Spěchej pomalu!

Jeden kupec udělal na trhu dobré obchody, prodal všechno zboží a kočičák [pozn1] si řádně napěchoval zlatem i stříbrem. Na cestu domů se vydal bez velkého otálení, aby byl doma dřív, než bude noc. Tak nasednul na svého koně a ujížděl pryč. V poledne si odpočinul v jednom městě, a když chtěl vyrazit dál, přivedl mu pacholek koně a řekl: „Pane, tomu koni chybí v levé přední podkově hřebík.“ „Tak ať chybí!“ odvětil kupec: „Těch šest hodin, které mám před sebou, to vydrží. Spěchám!“

Odpoledne, když opět sesednul k odpočinku a poručil koně nakrmit, přišel do světnice pacholek a řekl: „Pane, vašemu koni chybí na levé přední noze podkova. Mám ho odvést ke kováři?“ „Tak ať chybí!“ odpověděl kupec: „Ty dvě hodiny cesty, které mi zbývají, to kůň vydrží. Spěchám!“

Jel dál, ale netrvalo to dlouho a kůň začal kulhat. Však nekulhal dlouho, za malou chvíli začal klopýtat, ale i to klopýtání došlo k brzkému konci, neboť kůň k posledku spadnul a zlomil si nohu. Kupec ho tam nechal ležet, odvázal ranec, dal si ho na záda a šel dál pěšky, domů dorazil teprve pozdě v noci.„A všemu tomu neštěstí,“ mručel si sám pro sebe: „je vinen jeden proklatý hřebík. Nu, neříká jeden nadarmo, spěchej pomalu!“