Naše seznámení

zobrazeno 438×

Vložil(a): Minnie, 2. 2. 2017 15.13

Píšu sem příběhy z naší rodiny, o mých těhotenstvích, porodech, ale ještě jsem nenapsala o tom důležitém, co tomu všemu muselo předcházet. O tom, jak jsme se s partnerem seznámili.

Červenec 2008, je mi krásných 19, jsem na škole, studuji nástavbu na maturitu a mám ukončený 1. ročník a 2. před sebou. Prázdniny jsou v plném proudu a já si je plánuju pořádně užit, jelikož za rok po maturitě už na další školu jít neplánuju, tudíž mě bude čekat hledání práce. Ale tyhle prázdniny jsou jen mé a mých přátel. A budou skvělé. Ani sama netuším, jak moc...

10.července sedím s kámoškou na pivu na naší oblibené zahrádce, když se mi zmiňuje, že v jednom baru kvůli dovolené a současně nemoci hledají na dvě noci někoho kdo by tam obsluhoval. Že zná hlavní provozní a může mi to domluvit. Ok, proč ne, peníze navíc se vždycky hodí a tuhle práci jsem si už dlouho chtěla vyzkoušet. Jdem se tam podívat, vím o jaký klub jde, občas jsem tam byla. Seznamuju se s provozní a vše mi vysvětluje. Po chvíli se dohodnem, že to zkusím. Moje první noc začíná v sobotu 12.7. večer. První hodinu je tam se mnou ješté jeden kluk co tam pracuje a všechno mi za pochodu vysvětluje. S onou kamarádkou jsem domluvená, že za mnou přijde abych se náhodou nenudila kdyby bylo málo lidí. Po hodině kluk odchází a jsem tam jen s ochrankou a asi 3 lidmi. Píšu kamarádce kde je, a ona že hned dorazí. Sedne si na bar, kecáme, lidí už je víc a docela to utíká. Přijdou i moji rodiče se podívat. Pak už kámoška musí na autobus, poslední co ji jede domů. Po chvíli přichází partička mladých kluků. Normálně je obsluhuju, ale jeden mi je moc sympatický, hezký. Pokukuju po něm, on zas po mě. Čas hrozně letí, asi ve 3 ráno jeho kamarádi odcházejí, ON zůstává. Jde si sednou ke mě na bar a daváme se do řeči. Skoro nikdo z hostů už tam není takže mám čas. Ptá se mě jestli bych s ním šla někdy na kafe, ale beru to s rezervou protože už má dost vypito a kdoví, zda si to vúbec bude druhej den pamatovat :-D asi v 5 ráno mi na tom baru usnul, chtěla jsem ho nechat vyhodit ze mi odrazuje zakazníky :-D  ale ochranka říkala, že pokud nikomu nic nedělá, tak ho vyhodit nemůže. Hmmm, když myslíš... Ani nevím jak, najednou se probral a šel domů a po chvíli mi končila směna a šla jsem domů s tím, že večer zase přijdu. 

13.7. odpoledne se scházím s tou kamarádkou, jdem na jídlo a na kafe a pak mi začíná směna, tentokrát jde se mnou hned a je tam skoro celou noc, přijde tam za ní její přítel a fakt už nevím kdy odešli. Ale kolem 23.hodiny se tam objevuje kluk ze včera. Tentokrát bez kamarádů a jde hned ke mě na bar. Omlouvá se že včera usnul, že oslavovali kámoše narozeniny a že to asi přehnal. A smutně dodal, že na to kafe s ním už asi po tomhle nepůjdu. Říkala jsem že třeba jo, že to se múže stát každému. Pár opileckých nocí jsem za sebou taky měla. Tentokrát jsme prokecali celou noc a ráno mě dpprovodil před náš panelák. Další noc jsem už pracovat nešla takže když mi od něj navečer zapípala smska jestli si půjdem sednout, souhlasila jsem. Šli jsme na to kafe, pak na pivo, opět prokecaná celá noc (a to jsem našim tvrdila, ze jdu na 3 pivka a do půlnoci jsem doma :-D  ) ráno mě doprovázel domú a před barákem jsme zrovna narazili na moji totálně vytočenou mamku, prý když chci být pryč celou noc tak to mám řict ať se nenervuje. Bylo pondělí ráno, šla do práce, mě to nějak nedošlo co je za den a ptám se jí proč jako jde na nákup tak brzo :-D  prosviští kolem rychlostí snad nadpozemskou jak ji vytočim ještě víc :-D 

14.7. dopoledne se probouzím a uvědomuju si že je máma v práci. Hodnotím situaci, a celkem rychle mé napadne ze bude lepší zmizet než mamka přijde, a na oči jí přijít tak za 3 dny :-D  volám ségře, v té době 13 leté, je u naší babičky tak ji říkám ať připraví babičku, že přijedu. Tátovi řikám že jedu za ségrou a že to bude lepší. Ví proč odjíždím a chechtá se na celé kolo. Předpokládaný návrat nejdřiv středa, to aspoň mamka vychladne. Píšu sms tomu, s kým jsem tu noc strávila. Vysvětluju mu vše a napíšu kdy mi jede vlak, jestli mě chce jít vyprovodit. Ačkoliv bydlíme na jednom sidlišti, nikdy jsme se nevidéli nebo o tom apsoň nevime, zvláštní... Chodili jsme na stejnou základku a sidliště zas tak velké není. Odepisuje, že půjde. Na nádraží mi přijíždí vlak, loučíme se a on mě poprvé políbí. No je to hned ,,trochu" větší polibek, ale nádherný. Najednou se mi nějak nechce odjet... Odpoledne si smskujeme a řekneme se ze spolu chceme chodit. Jsem šťastná. Babička už ví proč jsem tak najednou přijela a má z toho, slušně řečeno, srandu :-)  pak volá mamce, ta už se v práci uklidnila. Vracíme se i se ségrou ve čtvrtek a celé dny mezi tím si propíšeme s klukem. Po návratu domů se jdem odpoledne projít, poprvé se chytneme za ruce, vše je krásné a zalité sluncem. Cítím to co ještě nidky, a když mi přizná, že ještě žádný vztah a nic takového neměl, jsem šťastná dvojnásob. Ten měsíc se vzájemně představujeme rodičům. Naši otcové se znají, kdysi spolu pracovali.

