Liška a čáp

Stará chytrá liška a starý čáp byli přátelé. Liška udělala hody a pozvala strýčka čápa na ně. Čáp přišel a liška vyndala z hrnce kaši na prkno a jedli. Čáp ale nemohl tak rychle zobat, jako liška hltala; než čáp jednou zobl, liška měla polovici sežranou. A tak se čáp vůbec nenajedl. I udělal čáp hody; nachystal do láhve s hrdýlkem žab a ryb a pozval na ně tetku lišku. Když liška přišla, čáp pravil: "Jezte, tetko, jezte!" Ale liška nemohla z láhve ničeho vytáhnout. Čáp strčil zobák hrdlem do láhve a polykal ryby i žáby. Liška pak jen, co ukáplo, slízla a také se nenajedla. Po jídle se čáp ptal lišky: "Jak vám chutnalo, tetičko?" Liška odpověděla: "Inu, bylo toho málo; ale ač neteklo, aspoň kapalo!" Od té doby se říká: "Když neteče, aspoň kape."

Autor: Josef Stanislav Menšík