Přítelovo chování

zobrazeno 921×

Vložil(a): Kama, 29. 5. 2017 12.02

Na dotaz odpovídá Martina Fuchsová Bělecká (Mgr. et Mgr. Martina Fuchsová Bělecká)

Dobry den,už jsem psala i do diskuze ohledně přítele, ale nedá mi to,a zeptám se i odborníka. S přítelem jsem začala scházet před třemi měsíci.Byli jsme porad spolu,kazdou jeho volnou chvilku,během celého dne jsme si psali,jak moc se milujeme,jak bez sebe nemůžeme byt,jak se na sebe těšíme,historky,co jsme zrovna prozili,atd.Mam nějaké problémy s manželem a tchyni,rozvadime se,a dělají naschvaly,i přítele do toho zatahli,a ukradli mu i boty.Asi 14dni po tomto incidentu za mnou pritel přijel,byl bez nálady, tak po chvilce odjel.Pak mi napsal,ze se omlouvá,ze jsem nic neudelala špatně, jen se mu vrátila nálada,kdy chce být sám, ale ze me miluje.Ten den jsme si cely den psali,ale od druhého dne se to vezlo.To mi ještě psal na dobre ráno,oslovoval zlato,i psal ze me miluje,ale už ta intenzita zpráv ustupovala,až byly ty zprávy strohe jen ahoj,intenzita minimální.Ted mi napise jen jak jsem dopadla u soudu ohledne deti,jinak ze by me chtel videt,vubec.A kdyz jsem mu rekla,ze si myslim,ze je v pohode,podle fb,a ma problem se mnou,tak ze fakt neni v pohode.A kdyz jsem mu rekla,jestli se chce rozejit,tak ze ne.Kdyz jsem mu neverila,tak se nastval a odesel.Ty stavy zacaly před měsícem, prý se mu vracely úzkosti,pak to už prý úzkosti nebyly,ale ze se sam v sobe nevyzna,neví co bude dál, ani s nama,ani všeobecně, má problém teď i cestovat MHD,ma alergii na lidi,ale řešit to nechce.Na druhou stranu tvrdí,ze je takový.Ale ke me je proste jiný.Je hraničář mírně,ma por.přizpůsobení a nálad.

Sdílejte:   | 
0

Máte dotaz na odborníka z této poradny? Zeptejte se

Dobrý den, děkuji za Váš dotaz. Z Vašeho příspěvku cítím, že je Vám smutno a přítel Vám schází, což mě mrzí a moc bych Vám přála, abyste byla spokojená. Do hlavy Vašeho přítele ale nevidím. Pokud budeme brát v úvahu jeho diagnozu, tak není lehké s hraniční poruchou fungovat. Jak jistě víte, pro tuto poruchu jsou tipické narušené představy o sobě‚ dlouhodobé pocity prázdnoty a velmi intenzivní a nestabilní interpersonální vztahy. To může (a nemusí) vysvětlovat přítelovo chování. Možná by bylo dobré dát mu najevo Vaší podporu a pomoc. Pokud je mu zle, tak pravděpodobně teď nemá na "intenzivní a euforický" vztah ani sílu a ani energii. To, co se teď děje, může být kvůli jeho nemoci, ne kvůli tomu, že by Vás nemiloval. Bylo by dobré, aby vyhledal odborníka- vhodná by byla dlouhodobá psychoterapie a péče psychiatra (medikace). Teď k Vám- dovedu si představit, že jste zamilovaná až po uši. Je mi jasné, že vztah s přítelem Vám pomohl překlenout tak nepříjemné období, jako je rozvod... Zkuste se ale věnovat sama sobě, dětem (také měly teď určitě velmi náročné období) a třeba prostor, který přítel dostane, vám oběma pomůže. Je také možnost jít s přítelem na párovou terapii. To bych ale řešila, až se přítel "dá trochu dohromady".

Kama , 29. 5. 2017, 14.41

Děkuji za odpověď. Zapomněla jsem dodat,ze přítel trpěl kdysi těžkými depresemi,a doteď ( přes rok)bere Argofan,jednu tabletu denně. Navíc problém je v tom, ze on to řešit nechce. Byl na kontrole u psychiatricky kvůli lékům, ale neřekl ji,jaké má teď stavy.Prý to řešit nebude,protože to není psycholog,a psychologa nechce, protože má alergii na všechny lidi momentálně.Vůbec spolu nejsme,a když už, nedá mi vůbec pusu,nedrzime se za ruce,neobejme me,ani spolu skoro nemluvime,přitom to už nedávno vypadalo,ze se to zlepšuje. A to nemluvím o tom,ze posledni dobou na facebooku píše, jak se cítí spokojeně, úžasně, atd.,proto spis mam pocit,ze je už v pohodě, ale začíná náš vztah vzdavat.Jenže když se ho zeptám,tak se rozchazet nechce.A jak mu mam být oporou,když se on neozve,abysme se viděli? Mam přebírat iniciativu já? Já už vážně nevím.

