Princezna ze mlejna

Vím jedno návrší zámek nádhernej
z nejhezčích pohádek ho znám.
Stavěnej z křišťálu sahá k nebi pomálu
povětří přijde k duhu princeznám

Bílý je lilium bílej krásnej sen
bílý je pravý hedvábí.
Jdu cestou necestou za svou bílou nevěstou
jiná mě na tom světě nevábí

Šípková růžičko z dávnejch příběhů
odkvítáš tiše v ústrání.
Odpusť mi svatej Ján, že tvou krásu nehledám
na jinou myslím večer před spaním

Stříbrná tůňka se zhlíží ve hvězdách
Velký vůz ztratil zákolník
Rozsypal nad náma celou fůru s hvězdama
jenom já nemám štěstí za troník

Já vím, že v tej noci plnej zázraků
vykvet můj kvítek z poupěte.
Pomoz mi svatej Jan ať tu chvíli nezmeškám
než planě nazdařpánbůh odkvete

Vím jeden bílej mlejn, zámek stříbrnej,
v údolí znám to návrší.
V tom pěkným stavění je moje potěšení,
že na něj myslím, zatím netuší

Bílý je pápěří bílej dobrej den,
bílej je ubrus sváteční.
Ten kterýho já chci, nosí bílou čepici,
ostatní ženiši jsou zbyteční

Vím jedno oudolí, vím já pěknej mlejn,
dobře to v tomhle mlejně znám
Bydlí tam panenka, oči má jak pomněnka,
jinou už na tom světě nehledám

Vím jedno oudolí, vím já pěknej mlejn,
míří sem cesta s přívozem.
Jde cesta - necesta, tady je má nevěsta,
nerovná se jí žádná z princezen

Vím jedno oudolí, vím ja pěknej mlejn
vedle něj rybník s rákosím.
Ta dívčí, co jí znám, je má bílá princezna,
tu si já od pantáty vyprosím