeličko.
Okolo studánky v hlubokém lese
tančily víly na kouzelném plese.
Měsíček v úplňku svítil jim k tomu,
zrovna když světlušky letěly domů.
Hvězdičky na nebi skákaly spolu,
nedaly pozor a padaly dolů.
Kampak, vy divošky? Měsíc je chytil,
tiše je pokáral, potom dál svítil.
Tetka sojka křičí v lese,
že ten náklad neunese.
Prý dostala od dubu
plný ranec žaludů.
Nekřič sojko, buď už zticha,
ať nehoníš pozdě bycha.
Uslyší tě černý kanec,
sežere ti celý ranec.
Vyletěly včeličky,
navštívily kytičky.
Spočítat je nedovedu -
nasbíraly spoustu medu.
Přinesly i mnoho pylu,
ten jim dává velkou sílu -
chuť a sílu do práce,
život není legrace!
Co to do mé střechy buší?
Natahuje skřítek uši.
Bum a bum a ťuky, ťuky
co je to za divné zvuky?
Kouká z okna Medovníček,
potom běží pro košíček.
Obává se ostudy,
že nepoznal žaludy.
Navštívila veveřička
ráno skřítka Medovníčka.
Chtěla na něm oříšky,
vyměnit je za šišky.
Ty jsi asi spadla z výšky,
na co by mi byly šišky?
Tady máš pět oříšků,
dávám ti je k Ježíšku.
Kolem velké louže
šnek pomalu klouže.
To se mu však nehodí,
chtěl by říct, že závodí.
Hlemýžděm se narodit -
to nemůžeš závodit.
Před sebou máš kopeček
a na zádech domeček.
Vašek, to je zlobílek.
Víte, co ho napadlo?
chtěl potrápit včeličku,
jenže dostal žihadlo.
Nebyla to včelička,
popletl si vosu.
Ta ho píchla čtyřikrát
doprostředka nosu.
Na shledanou, Medovníčku,
sbohem skřítku Barvínku.
Přijďte ještě na chviličku,
jen na malou chvilinku.
Podáme si všichni ruku,
obejmem se kolem krku.
Měli jsme vás hodně rádi.
Vraťte se nám, kamarádi!
ZOO
Rozpustilí opičáci
dovádějí na stromě.
cvičí salta veletoče,
je jim při tom ohromně.
Slon je velký, slon je silný,
slon je vždycky v pohodě.
A když je mu v létě vedro,
zaplave si ve vodě.
Když lev zařve strašným hlasem,
na Afriku padne děs,
zvířata se rozutečou,
ptáci vzlétnou do nebes.
Žirafy se od všech zvířat
velmi snadno odliší,
mají totiž dlouhé krky
a jsou ze všech nejvyšší.
Papoušci jsou povídálci,
když se dají do řečí.
spolu mluví ptačí řečí,
s námi řečí člověčí.
Proč se gepard neusměje,
proč má smutnou náladu?
Neulovil ani myšku
a teď bude o hladu.
Všechny zebry narozené
v rovníkové Africe
rády nosí šaty s proužkem,
sluší jim to velice.
Orli krouží pod oblaky,
hledí na svět zvysoka.
K obědu si chytí myšku,
nebo rybku z potoka.
Na severu, blízko pólu,
je ráj ledních medvědů.
Plavou v moři, loví ryby,
klouzají se po ledu.
Barvy
Když se tráva zazelená
žabka skočí do tůně.
Protože se otužuje,
nekýchá a nestůně.
Jahody se červenají -
už jsou sladké jako med.
Kamarádi, pojďte ke mně!
Zvu vás všecky na oběd!
Obleču se do kalhotek,
mají barvu modravou.
Líbí se mi, že jsou modré
jako nebe nad hlavou.
Žlutá, modrá, oranžová -
papoušci jsou strakatí.
Kdo má kuráž jako Lora,
ten se v lese neztratí.
Kolem žlutých pampelišek
žluté kuře uhání:
Dej mi, Krtku, kousek hrušky!
Přeju dobré chutnání.
Přišla doba čarování
jaro dělá pokusy -
na palouku vyrazily
fialové krokusy.
Každé ráno za svítání
v našem parku zpívá kos.
Černé peří kosům sluší
stejně jako žlutý nos.
Aby bylo prádlo bílé,
já ho pěkně vyperu.
Viděli jste v našem lese
pilnějšího čiperu?
Zeptejte se, koho chcete,
všichni vám to povědí -
kaštan mívá hnědou barvu
jako kožich medvědí.