Musí být pro Vás těžké dívat se na přítele, když mu není dobře a zároveň odmítá odbornou pomoc. Bohužel je to ale pouze na něm, jak se k tomu postaví. Dokud nebude chtít sám situaci změnit, nic s tím pravděpodobně nenaděláte.Možná může pomoci "netlačit na pilu"- tím myslím vyjádřit podporu a to, že tu pro něj jste, když bude potřebovat, ale zároveň mu dát určitý prostor. A co se týče statusů na internetu, tak já jsem přesvědčena o tom, že 50 % informací na sociálních sítích je nepravdivých...

Kama , 30. 5. 2017, 8.42

Ano,je to hodně těžké, a je mi smutno po našich společných chvílích. Jak se mam tedy chovat?Mám prebrat iniciativu já, abysme se videli?Nebo mám úplně se mu neozyvat,a čekat, až se ozve sam?Zatím se mu vůbec neozyvam,pouze odepisu,když se me zeptá,jak jsem dopadla u soudu.

Zeptám se- Jak Vy sama cítíte, co byste měla dělat a co by bylo v tuto chvíli nejlepší vzhledem k dané situaci?

Kama , 30. 5. 2017, 14.36

Myslím, ze nejlepší by bylo ho nechat v klidu,aspoň dva týdny, pak mu občas napsat jak se má nebo za ním na chvilku přijet se podívat. Jinak nevím, a taky nevím, jak ho přesvědčit,aby to řešil? Je šance, ze ty jeho stavy vymizí samy,pokud s tím opravdu nebude chtít nic dělat?

Vidíte, však Vy sama moc dobře cítíte, co by bylo nejlepší. Dobré by bylo, abyste si otevřeně a upřímně promluvili- aby věděl, jak se cítíte, že o něj stojíte (ale pozor, aby to nebral jako nátlak) a zároveň aby on měl možnost Vám sdělit, co by chtěl a potřeboval. Donutit ho k léčbě, když on sám nechce, moc nepůjde...A co se týče jeho stavů, zda vymizí- na to nedokážu odpovědět. Můžou "vymizet" na chvíli a může prožívat tzv. období klidu. Myslím ale, že samy nevymizí

Kama , 31. 5. 2017, 6.21

Děkuji.Tak to se obávám, že se náš vztah asi rozpadne,protože on tvrdí, že jaky je teď, tak je takový, a nezmění se,proto to nebude řešit, a taky že mu to vlastně nevadí, a řešit to bude až ve chvíli, kdy bude mít zase těžké deprese.

Je zbytečné si v tuto chvíli vytvářet různé fantazie ("vztah se rozpadne" atd). Uvidíte za nějaký čas, jak se to vyvine...

Kama , 31. 5. 2017, 19.44

Takže myslíte, že by mohl změnit názor, a toho odborníka vyhledat?Já mu už řekla, že bud to bude řešit nebo se rozejdeme,že je to teď na něm. A ani toto s nim nehne,a pořád tvrdí to,že asociala člověk nezmění. A jak dlouhý čas tomu mám dát?

Myslím si, že to chce čas. Zda vyhledá odborníka nevím, do hlavy Vašeho přítele nevidím. Záleží to na více okolnostech- jak k tomu bude motivován, zda se cítí být v psychické nepohodě, zda mu něco chybí, zda by chtěl něco změnit. Nedovedu Vám říci, jak dlouhý tomu máte dát čas, nepracuji tak, že bych svým klientům říkala, co mají nebo nemají dělat. To bych si nedovolila. Cítím z Vás, že Vás to opravdu trápí a dle Vašich rychlých reakcí usuzuji, že o všem potřebujete s někým hovořit. Pokud je to tak, uvažovala jste, že byste chodila na individuální terapii? Myslím, že sdílení Vašich pocitů a obav s někým dalším by mohlo pomoci

Kama , 31. 5. 2017, 22.13

Děkuji. Ano,trápí me to opravdu hodně, protože jsme spolu,a přitom nejsme,a já nevím, jak to bude dál. A máte pravdu,potrebuji se vypovídat, zítra jdu k psychologovi si o tom promluvit.Ještě me napadlo,nemohla by to být postraumaticka porucha kvůli tomu incidentu s tchyni a manželem?Četla jsem příznaky,a docela to sedí.

Na základě informací, které mám, bych si netroufla hodnotit, čím Váš přítel trpí či netrpí. Ani na to nejsem kompetentní, nejsem diagnostik. Ulevilo by se Vám, kdyby se vědělo, čím přítel trpí? Změnilo by se pro Vás něco, kdyby se vědělo, zda má deprese, fobie, posttraumatickou stresovou poruchu či poruchu osobnosti?

