Pohádka
Jasnovidný křišťál
1. pohádka z 8
Jedna krásná a urozená panna a jeden urozený jinoch k sobě navzájem zahořeli silnou láskou; ale nedostali od nevlastních dívčiných rodičů svolení k sňatku; skrze což žili oba ve velikém smutku.
Nyní se událo, že jedna stará žena, které tom městě právě přebývala, přišla k oné panně, utěšovala ji a pravila, že toho, kterého miluje, za muže jednou určitě dostane. Panna, to sice ráda slyšela, ale zeptala se, jak to může žena vědět. „Slečno,“ řekla stařena: „já mám od Boha milost odhalovat budoucí věci, proto je mi jen málo věcí utajeno. Všechny vaše pochyby odejmu, mohu vám totiž to, jak to vše bude, ukázat zcela jasně v jednom křišťálu. Mé umění budete velebit. Ale musíte si k tomu zvolit čas, kdy vaši rodiče nebudou doma, pak můžete to kouzlo vidět.“
Panna vyčkala, dokud její rodiče nevyjeli obhlížet své statky, a šla potom k učiteli svého bratra, panu Johannu Rüstovi, který později proslul jako velký básník, prozradila mu svůj úmysl a velmi jej prosila, aby šel s ní a byl u toho, když se bude do křišťálu dívat.
Tento se pokoušel ji takovou zvědavost jako nadmíru hříšnou vymluvit, neboť by se mohla stát příčinou velkého neštěstí. Ale bylo to marné, panna zůstala při svém, takže se nechal po jejích neustálých prosbách přemluvit, že ji bude doprovázet.
Když vešli do komory, kde stařena přebývala, své náčiní právě z jednoho košíku vyndávala a viděla velmi nerada, že tento pán pannu doprovází. Řekla, že mu vidí na očích, že o jejím umění valného mínění nemá.
Potom se jala ta žena na stole rozprostírat modrý hedvábný ubrus, na kterém byly podivuhodné výjevy s draky, hady a jinými netvory vyšity. Na něj položila zelenou skleněnou mísu, přes kterou přehodila hedvábný zlatý šátek a na něj nakonec opatrně položila velkou křišťálovou kouli, kterou přikryla sněhobílým šátkem
Potom si začala něco si pro sebe mumlat, doprovázejíc to podivuhodnými gesty, a když s tím skončila, vzala velmi opatrně a uctivě kouli, zavolala pannu a jejího průvodce k sobě k oknu a poručila jím, aby se podívali. Zpočátku neviděli nic, pak se ale v křišťálu objevila panna v drahocenných šatech zrovna tak vystrojená, jakoby měla být její svatba. Tak vznešeně vypadala, ale také sklíčeně a smutně a její obličej byl tak smrtelně bledý, že se na to bez lítosti popatřit nedalo. Dívka se dívala na ten výjev s úlekem, který se brzy ještě zvětšil, když nyní k ní přišel v obraze její miláček a měl tak strašlivý výraz ve tváři, že se člověk při tom pohledu musel roztřásti. Vypadalo to nejinak, že z nějaké cesty přijel, měl holínky a ostruhy a šedivý plášť se zlatými knoflíky. Nesl dvě novotou se blýskající pistole. Každou v jedné ruce, jednu přiložil ke svému srdci a tu druhou přiložil dívce ke skráním. Diváci ještě plni strachu viděli, jak kohoutek té pistole, co byla přiložena k nevěstinu čelu, zmáčknul a uslyšeli vzdálený strašlivý výstřel. Nyní na ně padla strašlivá hrůza, že se úlekem chvíli pohnouti nemohli, pak se konečně vratkými kroky ven z komnaty vypotáceli. Té stařeně, které ani na mysl nepřišlo, že se věci budou takto odvíjet, se také udělalo zle, pospíchala odtud hlava nehlava a vícekrát se vidět nedala.
Dívčinu lásku však ani tento úlek neuhasil, ale nevlastní rodiče trvali na svém rozhodnutí a souhlas k sňatku dáti odmítali. Nakonec ji hrozbami a nátlakem donutili k zásnubám s dvorským úředníkem ze sousedství. Tím teprve dívčin žal vzrostl, trávila svůj čas v nářku a pláči a její milovaný upadnul do náramného zoufalství.
Mezitím byla stanovena svatba, několik knížecích hostů mělo být přítomno, aby té slávě dodali ještě většího lesku. Když přišel onen den, kdy měli nevěstu vésti k oltáři, poslala kněžna kočár se šestispřežím a několika sloužícími a rytíři. A velký nádherný průvod urozených příbuzných a přátel nevěsty kočár následoval. Toto všechno musel její milý strpět a ve svém zoufalství se rozhodl, že jinému svoji milou živou nenechá. Nakonec si koupil pár dobrých pistolí a chtěl jednou ji a druhou pak sebe zabít.
