Kterak byl Honza hluchý

zobrazeno463×

Vložil(a):jitkamety,29. 5. 2016 11.09

Jednoho času potkala Honzu nemilá nehoda. Přišel na noc do jedné vesnice, kde byli všichni od prvního až do posledního tak tvrdého srdce, jako by si byli řekli. Honza nemohl dostat nikde nocleh, neřku-li večeři, a přece neměl chuti pustit se dále do jiné vesnice.
Vešel ještě do posledního stavení, aby zkusil štěstí. Otevřel dveře, vkročil do světnice a tam právě seděl hospodář se ženou, s dětmi a s čeládkou okolo mísy plné vdolků. Hospodář se na hosta nepodíval právě přívětivě, a když Honza poprosil o nocleh, řekl urputně:
„Jen jděte o dům dále, u nás nemůžete spát.“
Ale Honza se uvelebil na lavici ke kamnům a povídá:
„I přece jsem konečně našel dobré lidi; zaplať Vám to pánbůh tisíckrát, že mi dopřejete pod Vaší střechou přespat.“
„Ne, ne z toho nebude nic,“ odbýval ho hospodář, ale Honza se díval místo na hospodáře na vdolky, přistoupil ke stolu a řekl:
„Vy jste, pantáto, tuze dobrotivý; mám už hlad, ale vezmu si jen jeden vdolek.“
Sedlák již otvíral ústa, aby Honzu jinak poučil, ale selka povídá:
„Cožpak nevidíš, že je hluchý? Nemluv na něho, sice nám všechny vdolky sní.“ Sedlák se trochu zastyděl, a aby to zamluvil, ptal se Honzy:
„Odkudpak jste?“
„Mnoho světa jsem již zchodil, ale to je pravda, tak milosrdné lidi jsem ještě nikde nenašel,“ odpověděl Honza; „když jste tak hodní a pořád mě pobízíte; vezmu si ještě jeden vdolek, mám věru hlad.“
Všichni se na něj podívali s podivením, ale Honza nic nedbal, vzal si vdolek a jedl. Zatím si přispíšili i u stolu, a když bylo po večeři, poručil hospodář děvečce, aby přinesla tomu hluchému otep slámy. Nato šel spát se ženou a s dětmi do komory a děvečky si lehly na pec.
Když se všecko ztišilo, začaly si milé děvečky na peci povídat. „Já jsem dnes vzala selce kus másla a svedla jsem to na kočku,“ řekla první. „Cožpak to,“ řekla druhá, „já jsem vybrala vejce z kurníku a svedla jsem to na kunu; a teplého mléka se napiju vždycky, jak jen chci.“ Nato začaly povídat o pacholcích, jak berou hospodáři obilí, a jiných takových kousků více.
Dobře, dobře! myslel si Honza, a jak ráno vstal, vzal hospodáře za ruku a odvedl ho stranou. Pak se mu svěřil, že není hluchý, že se jenom hluchým stavěl, aby dostal večeři a nocleh; potom mu vypověděl všecko, co si děvečky na peci vypravovaly.
Hospodář se zpočátku zlobil, že ho měl za blázna, ale potom se za svou lakotu zastyděl, milého Honzu vzal k sobě do světnice, dal mu jíst a pít a nechal ho na statku až do večera. Když Honza odešel, sedlák vyhnal všecky zlodějské pacholky a děvečky. Ti se nyní pustili za Honzou, aby mu poděkovali, ale Honza byl již za horami.  

 

 

 

Máte i Vy oblíbenou pohádku, o kterou se chcete podělit? Přidejte ji.

Sdílejte:   | 
0

Diskuze k této stránce (0 příspěvků)

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

Zatím zde není žádný příspěvek.

© 2013 -2024 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight Solutions

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů