Pod hříbkem

Jednou zastihl mravence liják. Kampak se jen schovat? Uviděl Mravenec na louce malinký hříbek, přiběhl k němu a schoval se pod jeho klobouček. Sedí pod hříbkem a čeká, až přestane déšť. Ale stále lije jako z konve... Přilezl k hříbku mokrý motýl: "Mravenče, mravenečku, pusť mne pod hříbeček! Promokl jsem a nemohu letět!" "Kam tě pustím?" odpovídá mravenec. "Sám jsem se sem sotva vešel. To nic, třebas nepohodlně, ale zato v dobré pohodě..." a pustil mravenec motýla pod hříbek. Prší, prší, jen se leje... Běží kolem myška: "Pusťte mě schovat se pod hříbek! Voda ze mne teče potůčky." "Kam tě máme pustit? Není tu volné místo." "Smáčkněte se trochu!" Smáčkli se a pustili myšku pod hříbek. A venku stále leje - déšť nepřestává. Poskakuje kolem hříbku vrabec a pláče: "Čimčarara čím, namoklo mi peří, bolí mě křidélka. Pusťte mě pod hříbek oschnout, odpočinout si, déšť přečkat." "Už tu nemáme místo." "Poposedněte si, prosím..." Poposedli si a místo se pro vrabce našlo. Kde se vzal, tu se vzal, vyběhl na louku zajíc. Uviděl hříbek. "Schovejte mě, zachraňte mě, honí mě liška!" "Je mi líto, zajíci" říká mravenec. "Zkusme se ještě trochu smáčknout." Jen co zajíce schovali, přiběhla liška. "Zajíce jste neviděli?" ptá se. "Neviděli." Přistoupila liška blíž, čichá: "Sem se neschoval?" "Kam by se sem vešel?" Liška mávla ohonem a odešla s nepořízenou.Mezitím přestalo pršet a opět vysvitlo slunce. Všichni opustili hříbek a radují se. Mravenec se zadumal a řekl:"Jak je to jen možné? Nejdřív i mně bylo pod hříbkem těsno a teď se nás sem vešlo pět." "Kva-cha-cha! Kva-cha-cha!" zasmál se kdosi. Všichni se ohlédli: na hlavičce hříbku sedí žába a chechtá se: "Vy jste ale...Hřib přece..." Ale žába neodpověděla a odskákala. Všichni se podívali na hříbek a pochopili, proč se dříve pod něj vešel stěží jeden a potom se jich tam vešlo pět. A vy jste na to přišli?