Pohádka
Jednooký vousáč
1. pohádka z 9
Jeden mladík se převelice pyšnil svým střeleckým uměním. Vždycky, když přišel domů, poručil své ženě, aby natáhla ruku, a trefoval se lukem do prstýnku s kamenem, který měla na prstě.
Tak to dělal každou noc, až žena začala ztrácet barvu a hubnout.
Všichni v domě si toho všimli a doneslo se to i staré hospodyni.
„Pročpak jsi tak bledá, co Tě trápí?“ zeptala se stará hospodyně snachy. Ale ta nechtěla nic povědět. Poslali k ní sousedku, té že to snad poví.
„Vždycky, když se muž vrátí domů,“ řekla jí mladá žena, „musím natáhnout ruku, a on se trefuje lukem do mého prstýnku s kamenem.
Žiju v neustálém strachu, že se jednou netrefí a že mě zmrzačí. Proto blednu a hubnu. Jiného nic mě netrápí.“ Sousedka jí poradila:
„Když je tomu tak, až dnes přijde domů a poručí si, abys natáhla ruku, řekni mu: To je hrdinství, dokazovat své střelecké umění na ubohé ženě? Kdybys byl opravdu chlap, tak bys mi přinesl hlavu Jednookého Vousáče.“ Večer se muž vrátil domů a jako obvykle poručil ženě:
„Natáhni ruku!“
„Proč bych natahovala ruku? Na ženu si troufneš, ale jestlipak si troufneš i na jiného?“ odpověděla žena.
„Co mám tedy udělat?“ zeptal se muž.
„Jestli jsi opravdový chlap, přineseš mi hlavu Jednookého Vousáče.“
Muž se dlouho nerozmýšlel, osedlal koně a jel.
Blízko té vesnice, kde bydlil Jednooký Vousáč, se usadil drak. Pověděli o tom Jednookému Vousáčovi a on se vydal draka zahnat. A zrovna když tam mladík dorazil, vyjel Jednooký Vousáč s taseným mečem proti drakovi.
Mladík si řekl:
„Příhodnější chvíli jsem si nemohl vybrat!“
Vzal luk a vystřelil po Jednookém Vousáčovi. Vystřelil podruhé, vstřelil potřetí, ale Jednooký Vousáč se ani neohlédl. Přijel k drakovi, ten se polekal taseného meče a utekl. Jednooký Vousáč se otočil a jel domů.
Když jel kolem domýšlivého mladíka, natáhl ruku, zvedl ho ze sedla a strčil si ho pod řemen od třmene. Jeho koně chytil za uzdu a jel. Doma mladíka postavil na zem a pozval ho k sobě.
Ale mladík se urazil a nechtěl jít.
„Jsou takoví, kterým se stala ještě horší věc než Tobě, a přece si z toho nedělají nic.“ řekl mu Jednooký Vousáč a zavedl ho do domu.
Když si sedli, pravil Jednooký Vousáč:
„Inu, chlapče, nikdy se neholedbej svou statečností, když nevíš, s kým máš co dělat. I já jsem na to doplatil. Jen si poslechni můj příběh:
Bylo nás sto, samí vybraní junáci, a vyjeli jsme si do hor. Jak jsme tak jeli, uviděli jsme na cestě před sebou bryčku a v ní seděli tři lidé.
„Jeď za nimi, poslali mě moji druhové a zavolej na ně, že si z jejich bryčky uděláme dno ke kolébce“
Jel jsem tedy, a když jsem bryčku dohonil, slyším, jak jeden z těch, co tam seděli, hraje na harmoniku a zpívá si:
„Jestli potkám sto junáků; dám se do nich.“
Pak zazpívala dívka, která tam seděla:
„Jestli Ty se do nich dáš, já z nich svléknu šaty.“
Poslední zazpíval kočí:
„Jestli Ty z nich svlékneš šaty, stáhnu já z nich kůži.“
Vrátil jsem se ke svým druhům a vyprávěl jsem jim to. A pak jsme se rozhodli, že bryčku přepadneme.
Rozjeli jsme se tryskem za ní. Kočí vyskočil na koně a pádil pryč, a ten mládenec, co seděl ve voze, se dal na útěk. Devadesát devět junáků se rozjelo za nimi a já skočil za dívkou do bryčky.
A dívka mě požádala:
„Vousáči, vyřiď tomu mládenci, co tamhle utíká, ať se místo mě podívá, co má napsáno v šosu!“
Vyrazil jsem za mládencem a vyřídil jsem mu to. A on se opravdu podíval do šosu, pak se z ničeho nic rozběhl proti nám a jednoho po druhém srazil z koně.
Dívka seskočila z vozu, začala mé druhy svlékat a šaty skládala na vůz.
Když došlo na mě, dostal jsem strach a poprosil jsem tu dívku, aby mě někam schovala. A ona mě strčila pod ty šaty.