Je srpen 2008 a dva mladí lidi, holka 19 a kluk 23, jsou poprvé na dovolené. Sice teda já jsem jela s mamkou a ségrou, jelikož měl jet táta ale změnil práci a nedali mu tolik dovolená tak aby nepropadly peníze, ale jedeme v pondělí a můj přítel s taťkou že za námi dorazej ve středu. Ještě že to je v ČR. My tam jsme do pátku, naši do neděle. Ten pátek z dovči jedem k babičce, tam co jsem v červenci odjela, představit jí toho, co to způsobil :-D  

Konec srpna 2008, už jsem u něj skoro přestěhovaná a jsme pořád spolu, šťastný a zamilovaný. Jsme teda u jeho rodičů, ale časem se odstěhujeme k jeho babičce ve stejném městě, která má dvoupatrový dům a horní patro volné. Přítel tam byl v dětství víc jak doma. No a po škole až půjdu pracovat, chceme si najít byt v nájmu.

Je únor 2017, píšu tento příběh, jsme spolu 8,5 roku, máme dvě dcery, 5 let a 18 měsíců a já ho miluji pořád stejně jako v začátcích. A datum 14.července je v kalendáři každý rok označen červeným srdíčkem. A jméno Milan (jeho jméno) je pro mě to nejsladší :-)  

Máte i Vy zajímavý příběh, o který se chcete podělit? Napište ho.

Sdílejte:   | 
0

Diskuze k této stránce (31 příspěvků)

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

Evanessa, 13. 7. 2018, 11.40

Jee to se to krásně četlo tak spoustu dalších krásných let

Žofinka

Žofinka, 25. 4. 2018, 10.33

Je to moc hezký příběh

Martaaa

Martaaa, 15. 2. 2017, 7.32

Krásné

Mygara

Mygara, 13. 2. 2017, 17.48

pohádkový příběh

Aliisha

Aliisha, 4. 2. 2017, 22.27

Krásné napsané. Opravdu je vidět, že se máte rádi

Minnie, 7. 2. 2017, 21.43

Děkuji. Ano máme a doufám že to tak zůstane navždycky

Aliisha

Aliisha, 8. 2. 2017, 20.46

Přeji hodně štěstí

Zdeňka S., 3. 2. 2017, 11.08

Super, moc hezky jste to sepsala, jako nějaký román ať Vam to takhle šlape pořád

Minnie, 7. 2. 2017, 21.42

Děkuji za pochvalu i za přání

Kama, 2. 2. 2017, 19.11

To je tak krásné. Super,že Vám to vyšlo hned napoprvé, přeji Vám to.Přiznám se,že i závidím

Minnie, 2. 2. 2017, 20.09

Moc děkuji taky jsem ráda, že první láska takhle hezky vyšla snad budu moct říct i za dalších x let že jsme pořád spolu a šťastní...

Jarka mmm, 2. 2. 2017, 20.56

Mě taky první ,trošku jsem si pockala a nelituju .

k.o.r.i.n.e.k, 2. 2. 2017, 21.32

První lásky jsou fajn 😉 u nás to také byla ta první 😉

patricia077, 3. 2. 2017, 8.49

Teda taky je ale prvních lásek, no u mne to teda nevyšlo, bylo mi 12 a on byl podstatně starší

Jarka mmm, 2. 2. 2017, 19.08

To je hotovej román . Tak ať jste pořád tak šťastní ). Btw. manžela jsem si poprvé víc všimla plus mínus v té době (i roce) ,akorát nám to trvalo daleko dyl ,ani jeden nejsme lovci . Ale ty dlouhý "námluvy"byly krásný .

Minnie, 2. 2. 2017, 20.07

Děkuji . No občas to zaskřípe, ale to asi všude. Zatím si to ale umíme vyříkat a urovnat to, tak snad to tak půjde i nadále na ty začátky člověk vzpomíná nejraději

Fuga

Fuga, 2. 2. 2017, 19.04

to se četlo jak červená knihovna

Minnie, 2. 2. 2017, 20.08

Jj, první láska u obou tak to podle toho vypadalo

patricia077, 2. 2. 2017, 18.26

Tak to šlo rychle u mne naopak ja si na deti pockala ale někdy mi přijde ze o rodině a dětech vedi vic holky o dvacet let mladší tak at vam to klepe i nadale

Minnie, 2. 2. 2017, 20.06

A to jsme na první dceru 2,5 roku ještě čekali oba jsme děti chtěli brzo

patricia077, 2. 2. 2017, 21.22

2.5 roku hihi njn ale ono je často lepší mit deti driv i pro tělo matky

Minnie, 2. 2. 2017, 21.43

Plánujeme třetí ale až za nějaký rok, takže si zkusím jak v mladém věku, tak jako starší, potom porovnám

patricia077, 3. 2. 2017, 8.49

Tak třetí to obdivuji, mně stačí dvě a myslím, že by mi stačily i ve 20ti hihi...tak jste mladá, takže i za nějaký rok budete pořád mladší než já ...a už neporovnám, ale pamatuji, kolik jsem zvládala ve 20ti a kolik teď

Naši partneři

© 2013 - 2018 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. v pořádku více informací