Na místě, kudy musel průvod s nevěstou projít, byl asi deset či dvanáct kroků od brány dům, který si milenec vybral, aby v něm číhal. Když nyní ten nádherný původ kočárů a rytířů, který velké množství obecního lidu doprovázelo, dorazil, vystřelil milenec z jedné z těch pistolí na nevěstu. Ale vystřelil trochu brzy, takže nevěsta zůstala nezraněna, jen jedné urozené dámě, která v ráně seděla, kulka proletěla příliš vysokým účesem, z čehož tato se bezmocně sesunula v mdlobách. V nastalém zmatku měl vrah dost času na to, aby unikl zadními dveřmi z domu ven, přeskočil úzký potůček a zachránil se tak.
Konečně ona dáma přišla k sobě a průvod se mohl opět dáti do pohybu. Svatba byla pak ve velké nádheře a pompě slavena. Jen nevěsta byla k smrti nešťastná, neboť na ta zjevení v křišťálu myslila a ten výsledek se jí v mysli připomínal.
Také její manželství bylo nešťastné, neboť její muž byl tvrdý a zlý člověk, který s tou ctnostnou a spanilou slečnou, nedbajíc, že mu porodila milované dítě, co nejkrutěji nakládal.
V tomhle kole je 8 pohádek. Pak se dá pokračovat níž.
Sbírka pokračuje
Nikdo nehledá jednu pohádku. Tady je dalších 14 — a protože se vybírají podle téhle stránky, na každé z 5 628 stránek je sestava jiná.
Čert a káča
V jedné vesnici bydlela Káča. Byla svobodná, a to už ji bylo k čtyřicítce, ale nikdo ji stále nechtěl. Ve vesnici byla každou neděli muzika. Káča tam…
25 410
Červená karkulka - veršovaná (Nauč mě mluvit - A.Šplíchal)
Na paloučku u doubku má babička chaloupku. Karkulka v červené čepičce k svátku jde popřát babičce. Jak košíček v ruce nese, vlk již na ni číhá v…
12 644
O veliké řepě
Žili, byli děd a bába. Jednoho dne děd zasadil řepu, která mu po čase vyrostla a byla převeliká. Snažil se ji vytáhnout. Tahal, tahal, ale nevytáhl.…
69 147
Rumcajs
Jak se švec Rumcajs stal loupežníkem V Jičíně, v krámku pod věží, dělal už devět let prtačinu švec Rumcajs. V řemesle se vyznal, a co udělal, bylo…
21 005
Sedm kůzlátek
V jednom malém domečku, vprostřed modrých zvonečků žila byla jedna koza, ta se jmenovala Józa. Měla sedm děťátek, skotačivých kůzlátek. Jednou z rána…
11 660
Jak odlévali zvon ve Vratislavi
Když měl být odléván zvon do kostela Sv.Máří Magdalény ve Vratislavi a vše bylo k tomu dílo připraveno, šel se zvonař nejdříve najíst. Před tím však…
527
Pandur Trenko
Kterak statečně v boji si vedl a se svými pandury veliké slávy dobyl, ale jak se jednou od něho štěstí odvrátilo a on nakonec zemřel ve vězení Byl…
770
Víla Amálka ..... Jak nechala stát myslivce mušku v lese
To jednou byla na lesním paloučku mlha, zasvitlo do ní slunce a maličko zafoukal vítr. V mlze se hnulo a vzdychlo. A stojí tu jemná panenka. Stojí na…
2 396
Podivuhodný muzikant
Byl jednou jeden podivuhodný muzikant, který šel samotinký lesem a přemýšlel o tom a onom, a když ho už nic nenapadlo, řekl si: „Ta cesta lesem mi…
623
Stará žebračka ..... (pověsti)
Kterak z břízy každým rokem sílu brala a jak v pašijovém týdnu poklad hledala a pak kvůli pečeni o peníze přišla Nedaleko Kadaně nad potokem Bystřice…
1 054
Stařeček a vnuk
Byl jednou jeden prastarý dědeček, oči se mu už zakalily, uši ohluchly a kolena se mu třásla. Když seděl při jídle u stolu, sotva udržel lžíci,…
507
Neználkovy příhody-Zázraky na čtyřech kolech
Druhého dne ráno přišla Modroočka do nemocnice a vyprávěla Medunce, že se propuštění malíčci po ulicích neperou, naopak že se chovají slušně, a…
744
Z pohádky do pohádky, Zlatovláska
„Pojď, Mařenko, vezmi si kočárek s panenkou,“ řekla babička své malé vnučce, „a vyjdeme si na procházku na Petřín.“ „Já mám ráda Petřín, odtamtud je…
2 044
Vánoční blázen
V jedné zemi na Východě žil před dvěma tisíci lety mladý blázen. Jako každý blázen snil i on o tom, že se jednou stane moudrým. Miloval hvězdy. Nikdy…
472
Celkem je tu 5 628 pohádek · složka Ke čtení.
Pohádky podle složky
5 628 pohádek rozdělených do 2 složek.
Nebo úplně jiný typ
Krátkých textů je na ProMaminky.cz 24 651 — 8 717 říkadel, 5 628 pohádek, 2 800 písniček, 3 037 hádanek, 1 649 jazykolamů, 2 820 hlášek.