Pak přišel ten mládenec a povídá dívce:
„Nějak se nemohu dopočítat, je jich jenom devadesát devět.“
Dívka nic.
„Že Tys ho někam schovala?“ řekl zas a začal přehrabovat šaty. Ve mně byla malá dušička. A on, jak píchal do šatů bičištěm, vypíchl mi oko.
„Co je tohle?“ zeptal se a přetáhl mě bičem.
„Můj host,“ řekla dívka. „pěkně Tě prosím, pusť ho.“
Mládenec neřekl nic a nechal mě být.
Pak přiběhl kočí, naložil do bryčky kůže našich koní a taky mě přetáhl bičištěm.
„A já byl rád, že jsem nedopadl hůř.“
Když Jednooký Vousáč skončil, pohladil si knír a dodal:
„Tak je to, příteli. Příště nedej na ženské řeči.“
A pak poslal mladíka domů.
V tomhle kole je 9 pohádek. Pak se dá pokračovat níž.
Sbírka pokračuje
Nikdo nehledá jednu pohádku. Tady je dalších 14 — a protože se vybírají podle téhle stránky, na každé z 5 628 stránek je sestava jiná.
Rok s dětmi a přírodou - O ptáčcích
Sníh, konečně sníh!" Volali chlapci. Také se, děti, radujete, když po dlouhé době konečně začne sněžit? Také jako naši Filip, Tomáš a Jakub, hned…
9 946
O neposlušných kůzlátkách
V chaloupce na kraji lesa bydlela koza se svými sedmi kůzlátky. Měli se rádi a žili spolu spokojeně jako v pohádce. Maminka koza odcházela každé ráno…
83 804
Malá pohádka o řepě - František Hrubín (Špalíček veršů a pohádek)
Dědek řepu zasadil, u pole se posadil, čekal, čekal, mráz ho lekal, sluníčka se bál, dešti jenom lál. Bez večeře, bez oběda čeká dědeček, najednou se…
62 777
Dlouhý, Široký a Bystrozraký
Byl jednou jeden starý král a ten měl syna. Toho si jednoho dne povolal k sobě a řekl mu: „Milý princi, já už jsem starý a možná už dlouho nebudu…
34 064
Pohádka o hloupém Honzovi
Pohádka o hloupém Honzovi patří k těm nejčastěji vyprávěným. I proto zřejmě existuje v řadě různých podob, z nichž ta od Boženy Němcové patří k těm…
27 150
Car Trojan má kozí uši
Byl jeden car, říkali mu Trojan. Ten car měl kozí uši, a zval k sobě po řadě holiče, aby ho holili. Ale nikdo z těch, kteří přišli cara holit, už se…
650
Třináctero
Jeden kovář měl tovaryše, kterému všichni říkali Třináctero. Byl tak silný, že pod jeho kladivem kovadlina praskala. Nadělal práce za třináct, ale…
752
O dešťové kapce
Majka ležela ve své postýlce a byla hrozně smutná.Před několika dny venku zmokla, nastydla a teď měla rýmu a teplotu.Všechny děti si hrají, dovádějí…
925
Kocour Bonifác - 6.kapitola
Druhý den se Bonifác skutečně naučil zaříkávadlo nazpaměť. Protože ze zažitého dobrodružství byl přece jen pořád trošku unavený a plný zážitků,…
1 284
Uspávač : Neděle
„Dobrý večer!“ řekl Uspávač a Jeníček pozdravil, skočil a obrátil podobiznu pradědečkovu ke zdi, aby nehovořila jako včera. „Nyní mně musíš…
2 416
Jak kohout napálil lišku
Žila jednou jedna stařenka a ta měla kohouta. Měl jenom jedno oko, celý byl nějak nakřivo, ale takový rváč a výtržník, že by jste mu na celém světě…
453
Jak dědeček měnil, až vyměnil
Koupal se bohatý kupec v řece, dostal se do hlubiny a tonul. Šel mimo stařík, sedláček-sivoušek, uslyšel křik, přispěchal a kupce z vody vytáhl..…
562
Láska, Černý a Bílý kníže
Potkal ji, když šel kolem jejího domu. Už při prvním pohledu na ni věděl, že se do jiné dívky v životě víc nezamiluje. Několik dní a týdnů nemyslel…
634
Andílek
Nad třešňovým sadem zašumělo mohutné ptačí hejno. „Špačci!“ vykřikl Daniel varovně. „Všechno nám sežerou,“ zabědoval Daniel. „Vymysli něco!“ řekla…
571
Celkem je tu 5 628 pohádek · složka Ke čtení.
Pohádky podle složky
5 628 pohádek rozdělených do 2 složek.
Nebo úplně jiný typ
Krátkých textů je na ProMaminky.cz 24 651 — 8 717 říkadel, 5 628 pohádek, 2 800 písniček, 3 037 hádanek, 1 649 jazykolamů, 2 820 hlášek.