Čáp a liška

Stará chytrá liška a starý čáp byli přátelé. Liška udělala hody a pozvala strýčka čápa na ně. Čáp přišel a liška vyndala z hrnce kaši na prkno a jedli.

Čáp ale nemohl tak rychle zobat, jako liška hltala; než čáp jednou zobl, liška měla polovici sežranou. A tak se čáp vůbec nenajedl.

I udělal čáp hody; nachystal do láhve s hrdýlkem žab a ryb a pozval na ně tetku lišku. Když liška přišla, čáp pravil:

"Jezte, tetko, jezte!"

Ale liška nemohla z láhve ničeho vytáhnout. Čáp strčil zobák hrdlem do láhve a polykal ryby i žáby. Liška pak jen, co ukáplo, slízla a také se nenajedla.

Po jídle se čáp ptal lišky:

"Jak vám chutnalo, tetičko?"

Liška odpověděla:

"Inu, bylo toho málo; ale ač neteklo, aspoň kapalo!"

Od té doby se říká: "Když neteče, aspoň kape."