Šestinedělí si užívejte

sledováno 1× zobrazeno 6823×

Vložil(a): lucipo, 14. 1. 2016 10.12  (aktualizováno 17. 10. 2017 11.13)

O tom, proč se nesnažit být supermatkou a jak by mělo vypadat ideální šestinedělí, se dozvíte v tomto článku. Načerpejte zkušenosti Lucie Marešové.

Tímto článkem zahajujeme sérii článků na téma šestinedělí. Pravidelně zde budeme předkládat články Lucie Marešové na toto téma. Lucie je jedna z našich odbornic z Laktační poradny a jedna z odbornic, se kterou jsme natáčely našeho Videoprůvodce těhotenstvím, porodem, kojením a šetinedělím. Lucie, představte se nám...

Pracuji jako průvodkyně šestinedělím – chcete-li jako poporodní dula. Provázím ženy prvními týdny a někdy měsíci po porodu. Podporuji je v začátcích jejich mateřství, funguji jako laktační poradkyně,  pomáhám s péčí o miminko, s domácností nebo s péčí o starší děti. Pořádám také workshopy v pražském A centru na téma mateřské péče v šestinedělí. Následujícím příspěvkem bych chtěla zahájit mou sérii článků na téma Šestinedělí.

Hlavní je přežít

Na mém posledním workshopu vyjádřila jedna z žen svůj názor na šestinedělí slovy – hlavně to přežít. Bohužel jsem tuto větu od nastávající maminky neslyšela poprvé. Přijde mi hodně smutné, že v dnešní době se na dobu po porodu hledí jako na období, které je potřeba přežít – nikoli prožít.

Šestinedělí začíná porodem. První okamžiky po porodu jsou velice důležité pro správný rozvoj vztahu mezi ženou a jejím dítětem. Nemělo by docházet k separaci, jak se dnes často děje. Pro správný rozvoj kojení a navázání vztahu s miminkem potřebuje mít žena miminko neustále u sebe, příroda nám to tak zařídila, aby se správně vyladily všechny hormony potřebné ke správnému zotavení po porodu, zavinování dělohy a optimální start kojení.

Znovu zdůrazňuji, že žena by měla být v nerušeném kontaktu se svým miminkem, a to platí minimálně pro celé šestinedělí.

Jak to bylo dříve

Pár generací zpátky bylo i u nás zvykem, že šestinedělka byla hájená, osvobozená od domácích povinností, o její potřeby pečovaly další ženy z rodiny. Mohla se věnovat jen sobě, miminku a kojení. Dnes se zdá podivné, že by se čerstvá maminka neměla věnovat ničemu jinému kromě sebe a miminka. Přestože se hodně píše o důležitosti raného kontaktu, kojení na požádání, důležitosti doteku skin to skin, málokterá žena si dovolí ten přepych, aby to tak skutečně udělala.

Proč nebýt supermatkou

Často od svých klientek slýchám povzdech, jak je jejich ženské příbuzné nutí do výkonů – správná žena přece zvládne novorozeně, úklid, vaření a kdo ví, co všechno ještě. Je jim do hlavy vkládána představa supermatky a toho, co od nich jako od supermatek očekává okolí. Naplňování této představy s sebou však nese krutou daň v podobě předrážděné, věčně nestíhající a nervózní matky.

{{:pr:}}

Jak potom na takovou maminku reaguje miminko? Jediným způsobem, který zatím zná – pláčem. Psychický stav ženy se okamžitě projevuje na jejím dítěti, protože matka a miminko jsou, pokud se emocí týká, spojené nádoby. Je potřeba naučit se uvědomovat a naplňovat svoje potřeby ženy. Je velmi důležité nezapomínat na věci, které jste rády dělaly, než se miminko narodilo, naučte se věnovat čas jen a jen samy sobě.

Ideální šestinedělí

Děťátko se vyvíjelo devět měsíců uvnitř vašeho těla. Důvěrně zná tlukot vašeho srdce, vaše teplo a vaši vůni. A tohle všechno potřebuje vnímat ještě nějaký čas po narození. Abyste mu to mohla dopřát, potřebujete čas. Čas jen tak být s miminkem, těšit se z pohledu na něj, zamilovávat se do něj, těšit se z kojení, odpočívat. Až budete chovat své dítě v náručí, čeká vás jeden naprosto úžasný zážitek – vůně malinkého človíčka. Každá matka potvrdí, že je to ta nejkrásnější vůně na světě. Prostě jen chovejte miminko a těšte se z jeho vůně.

