Ferda mravenec v cizích službách: 14. O malých dětech, které si stavěly pod vodou domky

zobrazeno 2311×

Vložil(a): vendy.z, 2. 7. 2016 18.37

Zatím motýlek můrka už letěl vysoko vzduchem a nesl si Ferdu s sebou. 
„Umíš dobře stavět, chlapče,“ řekl, když přeletěli přes devět broučích hor, devět žížalích údolí, šest žabích tůní a usedli konečně na zemi. „Uměl bys stavět také pod vodou?“ 
„Proč ne? Ale nač Vy to potřebujete?“ otázal se udiveně Ferda. 
„Však uvidíš! Zavedu Tě k našim dětem,“ řekl motýlek, vzal zase Ferdu na záda a letěl s ním dál, až se snesl u malého, rychlého potůčku. 
„Vidíš? Zde jsme u chrostíků. Já jsem totiž táta chrostík, vedle bydlí strejda chrostík, tamhle vzadu děda chrostík, a tuhle jsou děti kmotra chrostíka,“ ukázal na čisťounké dno, „beztoho jsi děti chrostíků ještě nikdy neviděl. ' Lidičky, to Vám byl hotový zázrak! Na to se musíte také jednou podívat! Takoví malí červíčci šmejdili po dně a každý z nich už byl domácím pánem. Každý z nich už měl vlastní domeček. Každý vězel až po krk v jakémsi pevném pouzdře, jen hlava a nožičky, které mu rostly hned za krkem, koukaly z domku ven. Ale každý ten domeček byl jinačí. 
Jeden mladý chrostíček vypadal, jako by se byl schoval do dlouhého košíčku z proutí, druhý si zase slepil ten svůj domeček z kamínků a z mušliček, třetí z jemného písku. Jak Vám říkám, každý tam vězel celý, jen nohy a hlava vyčnívaly ven. Jak se něco přiblížilo, co by mohlo ublížit, hned se stáhlo každé mláďátko do domku tak, že mu nebylo vidět ani chloupek. Ale když všude bylo bezpečno, už zase vystrčili z domečku hlavu a nohy a šmejdili po dně, aby ve vodě lovili, kde co bylo k jídlu. 
Vážně! Něco takového Ferda ještě nikdy neviděl. 
„Na to bych se díval od rána do večera,“ vzdychl a klekl si u vody. 
„To, co vidíš,“ přerušil ho táta chrostík, „to nic není. To jsou jenom kmotrovy děti. A ostatní si staví také podobné domky. Moje larvičky však musí mít domečky stokrát pěknější a Ty jim je postavíš sám. Postav něco takového, aby si o tom povídali široko daleko a aby se na to chodil celý svět dívat.“ 
„A zde,“ zavedl Ferdu dále, „zde jsou moje dětičky. Začínají se už obalovat pískem!“ 
Vskutku, kousek dále, v potůčku, bylo vidět malé červíčky lezoucí po dně, jak za sebou táhnou dlouhá tělíčka už trochu polepená pískem. 
„Tak se dej do práce, zítra se na Tebe podívám!“ řekl ještě táta chrostík a uletěl do křoví.

Autor: O. Sekora

Máte i Vy oblíbenou pohádku, o kterou se chcete podělit? Přidejte ji.

Sdílejte:   | 
0

Diskuze k této stránce (0 příspěvků)

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

Zatím zde není žádný příspěvek.

© 2013 - 2024 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight Solutions

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů