Petřínská rozhledna

"Pražská Eiffelovka" tvoří jednu z dominant našeho hlavního města. Tisíce turistů ročně šplhají 299 schodů jen proto, aby mohly obdivovat ten přenádherný výhled.

Petřínská rozhledna, často přezdívaná jako pražská Eiffelovka, tvoří jednu z hlavních dominant našeho hlavního města. Šedesátimetrová rozhledna se tyčí nad Malou Stranou a nabízí tak nádherný výhled nejen na Pražský hrad, ale i na další dominanty jednoho z nejhezčích měst na světě.

Historie Petřínské rozhledny sahá až do roku 1891, kdy byla její stavba zahájena na podnět Klubu českých turistů a není žádné tajemství, že se tvůrci volně inspirovali pařížskou Eiffelovou věží. Petřínská rozhledna, jejíž základy leží ve výšce 324 m. n. m., ukrývá dvojici schodišť. 299 schodů slouží pro chůzi vzhůru a stejný počet pro cestu dolů.

Turistům je určena dvojice vyhlídkových plošin, z nichž ta horní se nachází ve výšce 55 metrů. K rozhledně samotné vás vyveze petřínská lanovka.

Historie rozhledny

Psal se rok 1889, když se 363 členů Klubu českých turistů vypravilo na Světovou výstavu v Paříži. Paříž pro ně byla nezapomenutelným zážitkem a největší dojem na ně samozřejmě učinila Eiffelova věž. Možná to byl na počátku vtip nebo probuzená hrdost národní, ale ještě při cestě domů se ve vlaku smluvili, že Praze dají pocítit stejnou závrať, kterou zažili sami. Sen českých turistů byl na světě.

Na první schůzi vybrali pro stavbu nejvyšší pražský vrch Petřín, odkud se dala přehlédnout větší část českého království, a do společné pokladny vložili 1031 zlatých. Stavba monumentu ale byla odhadnuta na celých 32 000 zlatých a tak byl mezi turisty vybrán ten nejvýmluvnější, Dr. Kurz, aby oslovil českou veřejnost a dostatečně ji pro rozhlednu nadchl. Dr. Kurz tedy sepsal vizionářský článek, který vyšel v předním německém listě Der Politik, pod titulkem „Rozhledna na Petříně, obrázek z blízké budoucnosti Prahy.“ Ve futuristickém tónu v něm  Prahu vylíčil jako moderní město, jehož obyvatelé se budou procházet po vlastní velké české výstavě, načež si volným krokem moderních lidí zajdou na Petřínskou rozhlednu. Ve svém vizionářství se dal strhnout natolik, že Praze předpověděl i vlastní lanovku, která by je k rozhledně měla dopravovat a nakonec připojil i ďábelský termín: pouhý jeden rok!

Článek zapůsobil na českou veřejnost jako droga. Našlo se sice několik pochybovačů, kteří považovali článek za vtip a podezření budilo i jméno hlavního návrháře konstrukce, inženýra Františka Prášila, většina se ale ke stavbě upnula jako loď k planoucímu majáku a začala upisovat podílové listy v hodnotě 50 zlatých.

Dne 16. března roku 1891 byl učiněn první výkop a začal boj s časem. Pomocníci pod rozhlednou např. nahřívali nýty k sesazování dílů a házeli je nahoru konstruktérům, kteří je zachycovali kleštěmi. Práce byly ukončeny už 2. července, tedy za necelé čtyři měsíce. Porovnáno s dvěma roky, které zabrala stavba Eiffelovy věže, je to úctyhodný výkon. A to ani nesrovnáváme moderní elevátor s plynovým pohonem použitý na rozhledně s tehdy docela všedními hydraulickými výtahy, které fádně pumpovaly na pařížském kolosu. Jediným problémem se může jevit, že petrolejovou lampu, sloužící k osvětlení výtahu Petřínské rozhledny, neustále zhasínal průvan.

Rozhledna byla slavnostně otevřena 20. srpna roku 1891. Celý Petřín byl zahalen v národních barvách a na špičce rozhledny zavlál červenobílý prapor. O celých sedmnáct nadmořských metrů výše, než u Pařížské konkurentky! Sen českých turistů se naplnil. Spolu s rozhlednou byla dokončena i lanová dráha na vodní pohon a o rok později bylo na petřínský vrch instalováno magické zrcadlové bludiště. V suterénu rozhledny můžete shlédnout výstavu věnovanou českému géniovi Járovi Cimrmanovi.