Archeopark Netolice

Na magickém místě akropole bývalého přemyslovského hradiště na vrchu sv. Ján, přímo v městské památkové zóně v Netolicích, vzniká postupně od roku 2004 archeologický park, zaměřený na málo známé období vzniku českého státu v raném středověku v 10. -13. století. Jde o první jihočeskou archeologickou památkou prezentovanou formou přímé rekonstrukce.

V souvislosti se vznikem přemyslovského státu vyrostla v Čechách od poloviny 10. století řada knížecích správních hradů jakožto center provincií. Na síti těchto hradů, sídel knížecích správců - kastelánů, byl založen i nejstarší správní systém českého státu, tzv. hradská soustava. Právě jedním z nich byl i netolický hrad. První písemná zmínka o netolickém hradě je v latinsky psané Kosmově kronice „Chronica Bohemorum“ k roku 981, jako o pomezním hradě, spolu s Chýnovem a Doudleby. Nejstarší jménem známý knížecí kastelán Nemoj se připomíná již v roce 1167. Raně středověký kastelánský hrad stál na skalní ostrožně obtékané potokem Rapačov. Netolický hrad a trhová osada byly v té době významným knížecím a královským správním, vojenským a obchodním centrem značné části Jižních Čech na křižovatce několika obchodních stezek. Nejznámější z nich byla Linecká stezka do Rakouska a Zlatá do Bavorska.

Na bývalé akropoli hradiště používané již v ranném středověku i jako farní pohřebiště stával kostelík sv. Jana , který byl zrušen v roce 1788 při reformách císaře Josefa II. Dodnes jsou zde zachovány mohutné valy opevnění a nachází se množství zbytků keramiky, předmětů a kosterních pozůstatků z 10-14. stol.

Do poloviny 20. století, než celý areál zpustnul, zde bývalo oblíbené výletní místo s parkem, výletním hostincem, kuželníkem a tanečním parketem.

Na akropoli hradiště již několik let provádí společnost Archeos archeologický průzkum, na jehož základě a v rámci projektu Historická krajina Netolicko, vzniká postupně archeologický park na způsob open-air museum. Do roku 2006 by měl být dokončen první objekt, jako ukázka opevnění, kterým je část raně středověké kamenné hradby a dřevěná palisáda se strážní věží, ta bude zároveň sloužit jako rozhledna, s výhledem na město a panoráma Šumavy. V dalších etapách by měly v areálu postupně vzniknout objekty, jako návštěvnické centrum, ukázky bydlení, řemeslnických dílen, velmožský palác a uvažuje se i obnovení kostela sv. Jana v raně středověké podobě. Současně se připravuje ve středověkých sklepích Muzea JUDr. Otakara Kudrny i expozice ranného středověku a hradiště.

Všechny práce jsou prováděny archeologicky doloženými dobovými technikami, s ověřováním si původních technologií, materiálů i nástrojů. Vzniká tak návštěvnicky přitažlivý produkt cestovního ruchu, který bude cenný jak z hlediska věrohodné prezentace historických stavebních detailů, tak vědeckého, výzkumného ale i výchovného, s možností pořádání množství různých kulturních a výchovných akcí. Zároveň bude na tomto půvabném místě rehabilitována jedna z nejvýznamnějších jihočeských kulturních památek z doby vzniku Českého státu a vráceno jí důstojné místo, které jí v historii právem náleží.