Kdo seje vítr, sklízí bouři

V domečku u lesa bydlela stará babička se svým kocourkem Mourkem. Mourek, stejně jako babička, už nebyl nejmladší, ale na myšičku ještě někdy dostal chuť.

Myšky Klárka, Lenka a myšák Bob nebyly v domečku v bezpečí. Všechny myšky byly mlsné, hlavně když babičce ve spíži voněl sýr. Jednou povídá myšák: „Zajdeme si do spíže na voňavý sýr.“ A tak myšky šly. Kocourek předl babičce na klíně a myšky při výpravě za sýrem nikdo nerušil. Měly štěstí, babička zapomněla dovřít dveře spíže, takže mohly bezpečně vklouznout dovnitř.

Sýr ležel vysoko na polici. Šup, už jsou nahoře. Sýr krásně voněl, hryz, hryz, už ho mají v bříšku. Najednou se ve dveřích spíže objevil kocourek Mourek.
Myšák tiše povídá myškám: „Holky, tiše se schovejte, ať nás neuvidí!“ Ale Klárka ho neposlechla, promenádovala se po polici s kouskem sýru v tlapce. Kocour se rozzlobil a začal se po myšce sápat. A už honí i ostatní myši.

Myšce Lence uklouzla nožka, tak tak se drží okraje police. Klára raději utekla, protože věděla, že je zle. Myšák Bob se snažil Lence pomoci, ale nešlo mu to.
Myška Klára mezitím slezla z police, ale to neměla dělat. To byla strašlivá chyba! Kocour ji zahlédl a vyběhl za ní. Pěkně ji prohnal po celém domě. Mezitím Bob vytáhl Lenku zpět.
Myšku Klárku kocour honil tak dlouho, dokud nebyla úplně vyčerpaná, unavená a dostatečně ponaučená. Už ví, že kdo seje vítr, sklízí bouři.