Jak to řešit?
Vložil(a): Minnie, 22. 6. 2016 12.52
Nevíme si rady s dcerou, 4,5 roku. Zhruba před týdnem jsem jí večer říkala že jdeme čistit zuby, nechtěla, odmlouvala tak jsem jí řekla že opakuju naposled at si jde vyčistit zuby, nebo se jí zkazej. Tak šla, pusu jak bublina a když procházela kolem mě, řekla ,,ty mě pořád zlobíš, já tě vyhodím z okna" to jsem zůstala zaražená, ale klidným hlasem jsem jí řekla že pokud mě vyhodí tak spadnu na kruháč, přejede mě auto a umřu. Neodpověděla, ale tu hlášku že mě hodí z okna použije pokaždé když po ní něco chci nebo jí néco nedovolím a ona se vytočí. Říkám si že z toho ještě nemá tolik rozumu aby chápala následky, říká to ve zlosti ale zaráží mě, že to říká jen mě, nikomu jinému. Včera večer mi to řekla zas, to už jsem jí odpovědéla ať mě teda vyhodí když chce, že budu mít apsoň pokoj.Pak měla dlouhou promluvu s tatínkem, že takhle teda ne. Ptal se jí kde to slyšela (od nás to určitě nemá). Prý to vymyslela. Nejde nám do hlavy, že by ji tohle napadlo. Říkáme si, jestli ji třeba někdo ve školce nezlobí a neříká jí tyto věci? Mají tam kluka, který v zimě říkal jimému klukovi že ho zabije, otráví atd ale vyřešilo se to, tak jestli to teď třeba nezačal říkat Natálce... Nebo že by to fakt měla ze své hlavy? Jak mám reagovat když mi to zas řekne? Je mi to hrozně líto a zároveň mě to vytočí. Já tohle říct našim, tak dostanu po puse že bych chytila druhou o zeď. Ale dceru jsem zatím neplácla, jsem proti tělesným trestům, ale bojím se že už to jinak nepůjde, že mi přeroste přes hlavu :-(
Nenašli jste diskuzi, kterou jste hledali? Přidejte ji
Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.
Mygara, 7. 12. 2017, 18.29
děti si neuvědomují následky, je to ošklivé, ale vysvětlování pořád dokola zabíra
Fuga, 9. 12. 2016, 10.03
tak to jsme dvě, koukám.. Mně zase syn říká, že jsem zlá a ošklivá... a zakáže mi televizi.. Taky nevím, co to je.. Psycholog říkal, že pokouší mojí autoritu
Zuzka Čtvrtečková, 28. 6. 2016, 21.03
Člověk by se divil co dítě zaslechne na hřišti nebo u kamarádů
Já svoji dceru taky někdy nepoznávám. Co chodí do školky, strašně se změnila, taky mi občas řekne něco takového škaredého a nebo i sprostého, ale za chvíli za mnou přijde a řekne mi promin maminko, že jsem ti řekla tamto, já už to říkat nebudu, promineš mi to? Když se jí zeptám, kde to slyšela, tak mi řekne i jméno dítěte ze školky, že např. Tomášek jí řekl, že jsem blbeček blbej, a hned na to, ale neboj tobě tak říkat nebudu maminko. Takže určitě to budete mít taky z té školky
k.o.r.i.n.e.k, 23. 6. 2016, 14.18
To je přesně situace, které se bojím. I když je pravda, že bych to nebrala vážně a akorát bych jí upozornila, že se to neříká. Já svému 14-ti letému synovi vysvětluji, ale on je ještě asi moc malý, aby to chápal ...
Puberta je desna vec..nevim.z takovych veci si hlavu nedelam.odesilam peemyslet pryc a durazne kricim ze takto s matkou mluvit nebude..a ona jedna dobre mirena taky neuskodi.kdyz je v dobrou chvili..a to ja sve deti taky nebiju.ale kdyz je drzej Vylitla jak diva a jak pochopil jak se s matkou mluvi;). No a jinak bude hur
klarike1, 22. 6. 2016, 14.40
Myslím, že když se okolo toho moc mluví a ona ví, že Vás to štve nebo mrzí, tak to zkouší používat znovu. Dcerce jsou teprve dva, ale občas taky řekne něco, co není pěkné. Upozorním ji, že to, co říká, není vůbec hezké a víc se o tom nebavíme. Příště taky. Vím také z jiných situacích, že už v tomto věku dělá někdy věci naschvál, protože ví, že se mi to nelíbí. Nevím, jestli ve 4,5 už má rozum na to, aby domýšlela důsledky.