Poslední milostná sonáta

1.Před Tvým domem zas chvíli zůstat,
znovu mít blízko Tvoje ústa,
dychtící těla v rozechvění,
takhle to pak už nikdy není.
Zas tisknu Tvou dlaň svojí dlaní,
v sšeřelém sále kina Blaník,
vnímám víc než film z první války,
Tvé rty studené od polárky.

Ref.: Poslední milostná sonáta,
o tom, že cítím ještě,
chladivý dotek deště,
když jsem Tě líbal naposled.
Poslední milostná sonáta,
pro Tebe zní teď právě,
neboť Tě nosím v hlavě,
i přes tu dlouhou řádku let.

2.Tvá stopa v moři času mizí,
jediná lásko vpravdě ryzí,
bylas tou, která srdce svírá,
neumím víckrát takhle mít rád.
Poprvé bývá jenom jednou,
pod tíhou let vzpomínky blednou,
snad Tě tóny k vzpomínkám vyzvou,
zůstalas navždy v srdci jizvou.

Ref.: Poslední milostná sonáta,
o tom, že cítím ještě,
chladivý dotek deště,
když jsem Tě líbal naposled.
Poslední milostná sonáta,
pro Tebe zní teď právě,
neboť Tě nosím v hlavě,
i přes tu dlouhou řádku let.

Autor: Zdeněk Svěrák & Jaroslav Uhlíř

Zdroj: http://www.supermusic.cz/skupina.php?idpiesne=48038&sid=&TEXT=1