Jak se ukázalo,že Cipísek má dobré srdce

zobrazeno 42×

Vložil(a): MiskaTekk, 28. 6. 2017 2.10

Hned druhý den ušil Rumcajs pevné střevíčky z kolčaví kůže. Obul je Cipískovi a povídá: “Už nebudeš líhat v kolíbce, ale mně při boku.” Manka spíchla Cipískovi javorovou kamizolku a bukové kalhotky. Na hlavu mu posadila borový klobouček s rostlou kytkou. A poslali ho do lesa, aby se tam obhlídl. Loupežnického synka nevodí nikdo za ruku, ten musí všecko sám. Když se Cipísek ztratil mezi stromy, povídá Rumcajs Mance: “Počkej tu na něho, já si zatím odskočím do Jičína.”

Když došel Rumcajs do Jičína, zaslechl na rynku veliký křik. U kašny dupe kramflekem knížecí porybný Kotě a svádí na kotláře Hamíška, že mu z rybníka ukradl kapra.

“Byl to kapr jako sud!” vykřikuje Kotě a červený je jako malináč. “Já ho nevzal,” nechce se dát Hamíšek a taky dost křičí. Rumcajs se zamyslel a povídá Kotěti: “Nerámus a radši mi něco pověz. Kolik máš teď v rybníce kaprů bez toho, co ti Hamíšek ukradl?” “Jak to mám vědět?” mračí se jako z pejru Kotě. “Tak to taky nepoznáš, že ti jeden chybí,” povídá Rumcajs a chce odejít. Jenže Kotě se začal vztekat, takhle že loupežník porybnému soudce dělat nebude. “Já chci zpátky kapra!” Křiku tam bylo, až drnčelo v podloubí, a nic nebralo konec.

Cipísek zatím došel k lesnímu rybníčku, kde hospodařil vodník Volšoveček. Vodník zrovna seděl na paličaté vrbě a už zdálky volal: “Ty jsi jistě Rumcajsů! Jako by ses tátovi vykulil z oka.” Cipísek na to: “A kdo jsi ty?” “Ty nepoznáš vodníka?” divil se Volšoveček. “Jak mám poznat vodníka, když jsem ještě nikdy neviděl rybník.” “Tak rybník je tohle,” řekl Volšoveček a obešel kolem rákosím. Potom si znova vylezl na vrbu a posmutněle tam seděl. Cipísek nad tím zavrtěl hlavou: “A proč jsi tak smutný?” “Protože neznám svět,” vzdychl si Volšoveček. “Pořád tu jen musím sedět na vrbě a koukat na rybník.” “Proč?” zas na to Cipísek. “Jinak by mi uschnul šos, a to je s vodníkem konec.”

Aby přišli na veselejší myšlenky, překulil se Volšoveček přes hlavu, je z něho kapr a vyvádí ve vodě. Cipísek uhodil borovým kloboukem o koleno a povídá: “Už vím, jak se dostaneš do světa.” Nabral z rybníka plný klobouk vody a usadil do ní Volšovečka v té jeho kapří podobě. Potom s ním šel cestou a oba se divili. Cipísek kdečemu a vodník zas tomu, že vozy jezdí bez vesel, koza že nemá ploutve a pes štěká stejně u chalupy jako u rybníka. Nakonec Volšoveček povídá: “A teď bych chtěl do Jičína.”

Šli tím směrem, odkud slyšeli bít věžní hodiny, a došli rovnou na jičínský rynk. Porybný Kotě se tam zrovna zle sápal na chudáka Hamíška: “Jestli mi nevrátíš kapra, schytáš pětadvacet lískovicí!” Rumcajs stojí opodál a právě povídá: “Jestli s tím, Kotě, nepřestaneš, tak ti vpálím z pistole jednu pernou žaludovou do kaťat.”

Vtom už se k nim přitočil Cipísek s kloboukem v náruči a v klobouku se šplouchá kapr. Ploutve má jako vějíře, ocas jako prapor, zkrátka jedna kapří nádhera. Porybný Kotě si pro něj rovnou sáhl a očima jako blesky seká po Hamíškovi, Rumcajsovi i Cipískovi. “Nevím, jak jste mezi sebou čachrovali, ale tohle je ten můj kapr. A já ho držím a já ho nepustím!” Upaloval s kaprem rovnou ke knížecímu rybníku a tam ho pustil do vody. Říká se, že kapr vystrčil hubu z vody a povídá Kotěti: “Zítra si dojdi pro knížepanskou pochvalu.” Dál se říká, že ten kapr přes noc odvedl všecky ryby z panského rybníka do řeky Cidliny. A říká se do třetice, že tu knížecí pochvalu si porybný Kotě užíval celé čtyři neděle v jičínské šatlavě.

Zdroj: http://pohadky-online.eu/cipisek/jak-se-ukazalo-ze-cipisek-ma-dobre-srdce/

Máte i Vy oblíbenou pohádku, o kterou se chcete podělit? Přidejte ji.

Sdílejte:   | 
0

Diskuze k této stránce (0 příspěvků)

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

Zatím zde není žádný příspěvek.

Naši partneři

© 2013 - 2018 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. v pořádku více informací