Teď vás jistě napadá, co bude s úklidem, kdo uvaří, vypere a další a další věci… Kdokoli jiný, kdo je zrovna po ruce a ochoten pomoci – partner, babičky, kamarádky. Pokud nikdo nemá čas, prostě si pomoc najměte a zaplaťte. Peníze investované do vlastního pohodlí jsou nejlepší investicí, i kdyby jen na pár hodin v týdnu.

V ideálním světě by novopečená maminka prvních pár týdnů po porodu řešila jen miminko. O domácnost a vaření by se staralo okolí. Vaše miminko je pro vás jistě nejdůležitější, pak mu dopřejte to nejlepší, co můžete – sebe. A když miminko spinká, což ze začátku činí velmi často, pečujte o sebe, dělejte jen to, co vás opravdu baví a přináší vám radost. Nedohánějte resty v domácnosti. Miminko nestojí o uštvanou mámu a partner o podrážděnou a unavenou ženu. Dopřejte sama sobě laskavou péči, podporu pokud nastanou problémy a spoustu času na relaxaci. Jen spokojená maminka má spokojené miminko.

 

A co můžete očekávat od miminka v prvním měsíci po příchodu na svět? Přečtěte si článek Příchod na svět a rozkoukávání – 1. měsíc

Máte nápad na téma, o kterém bychom měli napsat? Pošlete nám ho.

Sdílejte:   | 
4

Diskuze k této stránce (42 příspěvků)

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

martinazab, 24. 10. 2017, 20.33

Venovala som sa iba bábätku. Spoznávali sme sa a dojčili v jednom kuse.

editak, 18. 10. 2017, 11.43

souhlas... sice moc nespím, ale s bráškou to zvládáme, vaření a pečení občas, jak to vyjde, první týden vypomáhala maminka... ale miminko je NEJ, my si to teda užíváme

nocken, 18. 10. 2017, 9.35

Na obě šestinedělí vzpomínám s láskou, i když u první dcery to bylo jistě náročnější. Snažila jsem se užít si každou minutu. Nic nedělat, kromě péče o miminko, jsem ale vydržela maximálně 4 dny, pak už mi to stejně nedalo. Moc ale musím děkovat rodině za podporu a veškerou pomoc.

Anna K., 17. 10. 2017, 15.50

Já na šestinedělí vzpomínám krásně. Užívali jsme si že jsme tři. A neměla jsem pocit ze něco musím apod. Všechno šlo tak nějak samo přirozeně...

Astyna88, 17. 10. 2017, 13.32

První 6nedělí hrůza a děs - boj o kojení, laktační psychoza...Druhé 6nedělí pohodička - ikdyž s batoletem (20m) v závěsu nějak jsem byla víc v pohodě...

jkubeso, 17. 10. 2017, 13.05

První tři týdny jsem měla pokryté od přítel a babiček, kteří se mnou byli doma a péči o domácnost jsem nemusela řešit. Pak už teda nikdo jiný nebyl, ale už mi to tolik nevadilo, docela jsem se i začínala nudit Stejně obědy ze začátku byly celkem jednotvárné a většinou nějaké rychlovky, naštěstí přítel sní všechno a nestěžoval si.

vaniilla, 17. 10. 2017, 12.46

Sestinedeli byla jedna z nejhorsich dob v mem zivote, i pres to, ze jsem nic nemusela a o vse, i o malou, se staral manzel. Poporodni deprese bych nikomu neprala...

Katka, 17. 10. 2017, 12.25

Asi jsem měla silnější pud sebezáchovy než ostatní ženy, já jsem neměla v šestinedělí potřebu vše zvládnout, uklízet ani vařit. Měla jsem štěstí i na manžela, které nic takové nevyžadoval a na rodinu, která mi obědy přivážela a občas umyli nádobí nebo vyžehlili, co bylo potřeba.

Mygara

Mygara, 21. 3. 2017, 14.28

maminka by si dítko měla užívat co nejdéle to jde

Aliisha

Aliisha, 22. 2. 2017, 20.47

Mé šestinedělí bych nejraději vymazala ze života. Měla jsem baby blues. Jen jsem plakala a cítila obrovskou úzkost. Pak to naštěstí přešlo. Nebýt manžela, tak vůbec nevím, jak bych to zvládla.

vaniilla, 17. 10. 2017, 12.44

Tak to jsem mela stejne, jen pomerne dlouho...

Naši partneři

© 2013 - 2017 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. v pořádku více informací