Pomoc stařence

zobrazeno 320×

Vložil(a): Kamila Pecharová, 19. 1. 2018 13.21

Právě se stala taková věc.. Sedím doma, čekám až se vzbudí syn po obědě, ticho a najednou slyším hrozné bouchání a volání: "je tu někdo? Haló?" říkám si, že asi někdo bouchá někomu na dveře (bydlíme v bytovém domě).. Ale za chvíli znovu slyším volání, bušení.. Tak mi to bylo divné, navíc máme všichni nové vstupní dveře od bytů a zdálo se mi zvláštní, že by do nich někdo tak ohromně bušil.. Vyšla jsem na chodbu, koukám a říkám jestli se něco stalo? Pak už jsem zahlédla nohy koukající z bytu v nižším patře a tam ležela 95-ti léta sousedka. Že prý upadla, neví jak a nemůže vstát.. Vstát jsem jí pomohla, přivezla vozík, zavedla ji do obýváku, vypnula sporák a počkala až zavolá dceři. Ta už byla náhodou na cestě k ní, takže prý přijede velice brzy.. Paní bude asi pěkně obražená, říkala, že jí bolí záda, ale jinak vypadala v pořádku.. Já si v tu chvíli vzpomněla, že jsem nechala otevřené dveře bytu a nemám klíč.. Kdyby se zabouchly, manžel je pryč a vzhledem k novým zamkům nemají nahradí klíče ještě ani naši, jako jsme to měli předtím.. Takže jsem běžela pro klíče, ujistila se ještě, že paní je v pořádku a šla na její pokyn domů.. Doma jsem si uvědomila, že jsem měla nechat u ní alespoň pootevřené dveře, kdyby se něco dělo (dala jsem jí moje telefonní číslo) ale vlastně bych se za ní už nedostala.. Čekala jsem alespoň (opravdu asi 5 minut) až dorazí její dcera, abych měla klid, ale jsem opravdu fakt hloupá! Chybami se člověk učí a doufám, že příště budu chytřejší.. Tohle mě ale na sebe fakt mrzí.. Jinak nevím jak vy ale já byla celou dobu při té pomoci navenek racionální a přemýšlela jsem jak nejlíp pomoct (i když nakonec nedokonale) ale jinak jsem byla totálně vyklepaná a to se v podstatě nic nestalo.. Co bych dělala kdyby tam figurovala nějaká krev, nebo něco? Já pomůžu ráda, ale jsem u toho strašně vyklepaná! Máte to taky tak maminky? Nebo v pohodě? Myslela jsem si, že ano, ale já bych nejspíš nemohla pomáhat nemocným lidem, v domově důchodců apod. Každý na to holt nemá buňky..

Máte i Vy zajímavý příběh, o který se chcete podělit? Napište ho.

Sdílejte:   | 
1

Diskuze k této stránce (75 příspěvků)

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

Žofinka

Žofinka, 17. 4. 2018, 14.04

To je zážitek, který vám nikdo nezávidí

slavuska, 27. 1. 2018, 0.42

taky bych byla vyklepaná. Jednou, to jsem byla někdy v pubertě, nedaleko mě omdlela mladá holka, a já nebyla schopná ničeho, jen jsem na ni zírala..naštěstí to bylo ve vestibulu metra, takže mraky lidí, a do pár vteřin jí někdo pomohl, přinesli jí vodu, a i něco k jídlu, ona byla taková hubená. Ale já v tu chvíli opravdu nebyla schopná reakce

Anezzka, 22. 1. 2018, 13.13

Myslím ze je normální ze je člověk vyklepanej. Když jsem ještě bydlela u babičky tak jsem ji volala záchranku. Ji jsem zabalila do nemocnice vše potřebné, vyprovodila jsem ji i záchranáře, i klíče jsem si vzala, ale nenapadlo mě ze babička ty svoje nechala v zamku. Takže jsem skončila na chodbě jen v pyžamu a s klíčema které mi byly nanic. Jo a byla jsem asi dva měsíce těhotná a byla zima. Ještě ze jsme tam měli hodnou paní sousedku.

Zdeňka S., 21. 1. 2018, 20.12

Je fakt že v takových chvílích člověk nejdříve jedná a potom přemýšlí. Hlavně že to dobře dopadlo

Aliisha

Aliisha, 20. 1. 2018, 21.21

Sama nevím, jak bych č podobné situaci reagovala. Nic podobného se mi nestalo.

Leňulka, 20. 1. 2018, 14.00

Tak v takový chvíli člověk jedná a co je okolo neřeší to je jasný. Až potom to většinou dolehne. A je jedno jestli ženská může to sebrat i chlapa. Já teda pomáhala když někde někdo upadl ale třeba taťka byl nechtěně u několika dopravních nehod apod, a dával první pomoc a volal sanitky atd. a až doma ho to sebralo, při té poslední už byl tak na nervy a brečel, že neví proč se tohle stává zrovna jemu každou chvíli něco

darzanka, 20. 1. 2018, 11.30

V takovych chvilich clovek vzdy jedna ciste instinktivne, mam pocit,ze rozum se dostavi az dlouho potom. Zatim jsem pomahala v beznem zivote u podrezanych zil a jednou u epileptickeho zachvatu. V praci potom na novorozenecke jipce u vseho mozneho. Ale u starych lidi bych se taky bala pracovat:-\

Fuga

Fuga, 20. 1. 2018, 9.07

člověku to zkrátka přepne na nouzový režim

Mygara

Mygara, 20. 1. 2018, 7.09

v krizové situaci má člověk trochu zatemněný mozek

L.janicka.l, 19. 1. 2018, 20.55

V dnesni dobe je zazrak, ze nekdo pomuze, vetsina lidi dela ze neslysi, nevidi. Jinak ve stresujicich pripadech se vyplavi adrenalin a clovek zvladbe pomoc i tam kde si mysli, ze by to nedal

Naši partneři

© 2013 - 2018 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. v pořádku více informací