Svoboda není bezbřehá

zobrazeno 364×

Vložil(a): Katka, 16. 10. 2017 15.02

Včera jsem sledovala online přednášku Naomi Aldort na téma svoboda a ráda bych se s vámi podělila o pár myšlenek, které mě zaujaly.

Úplně na úvod nás Naomi zbavila očekávání, že naše dítě bude někdy ideální a že se nestane, že by si v budoucnu na naše výchovné počiny dítě nezanadávalo, ať už máme výchovu jakkoliv „dokonalou“. I její tři synové na ní vidí spoustu chyb a ona si je vždy ráda vyslechne.

Pro dítě bychom měli vystupovat jako jeho průvodci na planetě Zemi. Dítě je tu nové, nezná pravidla (jak se chovat v restauraci, divadle apod.). Je na nás ho informovat, co se sluší a co se kde bude dít, třeba u lékaře.

Jídlo a spánek bychom měli nechat výhradně na dítěti. Nikdy dítě neuspáváme, protože si MY myslíme, že už je moc unavené. Pokud je dítě unavené, tak spí, takže pokud ještě nespí, ještě není dost unavené. Naše zásahy mu udělají medvědí službu a přestane reagovat na signály svého těla a pak může o to víc ponocovat. Stejně tak je zcestná představa, že dítě musí jíst vždy ve stejnou dobu jako my. Ano, ono může mít i hlad, ale prostě třeba je teď mnohem větší touha si hrát než jíst.

Vyjádřila se i k tématu fyzických potyček mezi sourozenci. Obecně rvaní ráda nevidí, protože je to důkaz selhání komunikace mezi dotyčnými, je potřeba se vždy ujistit, že to děti opravdu baví a užívají si to. Zasáhnout bychom měli ještě před vyhrocením situace a pláčem. Ideálně dětem navrhnout změnu programu – čtení, vycházka. Když už jsme přivoláni jako rodiče a máme situaci rozsoudit, nikdy se nepřikláníme na ničí stranu, ani na stranu „námi předpokládané“ oběti. Trpělivě vyslechneme verze všech stran, brát to tak, že každé dítě má svou pravdu, svůj pohled na věc. Cílem je, aby se děti z frustrace vymluvily a po nás už nechtěli žádné rozřešení. Děti podobného věku by neměly být dlouho spolu v jedné místnosti, max 1 hodina. Pak je ideální chodit situaci kontrolovat, případně se přesunout k nim do pokoje a nezúčastněně hry sledovat. Pak snadněji dokáže zareagovat na blížící se konflikt a navrhneteme dětem jinou aktivitu.

Velmi kriticky se staví k docházce dětí do mateřské školy. Moudrá to žena ;o) Podle ní je zcela nevhodné, aby děti stejného věku, bez sociálních dovedností byly nuceny setrvávat v jednom prostoru. Konflikty totiž zatím řešit neumí a jen se vzájemně naučí špatné návyky typu, já tě kousnu a ty mi pak tu hračku dáš, dále získávají závislost na autoritě – učitelce, která musí neustále děti chránit i za cenu křiku, násilného odtržení atd. Úplně nejhorší jí přijde, že je školkové dítě odříznuto od matčiny lásky. Nikdy se dětem nepodaří v takovém kolektivu uspět a velmi těžko tam fungují. Pro správný vývoj jednoho dítěte je ideální 12 osob různého věku. Stejně tak neuznává kroužky pro čtyřleté. Dítě si z té doby nic nezapamatuje. Výběr by nechala až na starším dítěti, které má už nějaký konkrétní záměr a zálibu.

Máme se vyvarovat neustálého komentování všech činností, které naše dítě dělá. Manžela u myčky, taky nezahrnujeme chválou, že to nádobí do té myčky pěkně naskládal, že je naše šikulka ;o) Dítě oceníme jen v neutrálních situacích a to slovy typu, jsem tady teď s tebou ráda; mám tě ráda, ať kdy uděláš cokoliv; nic mě nemůže zabránit tě milovat (ikdyž dnes něco rozbil, donesl špatnou známku, bouchl sourozence). Tím přístupem dítě učíme, že chvála není důležitější, než to jak se samo cítí. Děti bohužel často dělají některé činnosti jen kvůli chvále, nikoliv proto, že by je bavily, těšily, uspokojovaly a tím potlačují a ztrácejí samy sebe. Ani děti, ani my rodiče nepotřebujeme schválení od ostatních (pochvalu, uznání). Pokud se máme rádi, děláme jen to nejlepší, pak je vše v pořádku a názory ostatních nejsou důležité. Nepodléhejme hlasům ve své hlavě (soudce) a neobhajujme svůj názor před ostatními, je to ztráta času.

Pár myšlenek na závěr:

Pokud nás dítě kritizuje, neberme si to osobně, naopak buďme rádi, že se nebojí vyjádřit svůj názor a v diskusi ho podpořte větou – Řekni mi o tom víc. Jsem hloupá? Řekni mi o tom víc. Co je na mně nejhloupějšího….?

