ProMaminky.cz

Pohádka

Mudrcové

1. pohádka z 7

Starý okop polní baterie u lesíka, napolo sesutý, zarostlý křovím, už dobrých sto let o samotě v polích stojí. Samojediný zůstal ze všech okopů a náspů, které tu planinou dlouhým pruhem se táhly, kryjíce početná pruská děla, namířená proti císařské armádě zákopy chráněné. Teď podobá se dávnověké mohyle, ve které pasáci za mlhavých jiter a studených podvečerů oheň sobě topí a s níž do dálky halekají.

L. 1778 za války o dědictví bavorské všecken kraj při Medhuji a horním Labi, hostě dvě armády, podobal se nesmírnému mraveništi. V čele pruského vojska Fridrich, naproti Josef, oba filosofové. -

Hustá mlha ulehla na krajinu jako hluboké jezero; bylo záhy zrána, ticho, jako by ani vojáčka nebylo nablízku. Nikde nesměli zvonit; ale místo zvuku zazněl zpěv mužského hlasu: "Kdo ochrany Nejvyššího -"

Tuto píseň zaslechl Václav Suk, obecný voják cís. pluku Hillerova, stoje daleko na přední stráži na pokraji travnatého dolu. Husté křoví dopola ho skrývalo. Že zima bylo, vyhrnul si až pod třírohý klobouk šedý plášť, takže mu copánek nebylo viděti. Tu ta píseň - a jakoby zrovna naproti! Tam již nepřítel - jak to?

Suk nejraději tak nějakou světskou s kamarády při ohni, nebo před stanem mladé markytánky, ale tentokráte jím pobožný zpěv hnul. Zpívalať ho doma babička od světnice do komory, od komory na půdu, když pantoflíčky klapajíc budila všecko stavení.

Suk spustil také; hlas naproti na chvilku se zarazil, pak nanovo zazvučel a vlnami zvolna stoupající mlhy nesla se starodávná píseň.

Václav však dlouho nevydržel; zvědavost mu nedala. Ten tam za úvalem notoval také jako kantor a zdálo se, že chce ty verše dozpívati, jako Sukova bába dělávala.

"Hé, ty tam, jsi voják?"

S takovou začal Suk hovor a nemluvil do tiché mlhy. Dozvěděl se, že rozmlouvá s vojákem, s pruskou přední stráží.

"A jak to, tys Bramburák a mluvíš česky?"

"Jsem Čech, z Kladska od českých hranic. Sloužím po vůli boží už druhý rok."

"Je pobožný," pomyslil sobě Suk. "Jistě helvít," a vyslovil svou myšlenku nahlas. Prušák přisvědčil.

"A jak ti říkají?"

"Jan Koláčný."

"Ale my tak povídáme - co by nám asi naši páni - ?!"

"Což děláme něco zlého?"

"Toť, jsme krajané, oba Češi. Kdypak se tohle trefí!"

Hovor uvázl. Suk viděl řidnoucí mlhou siluetu pruského vojáka ve špičatém čáku, podobném biskupské čepici. Stál u starého košatého buku. Za chvíli Suk začal: "Je to dnes zima -"

"Je. Pojď se ohřát." - a Koláčný to řekl tak upřímně, jako by stál na prahu zachumelené horské své chalupy.

"Kam?"

"Sem, ke mně. Mám plnou láhev."

Suk se zarazil. Nedůvěra se probudila. Lest nějaká, a pak jíti z vykázaného místa! Koláčný mu porozumněl.

"Neboj se, příteli! Jak bych ti mohl ublížit? Odložme zbraň a každý na půl cesty." - Tento hlas neklame a Suk viděl, jak Koláčný pušku opírá o kmen. Ohlédl se a šel. Na půl cestě potkali se oba vojáci. Pruský nepřítel podával s nelíčenou upřímností ruku.

"Jen pojď a neboj se, vždyť jsme sobě nic zlého neudělali, jsme bratři, jedné krve; co nám do toho, co si potentáti udělali?" děl helvet, písmák; a veselý hoch z království mu porozumněl.

Jak tito zde uvažovali, tak uvažovali zajisté před nimi mnozí a bude uvažováno vždy, ať jsou králové filosofy nebo podle snu Platónova filosofové králi. -

"A tuhle to skončilo," dodal starý kmotr, jenž mi ten příběh podle dávných pamětí vypravoval, a ukázal mi na zpustlou baterii, ve které jsme odpočívali.

