Proč stavíme betlémy?

Jak to začalo?

Za první zmínku vztahující se významně ke stavění betlémů se považuje událost, kdy ve 4. století papež Liberius přinesl do Říma pět prkének z údajných Kristových jesliček a uložil je do chrámu. Tento chrám pak pojmenovali  Ad praesepe (U Jesliček) – dnes římská bazilika Santa Maria Maggiore.

První betlém

Samotný původ stavění Betlémů bývá spojováno s příběhem Františka z Assisi, který před Vánoci r.1223 postavil se svými přívrženci v malé lesní jeskyni u italského městečka Greccio prosté jesle. Jesle vystlal slámou a vedle nich postavil živá zvířata – osla a vola. U těchto jeslí pak sloužil štědrovečerní bohoslužbu. Vědci se přou, zda toto nebylo spíše než prvním betlémem, vzorem pro pozdější liturgické vánoční hry. Kdy a kde vznikl první betlém, jak ho známe dnes, nelze s určitostí říci.

Většinou se ale badatelé shodují na tom, že ten první vytvořil r. 1291 sochař Arnolfo da Cambio, který byl na zakázku pro chrám Santa Maria Maggionare v Římě. Jako první zhotovil skupinku soch vysokých 70-80 cm (Ježíšek, Marie, Josef,  obě zvířata a tři krále). Tento betlém se však nedochoval.

Zřejmě prvním soukromým betlémem byl soubor 116 figur v majetku šlechtické rodiny Piccolominů z Aragony. Další podobné jesle patřily princezně Francesco de Medici. Betlémy se tak staly součástí panovnických a šlechtických sídel, avšak zde již chyběl onen Františkův ideál Kristovy chudoby – betlém byl samé zlato a drahokam…

Poprvé v českých zemích

V českých zemích je první zmínka o stavění betlémů z r. 1560, kdy nově založená obec Tovaryšstva Ježíšova (řád Jezuitů) v Praze postavila o Vánocích první jesličky na území střední Evropy (severně od Dunaje). Nebyla to však náhoda, že právě v Praze byl postaven první betlém.  Nacházíme se v období 16-17. století, tedy protireformačním období!  Katolická církev se všemožně snažila, aby se v té době silně reformované obyvatelstvo opět obrátilo na katolickou víru. Snažila se přilákat k sobě zpět své ztracené ovce hlavně díky emocionálnímu působení.  Betlémy pak začali stavět i další katolické řády – františkáni, dominikáni, karmelitánky… Největší rozmach nastal v době barokní. Vyráběly se betlémy v životních velikostech ať namalované na dřevěných deskách nebo vyřezávané ze dřeva.

Marie Terezie a Josef II.

Vystavování betlémů a i předvádění vánočních her zakázala v r. 1751 svým dekretem císařovna Marie Terezie. Její syn, Josef II., tento zákaz vydal opět o jedenatřicet let později.  Zákaz se tentokrát týkal i soukromých domů, rušili se kláštery i poutní místa. Mnoho umělců přišlo o práci (církevní zakázky) a museli hledat nové zakázky u soukromých osob (hl. bohatých měšťanů). Josefův zákaz se dal hůře kontrolovat, proto se stavění jesliček přesunulo do domácností (i do těch chudších). Vyhnání betlémů z kostelů nemělo dlouhé trvání. Už v době zákazu se dekret porušoval… Především tento zákaz urychlil vznik lidové tvorby betlémů.

Pro nás je prostý betlém takový, který má postavičku Ježíše, Marie, Josefa a zvířat. Dříve však prostý betlém byl pouze dítě a dvě zvířata.

České lidové betlémy

Naše lidové betlemářství (rozmach hl. 19. a 20. stol.) je charakteristické tím, že jsou betlémy zpohádovány, zpoetizovány a v neposlední řadě mají důkladně importovánp ono vánoční mysterium do našich poměrů. Proto v těch českých betlémech lze najít velmi mnoho světských detailů. Setkáváme se v nich nejen s pastýři a darovníky, ale především s představiteli různých řemesel a činností. Časté jsou také figurky muzikantů (hlavně dudáci) a téměř vždy chybí orientální jeruzalémská kulisa. Děj je zasazen do české vesnice či malé vesnice. Lidovému betlemářství se dařilo nejvíce v podhůřích a tam, kde byla obvyklá podomácká výroba. Figurky bývali menší a menší a už nebyly jen dřevěné, ale také papírové, voskové, plátěné, z pálené hlíny, těsta apod.

Specifické jsou v našem betlemářství také skříňové betlémy – s figurkami ve zdobené prosklené skříňce. S takovýmito skříňovými betlémy putovali koledníci kolem domácností a hrávali před nimi vánoční hry.

Role betlémů v domácnostech

Betlémy by se v domácnostech měly stavět dle tradice na konci doby adventní.  V předvečer narození Ježíše se pak do betlému přidává figurka malého Krista. 6. ledna se zase přidají k zástupu směřujícímu do Betléma figurky tří králů. Betlém se uklízí na Hromnice 2. února.

Dříve býval betlém dominantou vánoční výzdoby. Kolem něj se aranžovaly jedlové větvičky a od Štědrého dne se u nich zapalovaly svíčky. Původně se k betlému klady štědrovečerní dárky.

Zdroje:

pixabay.com (obrázky s licencí pro nekomerční užití)

http://www.krestanskevanoce.cz

https://cs.wikipedia.org

www.mjh.cz/

http://muzeum.sumava.net/muzeum_sumavy/text/data/historie_jeslicek.html