Dítě má vždy pravdu – tzn. nic nedělá bezdůvodně. Pokud se nějak nevhodně chová, je to proto, že situaci sám nezvládá a my mu máme pomoct, nikoliv ho za vlastní selhání trestat. Je tedy potřeba najít důvod tohoto chování a příčinu odstranit. Naši pomoc vždy potřebuje více agresor než obět, protože ten má větší problém.

Nepřemalovávejme kvůli dítěti oblohu na zeleno, naučme ho se s nastálou situací smířit, oproti zachraňování a řešení problémů za dítě.

 

Je mi jasné, že na bodě se školkou se s většinou neshodneme a co ostatní body? ;o)

 

 

Máte i Vy zajímavý příběh, o který se chcete podělit? Napište ho.

Sdílejte:   | 
0

Diskuze k této stránce (95 příspěvků)

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

Žofinka

Žofinka, 20. 4. 2018, 10.17

Moc hezké shrnutí jejích myšlenek

Tinka1993, 11. 12. 2017, 17.06

Papať dávam každý deň v skoro rovnakom čase a ak už nechce tak buď robí hlavou nie nie alebo jedlo začne vypluvat.. vtedy mu uz nedam viac a zaspáva sám v postieľke vždy sa pohrá a keď je unavený tak zaspí

Mygara

Mygara, 30. 10. 2017, 13.32

zaujaly mě ty kroužky, a to se třeba doporučuje angličtina pro mrňata

Marusk

Marusk, 24. 10. 2017, 19.58

Souhlasím se spánkem a jídlem. Asi bychom si měli více všímat, kdy je dítě opravdu unavené a chce spát. A s jídlem si někdy děláme moc starostí, když prostě nechce jíst, tak jej nenuťme.

snany, 20. 10. 2017, 20.26

Ráda si přečtu, vyslechnu různé názory na výchovu a však jedu podle vlastní intuice. S otázkou spánku a jídla bohužel nemohu souhlasit, máme to nastaveno jinak a vyhovuje všem stranám. Jinak s ostatními body se ztotožňuji.

petrao, 20. 10. 2017, 14.52

Souhlasím, pokud tohle přijmeme je pak mnohem jednodušší řešit kruzích situace. Nikdy nedávám malou spat ve stejnou dobu proste čekáme na signál. Když se vzteka tak hledám důvod stejné tak u pláče....

Adrianita, 20. 10. 2017, 11.24

Dcera dopoledne do školky chodí, ale ještě tam od září nebyla nikdy celý týden. Dopoledne pracuji nebo vařím, pak se jí věnuji, tvoříme, čteme, jsme venku nebo si sama chce hrát v pokojíčku. Kdyby ve školce plakala, byla by se mnou doma. S ostatními body souhlasím. Spánek tedy úplně na ní nenechavam, šla by spát tak o půlnoci, ale nemáme zavedenou večerku. Jídlo taky tak neřešíme, jednou dcera obedva ve 12,jindy ve 2,az má čas nebo hlad.

lazna, 19. 10. 2017, 8.15

Zajímavé. Večer jde spát skoro ve stejnou hodinu. Buď usne po chvilce nebo mě dokonce usne až skoro v deset. Odpoledne spát moc nechce. Ve školce s tím budou mít problém. Když si vzpomenu na syna, když byl ve školce, že nemohl jít kvůli tomu ani na záchod, aby nerušil ostatní děti. Hrůza. Jídlo dostane, když chce, sám si řekne.

Leňulka, 18. 10. 2017, 13.26

Tak dceru neuspávám vždy ve stejný čas jí zaženu do pelechu a buď spí nebo ne, většinou do 5min. usne, a co se jídla týče to bych viděla trochu jinak, takhle jsem byla vychovaná já najez se až budeš mít hlad, takže jsem nikdy nesnídala, jím až oběd, někdy během dne svačinu a někdy jen oběd a večeři klidně v 22hod. nemám prostě žádné stravovací návyky

Katka, 18. 10. 2017, 19.45

Na snídani taky trvám, ale pokud se dítě chce naobědvat o 30-60 minut později než já, tak v tom nevidím problém.

snany, 20. 10. 2017, 20.40

Představa, že každé dítě chce obědvat v jinou dobu se mi nelíbí, pokud jídlo nechce jíst studené nebo si ho sám ohřeje. Myslím, že je důležité aby rodina spolu obědvala a večeřela. Pokud dítě dostává jídlo v pravidelnou dobu, pak i má ve stejnou dobu hlad a to je stejné i se spánkem. Pokud je dítě nemocné, tak samozřejmě jí jídlo v době kdy mu je dobře či má hlad.

Aliisha

Aliisha, 17. 10. 2017, 20.27

Pěkně shrnuto. Moc se mi líbí ta část s tím chválením. Občas taky chválím za každou kravinu je co zlepšovat

Naši partneři

© 2013 - 2018 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. v pořádku více informací