Jasné slunce zlé skutky vyjevuje

Byl jednou jeden krejčovský tovaryš, který putoval světem, ale nedařilo se mu, neboť nemohl najít žádnou práci a byl zcela bez peněz. Jednoho dne potkal starého žida a řekl si, že ten má jistě hodně peněz; při té představě opustil jeho srdce Bůh a on se na žida vrhnul s tím, aby mu dal peníze, jinak ho zabije. Ten chudák se polekal a prosil o život, nemá nic než osm haléřů, ale krejčík mu nevěřil a hrubou silou ho ubil k smrti. Před tím než stařec vypustil duši, chasníka varoval, že jasné slunce tento zlý skutek jednou vyjeví.

Krejčík prohledal věci mrtvého a zjistil, že stařec mluvil pravdu, nenašel nic než těch osm haléřů. Mrtvolu zatáhl do křoví a šel dál svou cestou tím širým světem, až zanedlouho přišel do města, kde našel u mistra svého oboru nejen práci, ale dokonce se oženil s jeho krásnou dcerou a žil jsi ve spokojeném manželství. Měli už dvě krásné děti, když starý mistr i jeho žena umřeli, takže cela živnost přešla na mladé a jejich život byl šťastný a spokojený.

Jednoho dne seděl krejčovský mistr u stolu před oknem a jeho žena mu připravila kávu. Když trochu ulil na podšálek a chtěl to vypíti, tu venku zasvítilo slunce a sluneční odraz na protější stěně vytvořil světelný kroužek. Mistr se na něj posměšně zadíval a řekl: „Ba, ba, rád bys na světlo něco vynesl, ale nemůžeš vid?“ A jeho žena se vyptávala, co to říkal, ale on se bránil, že o tom nemůže mluvit. Ale žena prosila a nedala mu pokoje, dokud jí nevypověděl, jak kdysi zabil starého žida a ten ho před smrtí varoval, že jeho zlý skutek jednou vyjeví slunce. Potom ženu zapřísahal, aby o tom mlčela, což mu slíbila, ale jen usedl do dílny k práci, běžela za kmotrou a vše jí pod slibem mlčení vypověděla.

Takže uběhly sotva tři dny a to hrůzné tajemství vědělo celé město a krejčovský mistr byl předveden před hrdelní soud a odsouzen k smrti.

Nakonec přece jen jasné slunce zlý skutek vyjevilo.