Jak se stal sedlák popem

V jedné vesnici zemřel pop a zůstal tam jen kostelník ..... ďáček. Bídně se kostelníkovi vedlo bez popa, nikde ani kopejky a žít se chce. Rozhodl se, že najde popa mezi sedláky. Hned se vydal do vesnice, aby se zeptal, nechce-li někdo být popem. Jak tak jde cestou, potká mužského. „Pozdrav Tě bůh, sedláčku!“ 
„I Tebe, ďáčku!“ 
„Jakpak se jmenuješ?“ 
„Říkají mi Pachom.“ 
„Tak Ty budeš u nás popem!“ 
„Vždyť se nevyznám ve čtení!“ 
„To nevadí, já Tě naučím, co máš říkat.“ Sedlák nakonec svolil. 
Přišli do vesnice a ďáček ho představil farníkům: 
„Hle, nový pop, kterýžto byl Vám ustanoven.“ 
Přišel svátek a zvonili na mši. Sedláček se oblékl do kněžského roucha a zpěvavě zanotoval: 
„Za onoho času šel po cestě ďáček a potkal ho sedláček. ..... Pozdrav Tě bůh, sedláčku! ..... I Tebe, ďáčku! ..... Jakpak Ti říkají? ..... Jmenuji se Pachom. ..... Tak Ty budeš u nás popem.“ A ďáček na kruchtě zpívá: 
„Kriste, smiluj se! Bože, slituj se!“ Pop však dále vede svou a ďáček sotva dechu popadá: 
„Kriste, slituj se!“ Věřící poslouchají a bijí se v prsa. Zdálo se, že je vše v pořádku, až za nějaký čas přijel do vesnice biskup. Přikázal popovi, aby sloužil mši, a na kruchtu poslal své zpěváky. Pachom se oblékl do ornátu a zanotoval, jak byl zvyklý. 
„Za onoho času šel po cestě ďáček a potkal ho sedláček. ..... Pozdrav Tě bůh, sedláčku! ..... I Tebe, ďáčku! ..... Jakpak se jmenuješ? ..... Říkají mi Pachom. ..... Tak Ty budeš u nás popem. ..... Vždyť neumím číst! ..... Na tom nezáleží, stačí, když řekneš: biskupovi dám koňské čtyřspřeží a zpěvákům padesát rublů.“ 
Biskup uslyšel, že mu pop slibuje koně, a celou mši vyslechl mlčky. A jak bylo po mši, vzal čtyřspřeží, padesát rublů pro zpěváky a odjel. Ještě Pachoma pochválil za církevní horlivost. A jestli Pachom nezemřel, slouží tam mši dodnes.

Zdroj: www.abatar.cz