Jak králíček přelstil lišku

Běžela liška po cestě a uviděla před sebou králička. Pustila se za nim, chytla ho a povídá:
„Králičku, já Tě sním!“
Co mohl chudák v liščiných zubech dělat? Jen pískl a řekl:
„Dobře liško sněz si mě Ale nejdřív mi třikrát zazpívej, máš takový krásný hlásek!“
Lišku potěšilo, že má krásný hlas, pootevřela trochu tlamu a tiše zazpívala:
„Já lištička, lištička,
já jsem snědla králička!“
„Ale kdepak, liško,“ povídá králiček. To nebylo vůbec slyšet!“
Liška tedy pootevřela tlamu trochu víc a zazpívala trochu silněji:
„Já lištička, lištička,
já jsem snědla králička!“
„Ale kdepak, liško,“ povídá králiček. „Ale to nebylo ještě dobře slyšet!“
Liška otevřela tlamu ještě víc a zazpívala hlasitě:
„Já lištička, lištička,
já jsem snědla králička!“
„To už je lepší, liško,“ povídá králiček. „Ale pořád to ještě není to pravé. Víš ty co, polož si mě tady hezky vedle sebe na kámen, ať Ti nepřekážím, až budeš otvírat hubičku, a zazpívej mi jaksepatří od plic.“
Liška položila králička na zem, otevřela tlamu dokořán a spustila z plna hrdla:
„Já lištička, lištička,
já jsem snědla králička!“
„Nesnědla, liško, a už ani nesníš,“ křikl na lišku králiček a skočil do křoví.
Než-li stačil chlubná liška sklapnout tlamu, byl chytrý králiček ten tam!

Zdroj: www.abatar.cz