ProMaminky.cz

Pohádka

Jednooký vousáč

1. pohádka z 9

Jeden mladík se převelice pyšnil svým střeleckým uměním. Vždycky, když přišel domů, poručil své ženě, aby natáhla ruku, a trefoval se lukem do prstýnku s kamenem, který měla na prstě.
Tak to dělal každou noc, až žena začala ztrácet barvu a hubnout.
Všichni v domě si toho všimli a doneslo se to i staré hospodyni.
„Pročpak jsi tak bledá, co Tě trápí?“ zeptala se stará hospodyně snachy. Ale ta nechtěla nic povědět. Poslali k ní sousedku, té že to snad poví.
„Vždycky, když se muž vrátí domů,“ řekla jí mladá žena, „musím natáhnout ruku, a on se trefuje lukem do mého prstýnku s kamenem.
Žiju v neustálém strachu, že se jednou netrefí a že mě zmrzačí. Proto blednu a hubnu. Jiného nic mě netrápí.“ Sousedka jí poradila:
„Když je tomu tak, až dnes přijde domů a poručí si, abys natáhla ruku, řekni mu: To je hrdinství, dokazovat své střelecké umění na ubohé ženě? Kdybys byl opravdu chlap, tak bys mi přinesl hlavu Jednookého Vousáče.“ Večer se muž vrátil domů a jako obvykle poručil ženě:
„Natáhni ruku!“
„Proč bych natahovala ruku? Na ženu si troufneš, ale jestlipak si troufneš i na jiného?“ odpověděla žena.
„Co mám tedy udělat?“ zeptal se muž.
„Jestli jsi opravdový chlap, přineseš mi hlavu Jednookého Vousáče.“
Muž se dlouho nerozmýšlel, osedlal koně a jel.
Blízko té vesnice, kde bydlil Jednooký Vousáč, se usadil drak. Pověděli o tom Jednookému Vousáčovi a on se vydal draka zahnat. A zrovna když tam mladík dorazil, vyjel Jednooký Vousáč s taseným mečem proti drakovi.
Mladík si řekl:
„Příhodnější chvíli jsem si nemohl vybrat!“
Vzal luk a vystřelil po Jednookém Vousáčovi. Vystřelil podruhé, vstřelil potřetí, ale Jednooký Vousáč se ani neohlédl. Přijel k drakovi, ten se polekal taseného meče a utekl. Jednooký Vousáč se otočil a jel domů.
Když jel kolem domýšlivého mladíka, natáhl ruku, zvedl ho ze sedla a strčil si ho pod řemen od třmene. Jeho koně chytil za uzdu a jel. Doma mladíka postavil na zem a pozval ho k sobě.
Ale mladík se urazil a nechtěl jít.
„Jsou takoví, kterým se stala ještě horší věc než Tobě, a přece si z toho nedělají nic.“ řekl mu Jednooký Vousáč a zavedl ho do domu.
Když si sedli, pravil Jednooký Vousáč:
„Inu, chlapče, nikdy se neholedbej svou statečností, když nevíš, s kým máš co dělat. I já jsem na to doplatil. Jen si poslechni můj příběh:
Bylo nás sto, samí vybraní junáci, a vyjeli jsme si do hor. Jak jsme tak jeli, uviděli jsme na cestě před sebou bryčku a v ní seděli tři lidé.
„Jeď za nimi, poslali mě moji druhové a zavolej na ně, že si z jejich bryčky uděláme dno ke kolébce“
Jel jsem tedy, a když jsem bryčku dohonil, slyším, jak jeden z těch, co tam seděli, hraje na harmoniku a zpívá si:
„Jestli potkám sto junáků; dám se do nich.“
Pak zazpívala dívka, která tam seděla:
„Jestli Ty se do nich dáš, já z nich svléknu šaty.“
Poslední zazpíval kočí:
„Jestli Ty z nich svlékneš šaty, stáhnu já z nich kůži.“
Vrátil jsem se ke svým druhům a vyprávěl jsem jim to. A pak jsme se rozhodli, že bryčku přepadneme.
Rozjeli jsme se tryskem za ní. Kočí vyskočil na koně a pádil pryč, a ten mládenec, co seděl ve voze, se dal na útěk. Devadesát devět junáků se rozjelo za nimi a já skočil za dívkou do bryčky.
A dívka mě požádala:
„Vousáči, vyřiď tomu mládenci, co tamhle utíká, ať se místo mě podívá, co má napsáno v šosu!“
Vyrazil jsem za mládencem a vyřídil jsem mu to. A on se opravdu podíval do šosu, pak se z ničeho nic rozběhl proti nám a jednoho po druhém srazil z koně.
Dívka seskočila z vozu, začala mé druhy svlékat a šaty skládala na vůz.
Když došlo na mě, dostal jsem strach a poprosil jsem tu dívku, aby mě někam schovala. A ona mě strčila pod ty šaty.
Pak přišel ten mládenec a povídá dívce:
„Nějak se nemohu dopočítat, je jich jenom devadesát devět.“
Dívka nic.
„Že Tys ho někam schovala?“ řekl zas a začal přehrabovat šaty. Ve mně byla malá dušička. A on, jak píchal do šatů bičištěm, vypíchl mi oko.
„Co je tohle?“ zeptal se a přetáhl mě bičem.
„Můj host,“ řekla dívka. „pěkně Tě prosím, pusť ho.“
Mládenec neřekl nic a nechal mě být.
Pak přiběhl kočí, naložil do bryčky kůže našich koní a taky mě přetáhl bičištěm.
„A já byl rád, že jsem nedopadl hůř.“
Když Jednooký Vousáč skončil, pohladil si knír a dodal:
„Tak je to, příteli. Příště nedej na ženské řeči.“
A pak poslal mladíka domů.

