Jičínský zámek

Dominantou náměstí je kromě brány budova zámku se třemi nádvořími, která společně s dalšími významnými objekty tvoří součást městské památkové rezervace.

Již za vlády Trčků z Lípy koncem 15. stol. začalo budování nového panského sídla v Jičíně. Na třech spojených parcelách při západním nároží vyrostl do roku 1587 renesanční městský zámek, který byl dále opět přestavován, především za Jaroslava Smiřického ze Smiřic (tato budova tvořila 1/4 dnešního areálu zámku).

Smiřičtí ze Smiřic byli jedním z nejbohatších šlechtických rodů v Čechách. Za jejich panování se rozvíjel obchod a řemesla, část zámku ovšem 1. února 1620 vyletěla do povětří po výbuchu střelného prachu. Tragicky tak vyvrcholily spory o dědictví mezi Eliškou Kateřinou a Markétou Salomenou Smiřických.

Po bitvě na Bílé hoře nebyl majetek zkonfiskován, protože na něj uplatnil nárok Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna, nejvýraznější osobnost, která změnila charakter i velikost zámku do dnešní podoby.

V části zámku působí Regionální muzeum a galerie s více než 120 tisíci sbírkovými předměty, jehož součástí je i tzv. Konferenční sál protinapoleonské aliance, která zde jednala roku 1813. Galerie je umístěna v krásných prostorách bývalé Valdštejnské konírny. V objektu dále sídlí Městské informační centrum, Základní umělecká škola J. B. Foerstera. Porotní sál zámku je často využívaný ke koncertům i dalším kulturním akcím.

Muzeum pořádá prohlídky zámku pouze v letních měsících. Místnosti v původním stylu jsou k vidění v prostorách muzea.