Zázračná velbloudice

Salima byla chudá dívka, žijící ve městě Dahab spolu se svým bratrem Džamalem. Měli tak akorát úrody, aby uživili sebe a pár velbloudů. Salimě to však stačilo, měla velmi ráda svoje malé stádečko, o které se pečlivě starala. Ve volných chvílích tkala koberce z přírodních materiálů, které potom její bratr prodával na trhu. Zato Džamalovi takový život nestačil, chtěl by žit ve větším blahobytu a neustále přemýšlel, jak dosáhnout nějakého většího výdělku.

Jednoho jara se konečně narodila 2 velbloudí mláďata jediné samičce, kterou Salima vlastnila. Aini byla vyhublá a slabá velbloudice, které se Salima ujala, když kdysi na trhu slyšela překupníka mluvit o tom, že jestli si ji dnes nikdo nekoupí, dá ji večer utratit. Salima takové řeči nemohla snést, proto si samičku koupila, nebyla ani příliš drahá. Starala se o velbloudici, jak nejlépe dokázala a ta postupně nabírala na váze a byla stále silnější. Zdálo se, že více než strava a měkká podestýlka, svědčí Aini láskyplné zacházení, kterého se jí od Salimy dostávalo. Salima se od malých velblouďat téměř nehnula, stále sledovala, jak se jim daří a snažila se jim přilepšit, jak jen mohla.

Stala se ale zvláštní věc. Ainina mláďata rostla jako z vody, za týden vypadala skoro jako dospělí velbloudi a silná byla také mnohem více než mláďata ze sousedních farem. Našinec by ani nepoznal, že se jedná o mláďata. Arabové však znají velbloudy velmi dobře, proto každý hned poznal, že ač mnohem větší, jsou to stále mláďata. I začalo se po okolních farmách špitat o zázračném mateřském mléce, kterým Aini svoje mláďata krmí. Jakmile se to vše dozvěděl Džamal, hned mu v jeho obchodnické mysli svitl nápad. Začal na trhu jen tak mimochodem vyprávět historku o zázračném mléce a s pár kupci se domluvil, že jim pár lahví takového mléka druhý den prodá. V noci, aby o tom Salima nevěděla, došel Džamal do chléva a Aini podojil. Druhého dne Džamal mléko prodal za velmi vysokou cenu. Kupci ihned běželi ten zázrak vyzkoušet. Za týden, za dva, byla mláďata kupců mnohem silnější a větší než by měla být. Zázrak tedy fungoval a Džamal, aby získal více mléka, prodal Ainina mláďata. Proč také ne, vždyť měla sílu jako dospělý velbloud. To však neměl dělat. Ačkoliv přišel ten den Džamal domů s velkým výdělkem a obchodními plány, Salima se na něj velmi rozhněvala. Tušila, že Aini bude bez svých mláďat nešťastná.

Aini byla přímo zoufalá, stejně jako by byla každá matka, které vezmou její děti. Přestala jíst, odmítala vodu a začala zase chřadnout. Za pár dní také ztratila mléko a Džamal měl po obchodování. Po stálém naléhání Salimy Džamal šel a koupil zpátky Aini její mláďata, samozřejmě za vyšší cenu, než je prodal, protože za tu dobu stihli velbloudi ještě více dozrát. Stav velbloudice se za pár dní zase zlepšil. Když měla svoje mláďata, zase dostatečně žrala a pila, dokonce i mateřské mléko se jí vrátilo. Nebylo již však tak silné jako dříve, bylo to mléko stejné jako od jakékoliv jiné velbloudice. To však Džamal netušil, a tak začal znovu prodávat Ainino mléko jako zázračné. Než pochopil, že kupce podvádí, zjistili to oni a pořádně Džamalovi vyprášili kožich. Když Salima viděla Džamala přicházet domů celého potrhaného a kulhajícího, musela se smát. Bratra ošetřila a starala se o něj, dokud mu nebylo lépe. Džamal nakonec uznal, že jejich život před všemi jeho obchodními pokusy nebyl tolik špatný a slíbil, že se příště o podobných pokusech se Salimou poradí. Salima už nikdy Ainino mléko neprodávala, proto se její stádo rozrůstalo rychleji než jiná a její zvířata byla nevídaně silná a zdravá. Tak se přece začalo dvěma sourozencům dařit lépe, a to cestou, jaká by Džamala nikdy nenapadla.

Zdroj: http://www.lanovecentrum.cz/cs/obecne/o-zirafim-pratelstvi-1