"Oba mudrlanti zabrali se do hovoru a stihli je. Tuto zde seděl pruský král a sem přivedli na soud Koláčného. Pověděl všechno a zachvíli ho tamto za baterií zastřelili. Ten druhý sic olovu a prachu ušel. Proběhl však krvavou ulicí a bůhví, kde si ostatní trest odskákal."

Toť, co do vojska, které mudruje a uvažuje.

Další pohádka

V tomhle kole je 7 pohádek. Pak se dá pokračovat níž.

732× přečteno

Sbírka pokračuje

Nikdo nehledá jednu pohádku. Tady je dalších 14 — a protože se vybírají podle téhle stránky, na každé z 5 628 stránek je sestava jiná.

  • Vánoční pohádka o zajíčcích

    Kdysi dávno neměli zajíčci kožíšky, a proto jim byla veliká zima. Nejmenší zajíček, který se jmenoval Štístko, měl jednoho dne už všeho dost. Když se…

    10 110

  • Otesánek

    Byl jeden muž a jedna žena; zůstávali na konci vesnice pod lesem v jedné chalupě. Byli chudí: muž nádeničil a žena předla na prodej; a přece pořád…

    65 123

  • Pohádka o hloupém Honzovi

    Pohádka o hloupém Honzovi patří k těm nejčastěji vyprávěným. I proto zřejmě existuje v řadě různých podob, z nichž ta od Boženy Němcové patří k těm…

    27 150

  • Sůl nad zlato

    Byl jeden král a měl tři dcery. Když mu začínala hlava šedivět a tělo bolet, často přemýšlel, která z dcer po jeho smrti by královnou měla býti.…

    18 143

  • Kralevic Kazisvět

    Kralevic Kazisvět kraloval království krutě. Kazil krajinu kudy kráčel. Klády kladl ke kolejím. Kradl kabely. Katalpy kosil kosou. Keře kupil ke…

    12 131

  • Modrý kyblík

    Byl kdysi jednou jeden modrý kyblík. Měl modré boky, modrý okraj a modré dno. Jen ouško bylo černé. Stál v obchodě na nejvyšší polici a těšil se, až…

    551

  • Vlk a ovečka

    Žil jednou jeden vlk a jedna ovce. Ovečka se odtrhla od stáda a zabloudila v lese. A vlku, tomu je les jako rodný dům. Náhodou se sešli, slovo dalo…

    896

  • Věrný ovčák

    Jednou přijel k uherskému králi Matyášovi na návštěvu bohatý císař z cizí země se svojí překrásnou dcerou. Každý den se konaly slavnosti, hostiny a…

    484

  • Skřítci - Vodní děti

    Vychovatelka Magda si pro kluky přišla těsně před polednem. Čistě posekaná zahrada ji sice překvapila, ale vlídnosti se nedočkali, protože zjistila,…

    773

  • Princezna Jasněnka a švec, který létal

    Dva mladí tovaryši, Ondra s Jírou, vesele vandrovali světem. Ondra se vyučil kovařině a Jíra byl, s odpuštěním, švec. Svému řemeslu oba dobře…

    3 769

  • Hloupá dívka

    Už to tak na tom světě chodí, že hloupé není třeba ze semínek pěstovat, ti se rodí sami. V jedné vsi v bohatém kraji plném vinic a úrodných polí žila…

    690

  • Modrý hrnec, který rád vařil rajskou omáčku

    Byl jednou jeden hrnec a ten hrozně rád vařil rajskou omáčku. Někoho by to třeba nebavilo, někoho baví docela jiné věci, televize nebo pastelky,…

    1 960

  • Honza špásoval

    Byla jednou jedna žena a ta měla ráda souseda, a tak to hleděla zařídit tak, že když byl její muž na poli, sešla se s miláčkem a oba se dobře poměli.…

    633

  • Skřítci - Fuhungo

    Rodiče je přivítali v pohodě. Menší rozmrzení způsobili mamince, když odmítli večeři. Víťa se to rodičům pokusil nějak přijatelně vysvětlit. „Zaujali…

    732

Celkem je tu 5 628 pohádek · složka Ke čtení.

Pohádky podle složky

5 628 pohádek rozdělených do 2 složek.

Nebo úplně jiný typ

Krátkých textů je na ProMaminky.cz 24 651 — 8 717 říkadel, 5 628 pohádek, 2 800 písniček, 3 037 hádanek, 1 649 jazykolamů, 2 820 hlášek.