Co je proboha tak příšerného na vyplazeném jazyku?? A když pak po dítěti chcete vypláznout jazyk u paní doktorky, není zmatené?

Tak je rozdíl u doktorky,ale v naštvanosti je to gesto,mám tě někde.Až Vám puberťák ukáže fakáč,taky řeknete,že to není nic hrozného?Jsou věci,co si dítě k dospělým dovolit nemůže.

Taky mi na vyplaznutym jazyku neprijde nic spatnyho se synem ho na sebe taky vyplazujem a kdyz jsem byla mala, tak jsem ho taky vyplazovala

Jj, jazyk taky zkoušela vyplazovat. I prskat. To ji naštěstí přešlo. Souhlasím, díté musí mít mantinely co si k rodičům už dovolit nesmí. Pak tu budem jako v Americe, kde kluk postřílí půlku třídy

Mě fakáč vadit nebude. Je to jeho názor. Přečtěte si Ruize a jeho dohodu - neberte věci osobně.

Taky mám Ruize a jeho filozofii moc ráda, škoda že se tím neřídí víc lidí. byl by větší klid

Já nechci aby se u nás takhle mluvilo. Dcera si nesmí zvykat že je normální takhle mluvit s rodiči.

S rodiči se má ale komunikovat jako s kamarády né jako s polobohy před kterými mám tajnosti.

Súhlasím,u nás majú deti jasne stanovené hranice,hlavne teda v tom chovaní voči rodičom. Sprosté slová doma nepoužívame a ak dieťa niečo podobné donesie zo škôlky veľmi dôrazne mu vysvetlím,že toto sa u nás používať nesmie.Deti to chápu.Mám syna vo veku vašej dcéry a viem na sto percent,že ak by mi niečo podobné povedal raz,tak by som asi poriadne zvýšila hlas a vysvetlila mu,že takto sa so mnou baviť nesmie a že ak sa to zopakuje,tak dostane na zadok.Obvykle si moje deti dajú povedať a viac sa podobné veci neopakujú.Keď sa ale stane,že sa situácia zopakuje,tak dostane jednu výchovnú a po výchovnej sa mi ešte nestalo,že by sa to niekedy ešte zopakovalo.Nerada svoje deti "bijem",boli ma to dvojnásobne aj za ne a stáva sa to fakt len výnimočne,ak dohováranie nepomôže.Ale sú situácie,kedy to naozaj zaberie lepšie ako milión slov.Myslím si,že aj dieťa v tomto veku pozná silu takých slov (nie ich skutočný význam a dôsledky,ale vie,že tým ublíži). S deťmi máme doma fakt skvelý vzťah,vzájomne si dôverujeme a vážime si jeden druhého,ale mantinely musia byť.Deti mám 4 a ak by som im dovolila vždy robiť a vravieť všetko čo chcú,tak by mi za chvíľu pekne skákali po hlave.

Ale já jsem proboha neřekla že má mít tajnosti ani že jsem polobůh, ale určité vychování a úcta by být měla

Já po svých dětech úctu nevyžaduji. Ta se dá totiž jen získat nikoliv vynutit křikem a bitím.

S tim souhlasim

Taky jsem si říkala, když ji dám na zadek tak si to bude snad pamatovat. Ale váhám... Uvidím jestli to ještě zopakuje po včerejší debatě s taťkou. Třeba ta domluva pomůže. A když ne, zkusím ten mail, dík za radu

Omlouvám se, klikla jsem vedle:-(