Makaróny, které šly na procházku

Ležet v nějaké krabici a nic nevidět, to musí být hrozná nuda. A takhle se v jedné krabici ve špižírně nudilo asi sto dvacet makarónů. A protože to byly pravé italské makaróny, říkaly si italsky:
To je nuda, to je nuda.
K ukousání, řekl jeden makarón, ještě se tady navzájem sníme.
Syrové nejsme k jídlu, řekl třetí, ale což kdybychom se šly někam podívat, svět je přece tak zajímavý, jsou na něm kolotoče a houpačky a různé koncerty, přepychové restaurace, zoologické zahrady a kdoví co ještě.
Dobrá, řekl devátý makarón, ale cožpak nás někdo pustí? Uvidí nás a řekne aha, makaróny, chytí nás a bude po procházce.
Musíme vypadat tak, aby nás nikdo nepoznal, řekl třicátý sedmý makarón, vezmeme si klobouky a pláště do deště.
Tak si vzaly klobouky a pláště do deště.
Šly po ulici, bylo jich sto dvacet, a lidé říkali:
Koukejme, nějaká výprava, a makaróny se chvílemi zastavovaly a ptaly se italsky:
Kde je, prosím Vás, něco zajímavého k vidění?
To je těžké, říkali lidé, my neumíme italsky, ale jestli chcete vidět něco zajímavého, máme tady kolotoče a houpačky, různé koncerty, přepychové restaurace a zoologickou zahradu a kdoví co ještě.
Tak třeba kolotoče a houpačky a pak koncerty a zoologickou zahradu, říkaly makaróny.
Tak to jděte takhle a pak takhle, řekli lidé a makaróny šly a viděly kolotoče a houpačky, koncerty a zoologickou zahradu, bylo to všechno velice zajímavé, ale makarónům byla nakonec zima, zábly je nohy, a tak si řekly:
Bylo to všechno velice zajímavé, měly by to vidět všechny makaróny, ale teď se půjdeme posadit do nějaké restaurace.
A tak šly do restaurace, hezky způsobně si sedly, bavily se italsky, a když je slyšel číšník, řekl si:
Udělám jim radost a přinesu jim italské makaróny, ať si pochutnají. A opravdu jim přinesl makaróny.
To víte, makaróny byly příjemně překvapeny, ty, které seděly u stolu, i ty, které ležely na talíři, a hned si řekly:
To je ale náhoda, viďte, kde se tady berete?
Ale, řekly jedny makaróny, mohly jsme se nudou ukousat, tak jsme si udělaly malou procházku, a protože nás bolely nohy, zašly jsme si sem.
Ze jsme na to nepřišly dřív, řekly si makaróny na talířích, mohly jsme také něco vidět.
Nikdy není pozdě, my jsme už něco viděly a Vy ne, vyměníme si místa, vezměte si naše klobouky a pláště do deště, my si vlezeme na talíře, to je přece jednoduché, jen do toho.
A makaróny, které byly na talířích, vyskákaly na koberce, ale pan vrchní přiběhl a řekl hostům:
Promiňte, neumím sice italsky, ale jak se to chováte, všechny makaróny jsou po kobercích, myslel jsem, že umíte makaróny jíst, a běžel pro smetáček a lopatku.
Tady máte klobouky a pláště do deště, řekly jedny makaróny druhým makarónům, oblečte se, my si zatím vlezeme na talíře, a vlezly si na talíře, namočily si nohy do teplé omáčky a bylo jim dobře.
A pan vrchní přiběhl se smetáčkem a lopatkou a viděl, že na kobercích nejsou žádné makaróny a že hosté odcházejí, a byl velmi překvapen.
Pročpak odcházíte, řekl, makaróny Vám nechutnaly?
Promiňte, řekly makaróny, které byly na odchodu, jak bychom mohly jíst makaróny, které nejsou vařené? Cožpak se pravé italské makaróny jedí syrové?
A pan vrchní se podíval a viděl, že makaróny na talířích jsou opravdu syrové, a velice se omlouval a myslel si, taková ostuda, a makaróny v pláštích do deště se usmívaly, že se nic nestalo, že se to může stát každému, zamávaly syrovým makarónům a šly se podívat na houpačky a kolotoče a na celý ten svět, který je tak zajímavý.  

Zdroj: www.abatar.cz