Další pohádka

V tomhle kole je 9 pohádek. Pak se dá pokračovat níž.

571× přečteno

Sbírka pokračuje

Nikdo nehledá jednu pohádku. Tady je dalších 14 — a protože se vybírají podle téhle stránky, na každé z 5 628 stránek je sestava jiná.

  • Rok s dětmi a přírodou - O ptáčcích

    Sníh, konečně sníh!" Volali chlapci. Také se, děti, radujete, když po dlouhé době konečně začne sněžit? Také jako naši Filip, Tomáš a Jakub, hned…

    9 946

  • O neposlušných kůzlátkách

    V chaloupce na kraji lesa bydlela koza se svými sedmi kůzlátky. Měli se rádi a žili spolu spokojeně jako v pohádce. Maminka koza odcházela každé ráno…

    83 804

  • Malá pohádka o řepě - František Hrubín (Špalíček veršů a pohádek)

    Dědek řepu zasadil, u pole se posadil, čekal, čekal, mráz ho lekal, sluníčka se bál, dešti jenom lál. Bez večeře, bez oběda čeká dědeček, najednou se…

    62 777

  • Dlouhý, Široký a Bystrozraký

    Byl jednou jeden starý král a ten měl syna. Toho si jednoho dne povolal k sobě a řekl mu: „Milý princi, já už jsem starý a možná už dlouho nebudu…

    34 064

  • Pohádka o hloupém Honzovi

    Pohádka o hloupém Honzovi patří k těm nejčastěji vyprávěným. I proto zřejmě existuje v řadě různých podob, z nichž ta od Boženy Němcové patří k těm…

    27 150

  • Car Trojan má kozí uši

    Byl jeden car, říkali mu Trojan. Ten car měl kozí uši, a zval k sobě po řadě holiče, aby ho holili. Ale nikdo z těch, kteří přišli cara holit, už se…

    650

  • Třináctero

    Jeden kovář měl tovaryše, kterému všichni říkali Třináctero. Byl tak silný, že pod jeho kladivem kovadlina praskala. Nadělal práce za třináct, ale…

    752

  • O dešťové kapce

    Majka ležela ve své postýlce a byla hrozně smutná.Před několika dny venku zmokla, nastydla a teď měla rýmu a teplotu.Všechny děti si hrají, dovádějí…

    925

  • Kocour Bonifác - 6.kapitola

    Druhý den se Bonifác skutečně naučil zaříkávadlo nazpaměť. Protože ze zažitého dobrodružství byl přece jen pořád trošku unavený a plný zážitků,…

    1 284

  • Uspávač : Neděle

    „Dobrý večer!“ řekl Uspávač a Jeníček pozdravil, skočil a obrátil podobiznu pradědečkovu ke zdi, aby nehovořila jako včera. „Nyní mně musíš…

    2 416

  • Jak kohout napálil lišku

    Žila jednou jedna stařenka a ta měla kohouta. Měl jenom jedno oko, celý byl nějak nakřivo, ale takový rváč a výtržník, že by jste mu na celém světě…

    453

  • Jak dědeček měnil, až vyměnil

    Koupal se bohatý kupec v řece, dostal se do hlubiny a tonul. Šel mimo stařík, sedláček-sivoušek, uslyšel křik, přispěchal a kupce z vody vytáhl..…

    562

  • Láska, Černý a Bílý kníže

    Potkal ji, když šel kolem jejího domu. Už při prvním pohledu na ni věděl, že se do jiné dívky v životě víc nezamiluje. Několik dní a týdnů nemyslel…

    634

  • Andílek

    Nad třešňovým sadem zašumělo mohutné ptačí hejno. „Špačci!“ vykřikl Daniel varovně. „Všechno nám sežerou,“ zabědoval Daniel. „Vymysli něco!“ řekla…

    571

Celkem je tu 5 628 pohádek · složka Ke čtení.

Pohádky podle složky

5 628 pohádek rozdělených do 2 složek.

Nebo úplně jiný typ

Krátkých textů je na ProMaminky.cz 24 651 — 8 717 říkadel, 5 628 pohádek, 2 800 písniček, 3 037 hádanek, 1 649 jazykolamů, 2 820 hlášek.