Kohoutek zlatý hřebínek a čarodějný mlýnek

zobrazeno 545×

Vložil(a): jitkamety, 19. 4. 2016 7.30

Žili kdysi dědeček a babička. Uvařili si hrách, a jak tak jedli, upadlo jim jedno zrníčko na zem. Kutálelo se, kutálelo, až se zakutálelo do škvíry v podlaze. Mohlo tak ležet dlouho a nikdo by si toho ani nevšiml, kdyby najednou nezačalo růst. Rostlo, rostlo, až se začalo tlačit mezi prkny ven. Babička ho zahlédla a řekla:
„Dědo, měl bys vysekat díru v podlaze, aby hrášek mohl růst do výšky. Až vyroste, budeme sklízet hrách rovnou v chalupě.“
Dědeček vysekal díru v podlaze a hrášek rostl, rostl, až dosahoval k samému stropu. Dědeček tedy vysekal díru i ve stropě a hrášek zas rostl a rostl, až dosahoval do samého nebe.
Když už v chalupě nebylo z čeho vařit, vzal dědeček pytel a vylezl na hrachovinu, aby natrhal pár lusků. Lezl, lezl, vyšplhal se až do mraků a co nevidí! Na obláčku tam sedí kohoutek Zlatý hřebínek a vedle něho leží mlýnek, samá modř a samé zlato.
Dědeček se dlouho nerozmýšlel, popadl mlýnek i kohoutka a sešplhal zase zpátky do chalupy.
Jen seskočil z hrachoviny, povídal:
„Něco jsem Ti přinesl, babičko. To je přece dárek! Kohoutek Zlatý hřebínek a k němu ještě mlýnek.“
Babička se zaradovala, a že ten mlýnek hned vyzkouší. Postavila ho na stůl, zatočila kličkou jednou dokola a vida! z mlýnku vypadl lívanec a pirožek. Zatočila kličkou ještě jednou a zase vypadl lívanec a pirožek. A tak pořád. Každé otočení jeden lívanec a jeden pirožek.
To bylo radosti! Dědeček a babička žili jako v ráji, čarodějný mlýnek jim dal všechno, co potřebovali.
Jednou takhle jel okolo chalupy bohatý pán. Zastavil se u zápraží a zavolal:
„Hej, starouškové, nenašlo by se u Vás něco k jídlu? Po cestě mi vyhládlo.“ Babička povídala:
„Copak bych Ti dala, vzácný panáčku? Spokojíš se s lívanci a s pirožky?“ Postavila na stůl mlýnek, zatočila kličkou a hned začaly padat lívance a pirožky. Pán jen kulil oči a nestačil se divit. Když se najedl, začal babičku přemlouvat:
„Ty, hospodyně, prodej mi ten mlýnek!“
„Ne, vzácný pane, neprodám. Sami ho potřebujeme.“ Pán počkal, až dědeček s babičkou vyjdou z chalupy, a mlýnek jim ukradl. Naskočil do kočáru a byl pryč.
Večer si dědeček a babička vzpomněli na mlýnek, hledali ho, ale po tom nikde ani stopa. Naříkali, hořekovali, mohli si oči vyplakat. A kohoutek Zlatý hřebínek všechno viděl a hlasitě volal:
„Dědečku, babičko, nechte pláče! Rozletím se na statek a Váš mlýnek od boháče přinesu Vám nazpátek!“ Zamával křídly a letěl přes hory a přes doly, nad řekami, nad poli, nad černými lesy, až přiletěl k panskému domu. Tam si sedl na vrata a začal křičet:

„Kykyryký rykyký,
pán je zloděj veliký!
Babku s dědkem přepadl,
mlýnek jim ukradl.
A já křičet nepřestanu,
dokud mlýnek nedostanu!“

Uslyšel to pán, rozzlobil se a rozkázal sloužícím:
„Hej, sloužící, chyťte toho kokrháče a hoďte ho do vody!“ Sloužící chytili kohoutka a hodili ho do studny. Seděl kohoutek ve studni, seděl, pil vodu a pokvokával:
„Pij, zobáčku, pij vodu, nebude to na škodu!“ A vypil všechnu vodu.
Všechnu vodu vypil, vyletěl ze studny a znovu zamířil k panskému domu. Přiletěl na pavláčku a zase se dal do křiku:

„Kykyryký rykyký,
pán je zloděj veliký!
Babku s dědkem přepadl,
mlýnek jim ukradl.
A já křičet nepřestanu,
dokud mlýnek nedostanu!“

Pán se rozčertil ještě víc a nařídil sloužícím, aby kohoutka hodili do rozpálené pece. Seděl kohoutek v peci, seděl a pokvokával:
„Lej, zobáčku, lej vodu, nebude to na škodu!“ A uhasil v peci všechen oheň.
Všechen oheň uhasil, vyletěl z pece a frr! k panskému domu na římsičku a křičel rovnou do okna:

„Kykyryký rykyký,
pán je zloděj veliký.
Babku s dědkem přepadl,
mlýnek jim ukradl.
Jestli mi ho nedá zpátky,
z okna se zvednu,
na hlavu mu sednu
a klovat ho nepřestanu,
dokud mlýnek nedostanu!“

Pán honečkem začal svolávat sloužící:
„Hej, sloužící! Chyťte toho křiklouna a rozšavlujte ho!“ Sloužící si běželi nabrousit šavle, ale kohoutek se nelekl, nenechal pána na pokoji, sedl mu na hlavu a uštědřoval mu klofanec za klofancem. Pán uskakoval hup sem, hup tam, ale kohoutkovi se nevykroutil.
Dal se tedy na útěk a kohoutek hned popadl mlýnek a letěl za babičkou a za dědečkem. Doletěl k nim a zakokrhal:

„Kykyrykyký! Dědečku, babičko, radujte se,
kohoutek mlýnek Vám zpátky nese!“
A dědeček s babičkou se radovali,
dobře žili, šťastní byli
a každého lívanečkem a pirožkem pohostili.

 

Máte i Vy oblíbenou pohádku, o kterou se chcete podělit? Přidejte ji.

Sdílejte:   | 
0

Diskuze k této stránce (0 příspěvků)

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

Zatím zde není žádný příspěvek.

© 2013 - 2024 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight Solutions

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů