Döngesské jezero

U obce Dönges v Hessensku leží Döngesské jezero [pozn1], které se v určitý den v roce zbarví dokrvava. O tom vypráví následující pověst:

Jednou, když slavili v obci posvícení, přišly se pobavit také dvě neznámé krásné dívky, které se měly k tanci a zábavě, až z toho šla místním selským synkům hlava kolem. Zdržely se až k půlnoci, potom však zmizely, zatímco posvícenská slanost pokračovala celou noc i další den, kdy se opět objevily. Jeden chasník, který se do některé z nich zakoukal, by rád zařídil, aby tu zůstaly, a tak své vyvolené vzal tajně při tanci rukavičky. Dívky se bavily opět celý den, ale když se blížila půlnoc, měly se k odchodu. Tu jedna zpozorovala, že jí chybí rukavičky a začala je po všech koutech hledat. Byla z toho celá přepadlá a vystrašená, a protože za chvíli začala odbíjet dvanáctá hodina půlnoční, nechala hledání a obě utíkaly s velkými obavami rovnou k jezeru a skočily do vody. Dalšího dne už nepřišly. Jen hladina jezera se zbarvila krvavě rudě, a tak tomu bylo už po všechny časy v tento den. Když si pak lidé prohlíželi ty ukradené rukavičky, viděli, že jsou na nich vyšité malé zlaté korunky.

O krvavém Döngesském jezeru se vypráví ještě jedna pověst:

Jednou v noci přijeli k místní porodní bábě dva jezdci, probudili ji a poručili, že musí s nimi. Když se zdráhala, tak ji popadli, přivázali na koně a uháněli s ní pryž rovnou k jezeru, kde měla v porodních bolestech ležet jejich královna. Bába prý tenkrát viděla mnoho nádherných věci, poklady a nevídané bohatství, musela však slíbiti, že bude do konce svých dní mlčet jako hrob. Po tom, co tam strávila den, bohatě ji obdarovali a v noci opět přivezli domů. Když bába po mnoha letech onemocněla a mělo se to s ní k umírání, musela to svoje tajemství vyjevit faráři, jinak by ji smrt ani nechtěla.