Matčina duše

zobrazeno 674×

Vložil(a): vendy.z, 4. 7. 2016 22.09

Bloudí duše, bloudí v ráji,
Matka Boží potkala ji.

Potkala ji, zastavila:
Proč jsi smutná, duše milá?

Osiřelo kvítko v poli
a mně srdce pro ně bolí.

Osiřelo bludné ptáče
a mé srdce pro ně pláče.

Osiřelo chudé robě,
když mě Pán Bůh volal k sobě.

Světem bloudí bez domova,
smutná cesta sirotkova.

Kdo ho zlíbá za matičku,
kdo dlaň sepne k andělíčku?

Chtěla bych já, Boží Máti,
na nebi se hvězdou státi.

Mému dítku čílko, tváře
zlíbala by moje záře.

A na dráhu stálé ctnosti
svítila bych s vysokosti,

aby pozemskými kraji
našlo dítě cestu k ráji.

Usmála se Panna svatá,
před trůn boží s duší chvátá.

A Pán Kristus prosbu slyší,
duši kyne k modré výši.

Hoří hvězda na blankytě,
usmívá se siré dítě:

Sviť, hvězdičko, má matičko,
září svou mi zlíbej líčko.

A s té nebes vysokosti
ukazuj mi dráhu ctnosti,

abych pozemskými kraji
k tobě našlo cestu k ráji.

Autor: Jozef Kožíšek

Zdroj: Jiskry a plamínky

Máte i Vy oblíbené říkadlo nebo básničku, o které se chcete podělit? Přidejte je.

Sdílejte:   | 
0

© 2013 - 2024 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight Solutions

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů