Zemská brána

Zemská brána - chráněný přírodní výtvor a oblíbené výletní místo. Je tak pojmenován skalnatý úsek Divoké Orlice protínající pod osadou Čihák napříč snížený hřbet Orlických hor. Řeka zde vyhloubila romantické údolí v pevných, ale rozpukaných rulách a pronikla tak do vnitrozemí Čech. Balvanové úzké řečiště lemují v úseku několika set metrů výrazné rulové skály, které opravdu působí dojmem vstupní brány do Čech. Tomuto přirovnání napomáhá i kamenný most s jedním obloukem na začátku údolí, po němž řeku překonává silnice z Českých Petrovic do Bartošovic v Orl. h. Byl postaven českými a italskými kameníky v letech 1901 - 03. V rámci opravy silnice II/311 Neratov - Zemská brána prodělal v průběhu roku 2004 kompletní rekonstrukci (viz fotografie v dolní části stránky). U mostu začíná naučná stezka Zemská brána. Její 3 km dlouhá trasa, která má celkem 22 zastavení, sleduje modrou turistickou značku směrem na Klášterec nad Orlicí. Přírodní rezervace Zemská brána Údolí Divoké Orlice u Zemské brány je přírodní rezervací (88,22 ha, vyhlášena v r. 1987). Předmětem ochrany je celý krajinný komplex s lesními porosty na svazích, loukami v těsném okolí řeky a balvanitým řečištěm Divoké Orlice, jejíž břehy jsou lemovány nápadnými skalními útvary (skalní výchozy, jeskynní výklenky, ojediněle obří hrnce aj.). Porosty rezervace tvoří převážně druhotné smrkové lesy s vtroušenou jedlí bělokorou, bukem lesním a javorem klenem se zbytky květnatých bučin svazu Fagion. Údolí Divoké Orlice v dolní části rezervace Údolí Divoké Orlice v dolní části rezervace Bezlesé je pouze nejbližší okolí řeky, které je také botanicky nejzajímavější, neboť se zde setkávají a mísí horské druhy, splavené z vyšších poloh Orlických hor, s druhy podhorskými, které "zemskou branou", tj. průlomovým údolím, vystupují z podhůří do hor. Rostou zde mj. bledule jarní, kamzičník rakouský (ten má v Orlických horách severní hranici svého rozšíření), lilie zlatohlávek, violka dvoukvětá, kruštík širolistý, jednokvítek velekvětý, jilm horský, růže převislá, náprstník velkokvětý. Pašerácká lávka Modrá turistická značka přechází z jednoho břehu na druhý přes Pašeráckou lávku. Ta byla původně postavena vrchností pro potřeby dřevorubců a formanů, svážejících dřevo z panských lesů. Především v nočních hodinách však začala být využívána k paši různého zboží. Na kladské straně stával dřevěný mlýn, který prý sloužil jako prodejna pašovaného zboží i úkryt pro pašeráky. Pašování vyvrcholilo po první světové válce. Dnešní podoba lávky pochází z roku 2002, kdy byla obnovena po ničivé povodni v roce 1999.