Kama , 1. 6. 2017, 10.42

Ano,ulevilo.Měla bych takovou nějakou jistotu,co to je.Takhle se cítím strašně nejistě,i ohledně našeho vztahu.

Kama , 11. 6. 2017, 10.50

Dobrý den, ještě bych se chtěla zeptat:pojedu za přítelem, napsala jsem mu,jestli se můžu za ním přijet podívat. Napsal,že klidně. Ale mám z toho smíšené pocity.Na jednu stranu se těším, na druhou divný pocit z toho,že mu vadím a dolizam.Protože mi připadá, že opravdu k ostatním je už normální, jen ke mě je jiný.Třeba na fb lajkuje ostatním fotky,komentuje,a mě už ne.A taky si namaloval obrázek. To přece člověk v depresi nebo v blbé náladě nedělá ne?Proto si myslim,že to jeho chování má něco společného se mnou,i když se rozcházet nechce.A napadlo mě,když si ani pusu nedáme,ani se neobejmeme,sám od sebe už to neudělá, že bych to udělala já, jen nevím, jestli je to dobrý nápad,a bojím se odmítnutí, že mě odstrčí.A ještě mě napadlo,že bych mu podstrčila dopis k zamyšlení, vyjádření podpory, vyznání lásky,atd.I když jsem mu toto vše hned na začátku několikrát napsala v SMS,a nevyjádřil se k tomu,tak jsem myslela,že bych to mohla zkusit znova po delší době dopisem.

Dobrý večer, v tuto chvíli můžeme jen fantazírovat o tom, jak bude schůzka vypadat. Myslím, že by bylo vhodné neplánovat a zkusit se přizpůsobit situaci. Určitě v danou chvíli poznáte, zda se hodí, abyste přítele objala či políbila a dle jeho reakcí určitě poznáte, zda o to stojí. Chápu, že se obáváte. Je vidět, že ho máte moc ráda. Ale jak říkám, uvidíte sama, jak to bude probíhat. A co se týče dopisu, nevidím na tom nic špatného. Vyjádříte své pocity, budete ventilovat emoce, přítel bude vědět, co cítíte... Myslím, že je to fajn nápad.

Kama , 11. 6. 2017, 23.07

Děkuji moc za odpověď, budu věřit, že se vše časem vyřeší.

Kama , 12. 6. 2017, 23.24

Dobrý večer,tak jsem dnes byla za přítelem,a byla jsem docela překvapená.Za celou dobu,co byl v pohodě nemaloval,až teď zase začal.Když byl v léčebně s těžkými depresemi,taky tam maloval.Dnes dokonce jsme koukli na film,protože prý v televizi nic nedávali,a přitom tam dávali jeho oblíbené seriály.Taky říkal, že je v práci rád,aspoň nesedí jen doma(lidi v práci nevnímá, neřeší), tak mě napadlo,jestli to mám brát tak,že se jeho stav zlepšuje,a řeší ho tím malováním,aby nemusel k doktorovi.Myslím,že to jsou zase deprese,a snaží se je řešit takto.Na druhou stranu vypadá stále bez nálady,ke mě se pořád chová jako ke kamarádce a ne k partnerce(nedá mi pusu,neobejme...).Co si o tom myslíte Vy?Dopis jsem mu hodila do schránky,tak počítám, že si ho zítra přečte.

Dobré ráno. Pokud je mu zle, tak využívá všech "zvládacích mechanismů", které má v tuto chvíli "po ruce". Tak si vysvětluji jeho malování. Asi mu není dobře samotnému doma, možná proto oceňuje to, že může do práce. To jsou ale jen moje domněnky. Jak jsem psala již několikrát- nevím, co se mu honí hlavou, takto na dálku mohu pouze fantazírovat. Vím, že je to náročná situace, ale asi budete muset být více trpělivá a bylo by fajn dát tomu čas. Nic víc k tomu opravdu v tuto chvíli napsat nemohu. Napsala jste mu dopis, vyjádřila svoji lásku a podporu- víc už snad udělat teď nemůžete. Teď je to na něm

Kama , 13. 6. 2017, 9.34

Děkuji, tak jsem si to myslela dobře, že by to takhle mohlo být.Takže by se z toho mohl dostat sám, bez doktora?Opravdu mi přijde,že mu to začíná vadit,a snaží se to řešit takto,aby to nemusel řešit s doktorem.Teď budu jen čekat, jestli se vyjádří k dopisu,a občas ho navštívím. Jen mě trápí to,že se k sobě chováme jako kamarádi,a nakonec jsem nenašla odvahu,abych mu dala pusu a objala.

Pro přidání dotazu je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

© 2013 - 2019 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight Solutions

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. v pořádku více informací